Syn přiznal, že je gay. Co dělat a jak reagovat?
Ahoj. Potřebuji pomoci. Prosím o odpověď psychology, se kterými se mohu se synem osobně domluvit. Jsem adekvátní člověk, dokážu vše přijmout a pochopit. Můj 14letý syn přiznal, že je gay. Chtěla bych, aby si psycholog promluvil s mým synem a pak mi řekl, abych to přijal jako nevyhnutelné, nebo si to možná všechno vymyslel, možná je to nával hormonů v pubertě, možná nějaké psychické trauma ovlivnilo jeho fantazie a je to léčitelné atd. . Potřebuji jen, aby mi odborník řekl, ať to rozhodně vezmu jako samozřejmost nebo se pokusím s pomocí psychologa změnit svůj názor na svou orientaci. Děkuji předem.
- Můj syn si myslí, že je gay (1 odpověď)
- Syn si myslí, že je gay (2 odpovědi)
- Syn říká, že je gay (2 odpovědi)
Zkušenost 18 let
Zkušenost 18 let
Byl na webu:
Dnes ->
Natalyo, ahoj. Sebeidentifikace člověka podle pohlaví skutečně závisí na mnoha faktorech (biologických, psychologických, sociálních).
Více podrobností o tomto v tomto článku https://www.lvrach.ru/2016/03/15436413/
Pro začátek by bylo dobré pochopit, co každý z vás vkládá do chápání toho, že jste gay. Identifikuje se se ženou?
Identifikuje se jako muž, ale přitahují ho muži?
Jak přesně toto téma u vašeho syna vzniklo?
Co si o tom myslí jeho otec a jak jsou ve vaší rodině rozděleny genderové role?
Rozhodně mohu říci jen jednu věc: stojí za to začít s určením psychologického pohlaví jednotlivce, testem Sandry Bem pro určení maskulinity – ženskosti. Každý člen vaší rodiny si jej může vzít samostatně http://psytests.org/personal/bem.html
Proč doporučuji, abyste si to vzali také, protože se dobře znáte a víte, že vaše biologické a psychologické pohlaví je stejné, že? Snáze tak pochopíte podstatu tohoto testování.
Dále, na základě výsledků tohoto testování, pokud má vaše dítě výrazný ženský typ, můžete kontaktovat endokrinologa-androloga (endokrinologa, který rozumí patologii produkce mužských pohlavních hormonů).
Možná vám endokrinolog doporučí, abyste se se svým synem obrátili na genetiky, aby zjistili jeho pohlaví, více podrobností zde https://ru.m.wikipedia.org/wiki/Determination_of_gender_in_sports;
Na základě obdrženého výzkumu můžete přejít k druhé části své žádosti, vyjádřené ve vaší výzvě specialistům webu:
berte to jako samozřejmost nebo se pokuste s pomocí psychologa změnit názor na svou orientaci.
Protože je chlapovi již 14 let, nezapomeňte, že ke všem zásahům je nutný jeho osobní souhlas http://pravo.kormed.ru/prava-pacienta/prava-i-obyazannosti-patsienta/pravo-pacienta-na-soglasie – na-medicinskoe-vmeshatelstvo/
Psycholog, psycholog-kineziolog, kouč pro rodiče dětí a dospívajících
3 Dobrá odpověď 0
- Syn si myslí, že je gay (1 odpověď)
- Můj manžel přiznal, že šel do služeb transvestity (3 odpovědi)
- Můj syn si myslí, že je dívka (1 odpověď)
Kovalenko Angelina Aleksandrovna
Syn přiznal, že je gay. Co dělat?
Ahoj! Měl jsem smutek: můj dospělý syn přiznal, že je gay. Můj život se přes noc zhroutil, manžel nic neví, bojím se mu to říct, je kategoricky proti, stejně jako já. Navíc syn říká, že to věděl od dětství a přijal se tak, to ho netrápí. Nyní je mu 30. Co dělat, je možné požádat Pána, aby pomohl změnit jeho orientaci? Stydím se lidem i podívat do očí. Pomozte mi, prosím, jsem ve svém smutku sám, nemůžu o tom nikomu říct
Arcikněz Andrej Efanov odpovídá:
Ahoj! Moc se omlouvám!
To je skutečně velmi obtížná situace. V takových patových situacích musíte nejprve pochopit, jaké akce jsou ve vaší moci a kde vaše schopnosti končí. Otázka orientace je složitá věc. Ano, samozřejmě, z Bible víme, že sodomie je hřích, a to je věc určitá a jednoznačná. Pokud se podíváme na data moderní medicíny, zjistíme, že existuje velmi malé procento lidí, jejichž nekonvenční orientaci určuje příroda. To je stejné jako barva očí, tvar lebky a uší a s touto orientací se nedá nic dělat. Pokud se váš syn ocitne v takové situaci, přirozeně můžete Boha požádat, aby vykonal zázrak, ale mějte na paměti, že zázraky jsou stále výjimkou potvrzující pravidlo. To znamená, že se modlíte za drahého a milovaného syna, ale vždy mějte na paměti, jakoby v pozadí, že modlitba nemusí být splněna, a to bude muset být přijato.
Ve většině případů, pokud tomu dobře rozumím, je netradiční orientace způsobena sociálně-psychologickými důvody, tedy traumaty, která člověk získal v dětství, nebo módou, tedy společensky schváleným chováním nebo takovým, které člověku umožňuje kompenzovat něco, co mu při realizaci tradiční (a své povaze vlastní) orientace není k dispozici. V tomto případě se člověk může řádně vypořádat s náročnými problémy s psychologem a možná se ještě vrátit ke své normální heterosexuální povaze.
Další otázkou ale je, že jak bude syn žít podle první i druhé možnosti, záleží zcela na jeho volbě.
Pokud je věc v jeho povaze, může buď jít cestou uvědomění si své orientace, a pak bude muset velmi vážně mluvit se svým zpovědníkem a nějak přemýšlet o svém vztahu k Bohu, pokud se vydal úmyslně hříšnou cestou, popř. může si vybrat tu nejtěžší cestu zdrženlivosti, kdy s hříšným sklonem se s tím člověk celý život pere a nedovolí si to uvědomit nebo lituje pokaždé, když se mu přihodí pád. To je, opakuji, velmi těžké a je to boj samotného syna. Jak ho podpořit, to je těžká otázka, to je pro zpovědníka.
Pokud je to záležitost sociálně-psychologických faktorů, je to opět volba syna, zda tyto věci bude dělat. Můžeš a musíš se za něj modlit, můžeš samozřejmě sama zajít k psychologovi, aby snad něco napravil ve svém chování, ale místo syna nebudeš moct na ničem pracovat a nebudeš moct přinutit ho také. Možná, když se něco změní ve vašem chování, ovlivní to vašeho syna, ale vše je velmi individuální.
Nyní přejděme k vašemu problému – vztahům s manželem a se společností. Myslím, že v prvním bodě je nejlepší si nejprve promluvit se synem a zeptat se ho přímo: „Synu, víš, jak táta takové věci cítí, ale víš, že tátu miluji a že před sebou nemáme žádná tajemství. (vždyť ano?). Řekni mi, co mám dělat s tím, co jsi mi řekl? Chceš to říct tátovi sám? Bude lepší, když mu řeknu o našem rozhovoru? Nebo chceš chvíli počkat a pak založit toto téma sám a buď to sám říct, nebo se mě zeptat?“ Myslím, že stojí za to se zde modlit a dělat, jak se syn rozhodne. Na konci dne jde o jeho problém a jeho život.
Přijmout či nepřijmout jeho „přátele“ doma, pokud existují, je těžká otázka. Myslím, že po nastínění svého postoje – milujete svého syna, ale nepřijímáte tuto jeho orientaci – máte právo říci, že váš syn je vždy vítán, ale nejste připraveni přijmout jeho „přátele“. Toto je normální poloha. Mluvte o všem klidně, pevně a jasně, bez skandálů.
Pokud jde o bod „je ostuda se lidem i jen dívat do očí“, pamatujte, že nejste povinni se lidem zodpovídat ani za sebe, ani zvláště za jiného dospělého, i když je to váš syn. Sdělování detailů intimního života dětí jiným lidem je špatná forma a je jedno, zda se bavíme o situaci jako s vaším synem, nebo o zcela běžném rodinném (a tedy sexuálním) životě dospělých dětí. Kdo si koho vezme, když otěhotněla, kolik bude dětí, zda drží půsty a tak dále – to všechno jsou otázky intimního života ostatních dospělých a nejsprávnější postoj je ukončit rozhovor a nediskutovat s kýmkoli, co by mělo a má právo zůstat mezi dvěma lidmi, a to tak, že vy nejste ani jeden z těchto dvou, proto nemáte právo o tom s nikým mluvit, pokud se vás tito lidé sami nepožádají. Pokračujte tedy svým životem zcela v klidu, mluvte se synem a modlete se za něj, za sebe i za manžela. Co se studu týče, můžete se nad tím zamyslet sami nebo s psychologem, odkud pochází, čemu se chcete dožít a o jaký společenský souhlas vás syn oznámením své orientace může připravit. Uvidíte, že všechny tyto věci jsou velmi vnější. A pokud jsou pro vás názory lidí na vás důležité, musíte toho dosáhnout svými činy a orientace vašeho dospělého syna stále není vaší otázkou. Tak se tady uklidni.
Tobě sílu, moudrost a pomoc od Pána celé tvé rodině!
Položte otázku knězi
Chcete se kněze na něco zeptat? Nejprve doporučujeme zkontrolovat, zda již neexistuje zveřejněná odpověď na podobnou otázku.