Obsah
- 1 Pro ty, kteří plánují těhotenství
- 2 1. Krevní test ke stanovení krevní skupiny a Rh faktoru (oba rodiče)
- 3 2. Krevní test a stěr na pohlavně přenosné choroby (oba rodiče)
- 4 3. Krevní test na infekce TORCH (pouze ženy)
- 5 4. Krevní test na pohlavní hormony (pouze ženy)
- 6 5. Krevní test na koagulaci – hemostasiogram (pouze ženy)
- 7 6. Ultrazvukové monitorování (folikulometrie)
- 8 7. Spermogram
- 9 8. Hysterosalpingografie (posouzení průchodnosti vejcovodů)
- 10 9. Test imunitní kompatibility
- 11 10. Krevní test na protilátky proti fosfolipidům a lupus antikoagulans (pokud je indikováno)
- 12 11. Laparoskopie (posouzení přítomnosti srůstů v pánevní dutině a endometriózy, dle indikací)
- 13 12. Karyotypizace (genetická analýza, dle indikací)
Pro ty, kteří plánují těhotenství
„Chci miminko“. Toto rozhodnutí mění náš život, naplňuje jej zvláštním významem a novým pocitem odpovědnosti. Včasná laboratorní diagnostika pomůže vyhnout se komplikacím a nepříjemným překvapením. Podívejme se blíže na to, jaké testy musí muž a žena podstoupit s těhotenským proužkovým testem.
1. Krevní test ke stanovení krevní skupiny a Rh faktoru (oba rodiče)
Pro nadcházející těhotenství záleží pouze na kombinaci Rh-negativní ženy a Rh-pozitivního muže. V této situaci je možný Rh konflikt, který ohrožuje těhotenství.
Pokud plod zdědí Rh faktor otce, tělo matky může reagovat na krev tvorbou ochranných protilátek, které ničí červené krvinky plodu. Rhesus konfliktu, který ohrožuje zdraví dítěte, lze předejít předepsáním anti-Rhesus imunoglobulinu.
2. Krevní test a stěr na pohlavně přenosné choroby (oba rodiče)
- HIV infekce;
- syfilis;
- hepatitida B a C;
- chlamydie;
- mykoplazma;
- ureaplasma;
- lidský papilomavirus (HPV);
- Trichomonas;
3. Krevní test na infekce TORCH (pouze ženy)
- toxoplazmóza;
- rubella
- herpes;
- cytomegaloviru.
Vyšetřením se zjišťují hladiny imunoglobulinů (protilátek) IgM a IgG v krvi.
4. Krevní test na pohlavní hormony (pouze ženy)
Tato analýza je nutná, pokud má žena problémy s početím (posouzení kvality ovulace), došlo k předčasnému ukončení těhotenství nebo k nepravidelnému menstruačnímu cyklu. Analýza se provádí přísně v určitých dnech menstruačního cyklu: 2.-3.den cyklu:
- folikuly stimulující hormon (FSH);
- luteinizační hormon (LH) (vrchol hormonu uprostřed cyklu indikuje nástup ovulace);
- estradiol;
- prolaktin (zvýšený hormon způsobuje poruchy ovulace);
- testosteron (zvýšený hormon způsobuje anovulační cykly);
- DHEA.
Pokud je potřeba: kortizol a hormony štítné žlázy (nedostatek vede k anovulaci a časnému potratu. Nadbytek vede k vývojovým abnormalitám a předčasnému porodu).
5. Krevní test na koagulaci – hemostasiogram (pouze ženy)
Poruchy hemostázy mohou způsobit neplodnost, spontánní potraty a dokonce i mrtvé narození. Hemostasiogram je analýza, která určuje parametry krevní koagulace a viskozity (protrombin, fibrinogen, index trombotického potenciálu, úroveň agregace krevních destiček, APTT). Při snížené srážlivosti krve se u ženy může objevit krvácení, při zvýšené srážlivosti krve trombóza.
6. Ultrazvukové monitorování (folikulometrie)
Tato studie umožňuje určit, jak se dominantní folikul vyvíjí, jak vysoké je endometrium a určit, kdy nastává ovulace. Aby došlo k ovulaci, musí dominantní folikul dosáhnout 20 – 22 mm a tloušťka endometria musí být 10 – 12 mm. Ultrazvukové monitorování se provádí několikrát za cyklus, načasování závisí na délce menstruačního cyklu. Pokud ženský cyklus trvá 28 dní, pak by měla být první studie provedena ve dnech 6–8 cyklu.
7. Spermogram
Statistiky ukazují, že 50 % případů neplodnosti je způsobeno mužskými problémy. Při plánování rodičovství byste rozhodně měli navštívit androloga nebo urologa. Určení kvalitativních a kvantitativních charakteristik spermií pomáhá identifikovat problém, který narušuje normální plánování těhotenství.
Normální ukazatele spermiogramu:
- koncentrace spermií – počet spermií v 1 ml by měl přesáhnout 20 milionů;
- pohyblivost spermií. Kategorie A – spermie s rychlou pohyblivostí a kategorie B – spermie s pomalou pohyblivostí – z každého typu by mělo být alespoň 25 %. Obvykle spermie kategorie A+B tvoří více než 50 % z celkového počtu. Kategorie C – spermie s neprogresivními pohyby – prakticky žádná pohyblivost. Kategorie D – nepohyblivé spermie. Počet spermií kategorie C+D by neměl překročit 50 %;
- morfologie spermií. Normálně by více než 30 % mělo mít normální strukturu;
- objem ejakulátu musí být 2 ml nebo více;
- stupeň agregace a aglutinace spermií. Aglutinace spermií je slepení spermií k sobě, které brání jejich pohybu dopředu. Nemělo by to být normální.
- přítomnost leukocytů a erytrocytů. V zorném poli jsou vždy 3 – 4 leukocyty. Neměly by tam být žádné červené krvinky.
Po testování je možná jedna z následujících diagnóz:
- normozoospermie – parametry v mezích normy;
- oligozoospermie – snížený počet spermií;
- asthenozoospermie – snížená pohyblivost spermií;
- teratozoospermie – zvýšení počtu změněných spermií;
- azospermie – nepřítomnost spermií v ejakulátu;
- aspermie – absence ejakulátu;
- nekrozoospermie – přítomnost mrtvých spermií.
8. Hysterosalpingografie (posouzení průchodnosti vejcovodů)
V této studii je do děložní dutiny injikována radiokontrastní látka. Poté se provede série rentgenových snímků. V případě průchodnosti vejcovodů se radiokontrastní látka dostává do dutiny břišní, je to vidět na fotografiích. Provádí se v první fázi cyklu (před ovulací).
9. Test imunitní kompatibility
Imunitní konflikt je detekován na úrovni děložního čípku. Hlen, který je v cervikálním kanálu, může zpomalit vývoj spermií a těhotenství nemusí nastat. Normálně je to způsobeno změnami v charakteristikách hlenu v různých obdobích menstruačního cyklu a patologií – s produkcí antispermových protilátek (protilátky proti spermiím, které snižují jejich pohyblivost). K identifikaci imunologického konfliktu se provádí následující seznam testů.
Postkoitální test – stanovení počtu a pohyblivosti spermií v hlenu nějakou dobu po pohlavním styku. V případě negativního výsledku se doporučuje zopakovat analýzu v dalším cyklu a také provést Kurzrock-Millerův test.
Kurzrock-Millerův test – stanovení reakce spermií manžela a dárce v hlenu.
Stanovení antispermových protilátek v cervikálním hlenu. Protilátky inhibují pohyb spermií cervikálním kanálem, zabraňují jim uchytit se a proniknout do vajíčka, takže nenastane těhotenství.
10. Krevní test na protilátky proti fosfolipidům a lupus antikoagulans (pokud je indikováno)
Toto vyšetření se provádí při podezření na antifosfolipidový syndrom (APS) – komplexní soubor příznaků, jehož jedním z projevů je potrat. Toto vyšetření se provádí v případě potratu z předchozích těhotenství, stejně jako v případě, že žena má v anamnéze intrauterinní úmrtí plodu ve druhém a třetím trimestru těhotenství, arteriální a žilní trombózu.
11. Laparoskopie (posouzení přítomnosti srůstů v pánevní dutině a endometriózy, dle indikací)
Plánování těhotenství může předcházet laparoskopie – minimálně invazivní operace, při které se malými řezy na přední stěně břišní zavádějí speciální nástroje vybavené světelnou optikou. Tato operace umožňuje vidět vnitřní orgány malé pánve (děloha, vejcovody, močový měchýř, vaječníky, střevní kličky atd.) a získat potřebné množství informací o jejich stavu. Hlavní výhodou laparoskopie je možnost provedení jednostupňové chirurgické léčby řady zjištěných abnormalit (srůsty, ložiska endometriózy, myomatózní uzliny atd.). Laparoskopie se provádí v nemocnici v první fázi cyklu v narkóze.
12. Karyotypizace (genetická analýza, dle indikací)
Je pár ohrožen genetickými chorobami? Odpověď na tuto otázku poskytuje karyotypizace, cytogenetická metoda pro studium krve obou rodičů. Analýza umožňuje identifikovat odchylky ve struktuře a počtu chromozomů a určit míru rizika nežádoucí patologie. Genetické riziko do 5 % je považováno za nízké. Riziko od 6 do 20 % je střední, více než 20 % vysoké. Pokud je genetické riziko vysoké, neznamená to, že se dítě narodí s patologií. Jde jen o to, že v tomto případě je během těhotenství vyžadována prenatální diagnostika:
- v období 8-11 týdnů se používá chorionová biopsie – buňky budoucí placenty. Pomocí analýzy lze identifikovat převážnou většinu poruch: Downův syndrom, cystická fibróza, fenylketonurie, hemofilie atd.;
- počínaje 16. týdnem těhotenství – amniocentéza (rozbor plodové vody);
- po 17. týdnu lze provést kordocentézu – odběr krve plodu z pupečníkových cév. Tato analýza umožňuje diagnostikovat dědičné stavy imunodeficience, krevní onemocnění, metabolické poruchy a také intrauterinní infekci plodu.
Riziková skupina:
- věk matky je nad 35 let, věk otce je nad 40 let;
- příbuzenské manželství;
- jeden z rodičů má dědičné onemocnění nebo vývojovou vadu;
- přítomnost dědičných onemocnění u příbuzných budoucích rodičů;
- spontánní potraty v předchozích těhotenstvích, hrozící potrat v časných stádiích, narození mrtvého dítěte;
- vystavení nepříznivým faktorům na začátku těhotenství.
Které testy musíte konkrétně podstoupit, zjistíte u svého lékaře. S informacemi o tom, jaký druh analýzy je potřeba, je lepší diagnózu neodkládat. Včasné testování vám umožní identifikovat nežádoucí problém, kompetentně přistupovat k plánování těhotenství a úspěšně porodit zdravé dítě.