Obsah
Život po rakovině děložního čípku
Recidiva rakoviny děložního čípku – obnovení onkologického procesu v oblasti primárního zaměření po absolvování radikální léčby a následná pohoda. Projevuje se tahavými bolestmi v kříži, hrázi a křížové oblasti, vodnatým nebo krvavým výtokem, poruchami močení, otoky, slabostí, apatií, vyčerpáním a poruchami chuti k jídlu. Někdy je asymptomatická a je detekována při běžném vyšetření. Diagnóza se provádí s přihlédnutím k anamnéze, stížnostem, údajům gynekologického vyšetření, angiografii, lymfografii, cytologickému vyšetření, biopsii a dalším studiím. Léčba je chirurgická, radioterapie a chemoterapie.
- Klasifikace a příčiny recidivy CC
- Příznaky recidivy rakoviny děložního čípku
- Diagnostika recidivy CC
- Léčba recidivující rakoviny děložního čípku
- Prognóza a prevence recidivy CC
Přehled
Recidiva rakoviny děložního čípku je opětovný rozvoj zhoubného nádoru po nějaké době po radikální léčbě nádoru. Relapsy jsou chápány pouze jako rakovinné léze, ke kterým dochází po období pohody trvající šest měsíců nebo déle. Při absenci takového období hovoří o progresi onkologického procesu. Pravděpodobnost recidivy karcinomu děložního hrdla po kombinované léčbě (chirurgie a radioterapie) je přibližně 30 % a většina nádorů je diagnostikována do 2 let po ukončení terapie. Recidivující novotvary se vyznačují agresivnějším průběhem. Léčba je prováděna specialisty v oboru onkologie a gynekologie.
Recidiva rakoviny děložního čípku
Klasifikace a příčiny recidivy CC
A.I. Serebrov rozlišuje dva typy relapsů: lokální a metastatické. Podle E.V. Trushinkova, existují čtyři typy relapsů:
- Lokální – poškození pahýlu pochvy.
- Parametrický – onkologický proces v blízké tkáni.
- Kombinovaný – kombinace lokálního a parametrického procesu.
- Metastatické – postižení lymfatických uzlin a dalších orgánů.
V 70 % případů dochází k recidivě rakoviny děložního čípku v oblasti pánve. Nejčastěji jsou postiženy lymfatické uzliny a vazy dělohy. Lokální nádory jsou diagnostikovány pouze v 6-12 % případů a jsou obvykle detekovány u pacientů trpících endofytickými formami rakoviny. Důvodem vzniku novotvaru jsou zhoubné buňky zbývající v pánevní dutině po operaci a radioterapii v důsledku rychlého růstu nádoru nebo příliš neradikální léčby z důvodu podcenění závažnosti a rychlosti progrese onemocnění.
Příznaky recidivy rakoviny děložního čípku
Rozpoznání recidivujících lézí je často spojeno se značnými obtížemi, zejména v počáteční fázi. Důvody obtíží jsou asymptomatický nebo oligosymptomatický průběh, dále obtíže s interpretací projevů onkologického procesu na pozadí pooperačních jizev a sklerotických změn způsobených předchozí radioterapií. Prvními příznaky recidivy karcinomu děložního čípku jsou obvykle apatie, nemotivovaná únava, poruchy chuti k jídlu a dyspeptické poruchy.
Po chvíli se objeví bolesti břicha, hráze, křížové kosti a kříže. Intenzita bolestivého syndromu se může výrazně lišit. Bolesti, jako pravidlo, tahání, zesilují v noci. Při zachování průchodnosti cervikálního kanálu je zaznamenána krvavá, vodnatá nebo hnisavá leucorrhoea. Když je kanál ucpaný, nedochází k leucorrhoe, tekutina se hromadí, děloha se zvětšuje. Možné jsou otoky a poruchy močení. U některých pacientek s recidivujícím karcinomem děložního čípku se rozvine hydronefróza. Při vzdálené metastáze jsou narušeny funkce postižených orgánů.
Při gynekologickém vyšetření je v cervikální oblasti nalezen vřed se ztluštělými okraji. S růstem nádoru se krk rozšiřuje, stává se hlíznatým. Když jsou kanál nebo horní části pochvy srostlé, nad krkem je palpována elastická formace. S progresí recidivy karcinomu děložního čípku se celkové známky onkologických lézí stávají výraznějšími. Pacient trpí invaliditou, únavou a depresivní poruchou. Odhaluje se vyčerpání a hypertermie.
Diagnostika recidivy CC
Diagnóza se provádí na základě anamnézy, stížností, údajů z gynekologického vyšetření a dalších studií. Poměrně účinným způsobem časné diagnostiky relapsů je stanovení hladiny onkomarkeru spinocelulárního karcinomu SCC. Zvýšení hladiny nádorového markeru v preklinickém stadiu je pozorováno u 60–70 % pacientů a může sloužit jako podklad pro rozšířené vyšetření. Při vyšetření pacientek s klinickými formami recidivy karcinomu děložního hrdla je v postižené oblasti nalezen vřed. Při bimanuálním vyšetření lze nahmatat infiltráty v okolní tkáni. Vylučovací urografie se provádí k odhalení zhoršené funkce ledvin.
K detekci vaskulárních sítí v oblasti růstu nádoru se provádí perkutánní transfemorální angiografie, která ukazuje přítomnost nových náhodně umístěných cév s charakteristickými „panicles“ na konci. K potvrzení recidivy rakoviny děložního čípku s metastázami do regionálních lymfatických uzlin je předepsána přímá lymfografie. Postižené uzliny jsou zvětšené, s nerovnými obrysy, průchod kontrastu je pomalý. V procesu vyšetření se také používá ultrazvuk ženských pohlavních orgánů, CT a MRI břišní dutiny. Pokud existuje podezření na metastatickou lézi vzdálených orgánů, jsou předepsány CT a MRI mozku, ultrazvuk jater, scintigrafie kostí skeletu a další studie. Konečná diagnóza se stanoví s přihlédnutím k údajům biopsie děložního čípku nebo cytologickému vyšetření seškrabu z děložního čípku.
Léčba recidivující rakoviny děložního čípku
Radikální chirurgická intervence je možná při absenci hematogenních metastáz a rozsáhlých infiltrátů. Pacientky podstupují panhysterektomii – odstranění dělohy (hysterektomii) s adnexektomií. U jednotlivých lymfogenních metastáz se provádí lymfadenektomie. Po operaci se provádí radioterapie a chemoterapie. Za nejlepší možnost se považuje kombinace intrakavitární a vzdálené gama terapie. Někdy je navíc předepsána transvaginální radioterapie a intravaginální radioterapie na blízko.
Při recidivách karcinomu děložního hrdla s rozšířením do pánevní tkáně a mnohočetnými lymfogenními metastázami se využívá radioterapie a medikamentózní terapie. Při relapsech v pochvě není operace obvykle indikována. Pacienti podstupují kombinovanou radiační terapii. U jednotlivých uzlin v játrech a mozku u mladých, somaticky intaktních pacientů je možné chirurgické odstranění metastatických nádorů. S mnoha vzdálenými metastázami je předepsána chemoterapie, radioterapie a symptomatická terapie.
Prognóza a prevence recidivy CC
Prognóza je ve většině případů nepříznivá. Nejlepší výsledky jsou pozorovány u lokálních relapsů, které nepřesahují dělohu a vaginální fornix. Průměrná pětiletá míra přežití po operaci v kombinaci s radioterapií a chemoterapií je v takových případech 27,4 %. V přítomnosti lymfogenních a vzdálených metastáz může 10–15 % pacientů přežít rok od okamžiku diagnózy.
Důležitost včasného záchytu recidivujícího karcinomu děložního čípku vyžaduje promyšlená preventivní opatření. Během prvního roku se prohlídky provádějí jednou za 4 měsíce, další dva roky – jednou za 6 měsíců. Vyšetření zahrnuje vyšetření zrcátka, rektovaginální vyšetření, celkové a biochemické krevní testy, cytologické vyšetření poševní tekutiny, vylučovací urografii, rentgen hrudníku, ultrazvuk ženských pohlavních orgánů, CT vyšetření břišní dutiny a dynamickou scintigrafii ledvin (pokud je vhodné vybavení dostupný). V pochybných případech se provádí punkční biopsie děložního čípku.