Divný muž v práci

Dobrý den!
Asi před půl rokem jsem nastoupil do nové práce jako office manager s převážně mužskými kolegy. Je mi 26, jsem ženatý. Mezi mými kolegy je tedy společenský, charismatický muž, který je o 13 let starší než já a je ženatý. Občas, čas od času, mi dává komplimenty: můj parfém je lahodný, kalhoty dobře zvýrazňují moji postavu atd. a pravidelně mě oslovuje zdrobnělinou. Nejprve si ze mě přede všemi dělal legraci: proč se v práci nedívám na porno, pak tě nechám tančit na tyči před klientem a já budu tančit kolem něj a podobně. Pak jsem s ním mluvil o samotě a přestal tyhle vtipy. Takže kromě mě v kanceláři pracují ještě tři účetní (všechny vdané, přibližně stejně staré jako on) a tento muž si s nimi neustále chodí povídat, flirtovat a je jedno, jestli je s jednou sám z nich nebo ne. Také ho neustále dopřávají něčemu k čaji a on to s radostí všechno sní))) Faktem je, že jak on, tak já dorazíme do práce dřív než ostatní (jelikož bydlíme daleko a abychom se nechytli v dopravních zácpách) a sám se mnou a přede všemi mimochodem prakticky nekomunikuje. Několikrát jsem se s ním pokoušel navázat konverzaci, v práci i jinak, a prakticky se mnou nenavazuje kontakt, to znamená, že jednoho dne může trochu více chatovat, ale zbytek už nedostanete slova mu. Zatímco s ostatními v těchto dnech neustále mluví a vtipkuje. Navíc se zbytkem kolegů buď komunikuji, nebo vůbec. Na univerzitě byla situace přibližně stejná, i tam byli spolužáci většinou opačného pohlaví: nebylo to tak, že byste si jeden den povídali s klukem a zbytek vás ignoroval a přitom dával komplimenty , pokud jste mluvili s někým mezi kluky, vždy se mi s nimi podařilo najít společnou řeč a přátelsky si popovídat. No, otázka je, proč mi sakra dávat komplimenty, škádlit mě, dívat se na mě (někdy ho přistihnu, jak se na mě dívá), ale nemluvit se mnou? S takovým chováním muže jsem se setkal poprvé. Z velké zvědavosti a pro lepší pochopení mužské psychologie bych ráda znala váš názor (zejména na silnější pohlaví, protože je pro ně snazší si rozumět)? Možná je do mě zamilovaný nebo je mi úplně lhostejný?

Nejpodivnější lidé, které jsem v práci potkal

Jako kuchařka pracuji 15 let. A za těch 15 let jsem potkal velmi zvláštní lidi. Jak klienti, tak zaměstnanci.

1.
Bylo to asi před 13 lety. Na začátku své kariéry byl kuchařem v kavárně. Podávali sendviče, horké sendviče, saláty a teplé pizzy. Takže tam byl klient, který přišel vždy večer, skoro každý den. A požádal mě, abych mu udělal sendvič ne se slaninou, ale s hovězím masem. Navíc z hovězího pastrami. Přesněji pastrami. Nabízeli to s hovězím masem, ale on odmítl a chtěl to s hovězím pastrami. Žádný takový sendvič v nabídce nebyl. Kavárna nebyla košer a měla pouze vepřové ve formě slaniny nebo pastrami. A téměř každý den dostal odmítnutí s vysvětlením. A vždycky říkal, že mu to dělají v jiné kavárně.
2.
Pracoval v hotelu Herods Tel-Aviv a už byl šéfkuchařem v hotelové restauraci. Dvakrát týdně se tam usadili letušky a piloti nějaké americké letecké společnosti. Zavolal jsem této letecké společnosti Grandmother Airlines. Protože všem letuškám bylo 2+. Takže mezi nimi byla letuška, která si vždy objednala zeleninovou polévku a vždy sledovala proces nalévání. Pak požádala kuchaře, aby to zkusil, schválil, a teprve potom se vrátil ke stolu s číšníkem a snědl to. Navíc nespustila oči z talíře, od chvíle, kdy ji kuchař vzal do rukou, až do chvíle, kdy byl talíř položen na stůl. A ano, dostala zvláštní povolení ke vstupu do kuchyně, aby mohla vidět celý proces. Zřejmě nějaký reinkarnovaný královský, který byl v minulém životě otráven. Tak jsme si z ní dělali legraci.
3.
Ve stejném hotelu byl židovský host, který si po celou dobu, co u nás bydlel, což byly asi tři týdny, objednával jídlo přes pokojovou službu a vždy žádal, aby nechal vozík u dveří, požádal číšníka, aby odešel a vzal jídlo o 10 minut později, když bylo přineseno. Během těchto tří týdnů nikdo z nás neviděl jeho tvář.
4.
Tento hotel měl asi nejvíce těchto podivných papriček. I když ne. Stále na Googlu! Ale my se tam dostaneme. Byl tam pár, který byl velmi zajímavý. Scházeli se, často ruku v ruce. Vždy však seděli u jiných stolů a objednávali si jiné jídlo a pití. Ale vždy odešli spolu.
5.
V jedné z restaurací byl kuchař, který se vždy před odevzdáním hotového jídla k rozvozu s talířem v rukou otočil kolem jeho osy proti směru hodinových ručiček. A teprve po tomto rituálu vystavil talíř.
6.
Jedna číšnice v restauraci vždy přišla s vlastním chlebem. A já myslel, že je to nějaký speciální chléb. Ukázalo se, že ten obvyklý byl super.
7.
Když jsem pracoval v Microsoftu, byl tam zaměstnanec, který si vzal salát s rýžovými nudlemi a hodinu seděl a vdechoval rty jednu nudli po druhé.
8.
Dostali jsme se na Google. Na pohovoru mi také řekli, že mezi zaměstnanci společnosti Google je mnoho zvláštních lidí. A tak se hned první den setkávám s tělem. Muž, asi 40 let, přichází se svou nádobou a žádá tvaroh. Ptá se, jaké procento obsahu tuku tam je. Odpovídám mu, že 8. Zamračí se a říká, že to nebere, protože to bere za manžela, ano přesně manžel, překlep ne, ale má plynatost z kysaných mléčných výrobků, které jsou nad 5. % Tlustý. A cituji: „Nechtěli byste vědět, jak ty plyny páchnou.“ Myslel jsem, že je jen nekulturní a jednou vypadlo ze sebe. Přišel však na oběd a zeptal se, jak málo používáme k pečení batátů v troubě. Odpověděl, že oliva. Odpověděl opět citátem: „Díky Bohu. Protože řepkový nebo sójový olej způsobuje mému manželovi průjem. Má tak velké problémy se žaludkem!“ A tak každý den. Mluví o svém manželovi.
9.
Přišel jeden Googler a začal si objednávat salát s určitými ingrediencemi. sbíral jsem. Když to dával na talíř, dodal, že na salát chce 7 půlek cherry rajčat. Nabrala jsem lžící a rajčata přendala na talíř. Dal jsem mu salát. Zvedl to, podíval se na to a řekl mi, abych to udělal znovu. Protože bylo 11 poločasů. Pak se ukázalo, že má Aspergerův syndrom a dal jsem mu až 12 půlek.
10.
Přijde Googler, objedná si salát a navrch požádá o omáčku tahini. Zalévám. Vezme talíř a okamžitě jde na konec řady. Pak mě požádá, abych jí udělal stejný salát. A nakonec prosí, aby na něj už nesypal tahini. A tak každý den.

Přibližně tyto lidi jsem si pamatoval z práce. Máte ve své práci podobné lidi? Napište prosím do odpovědí nebo do komentářů.