Nechal jsem kamarádku zůstat, ale ona místo poděkování začala vyžadovat registraci

Nechal jsem kamarádku zůstat, ale ona místo poděkování začala vyžadovat registraci

Měl jsem dobrou kamarádku Táňu, se kterou jsme se kamarádily ve školce, když jsme si hrály na dvorku. Pak jsme chodili na stejnou školu, takže tam byla větší komunikace. Později jsem šel studovat do jiného města a zůstal jsem tam. Tanya zůstala ve svém rodném městě, ale neztratili jsme kontakt. Při první příležitosti se přišli navzájem navštívit. Bylo období, kdy jsme spolu komunikovali málo, protože já i ona jsme měli v životě smutné události. Můj dědeček byl nemocný. Dokonce jsem si vzal volno na vlastní náklady, abych pomohl rodičům postarat se o něj.

Dědeček to bohužel nezvládl. Zanechal po sobě byt, který na mě rodiče převedli. Byl jsem překvapen tak štědrým darem, protože ho mohli dát pryč. V mém rodném městě jsou platy malé, takže peníze ze směny by pro ně rozhodně nebyly nadbytečné. Ale rodiče usoudili, že jsem mladý, takže jsem potřeboval víc. A moc nepotřebují. Udělal jsem malou kosmetickou rekonstrukci v bytě mého dědečka a našel nájemníky, kteří se nedávno odstěhovali. Mezitím manžel mé kamarádky, když si uvědomil, že s malým dítětem nikam nejede, odhalil svou pravou, velmi ošklivou podstatu. Tanyu začal ponižovat za ztrátu krásy po porodu a pod stejnou záminkou od ní otevřeně odešel. Přítel opravdu neměl kam jít. Mateřských není tolik, aby si pronajali byť jen pokoj v baráku. A dům jejích rodičů je plný krabic, jak se říká.

Jeden pokoj obývají rodiče, druhý sestra s manželem a dvěma dětmi, kteří podle Tany ani neuvažují o hledání samostatného bydlení. Takže tam pro ni není ani malý koutek a v dohledné době nebude. Přítel se dlouho vyhýbal komunikaci právě z těchto důvodů. Nechtěla jsem tě obtěžovat fňukáním, jak to řekla. Proč fňukat, když se nedá nic dělat? Tanya si myslela něco takového. Ale nedávno Tanyin manžel málem přinesl domů další vášeň a ona si ji už nemohla nechat pro sebe. Po poslechu své kamarádky jsem ji pozval, aby bydlela v bytě mého zesnulého dědečka. Je stále prázdný. A tak to bude pod spolehlivým dohledem. O Tanyině čistotě jsem nepochyboval. Vzhledem k jejímu skromnému příjmu jsem ani nežádal o peníze na elektřinu a vodu.

-Nemysli si, dlouho nebudu žít zadarmo. „Dostanu syna do školky, za chvíli půjdu do práce a stanu se nájemcem v dobré víře,“ dala slovo moje kamarádka. Jenže se ukázalo, že měla úplně jiné plány. Tanya se rozhodla stát se ne nocležnicí, ale „paní moře“. A v její mysli bylo moře mým domovem. Tento týden mi volal přítel. Začala si stěžovat, že v její školce ještě nejsou místa. Myslel jsem, že Tanya tímto způsobem naznačuje, že se brzy nestane solventní. – Žij, jak dlouho chceš. Můj plat mi docela stačí,“ ujistil jsem přítele. „Ne, chtěla jsem s tebou mluvit o něčem jiném,“ odpověděla tajemně.

Po krátké odmlce začala Tanya mluvit o nové dobré školce, která se otevřela nedaleko domu, kde se nachází můj byt. Ano, je tu jen jeden problém. Vstup do této krásné školky je založen na místě vašeho přihlášení. A moje kamarádka a její syn jsou registrovaní u jejích rodičů, kteří bydlí v opačné části města. Stručně řečeno, manažer nebyl spokojen s adresou. Nakonec mě Tanya požádala, abych je a dítě zaregistroval se mnou, a zdůraznila, že to bude dočasné. Z této žádosti jsem neměl moc dobrý pocit, ale přesto jsem slíbil, že o tom budu přemýšlet. Když jsem se s Tanyou rozloučil, okamžitě jsem vytočil matčino číslo a krátce jsem jí vylíčil náš rozhovor. Maminka nazvala moji kamarádku podvodnicí a poradila jí, aby si přečetla zákony:

-Tvůj přítel tě klame! V dnešní době při zápisu do školky nezáleží na zápisu. Proč jsi vůbec nechal toho šmejda k sobě přijít? „Nemá kam jinam jít,“ povzdechl jsem si. -I když je byt nyní váš, můžete se poradit s námi. Ale co teď! Hlavní věc je, že mě teď napadlo zavolat. Slyšíš? Ani se nepokoušejte zaregistrovat tohoto podvodníka. Je s dítětem, budete mučeni, abyste ji propustili později. A vůbec, pošlete ji co nejdříve pryč! – naučila mě matka. Pak jsem se zeptal své kamarádky, proč mě podvádí, a jako argument jsem uvedl matčina slova o školce. Tanya předstírala, že je pantofle bez mozku, s odkazem na vedení školky: – To je poprvé, co o tom slyším! Manažer mi řekl něco úplně jiného.

-Tak ji poučte o moderních zákonech! Pochopte, bez ohledu na to, jak dobře se k vám chovám, registrace je risk,“ odpověděl jsem Tanya. „Pokud začnu pumpovat licenci, určitě mi Mitenku nepřijmou,“ snažila se hrát na mou lítost. Ale nevzdal jsem se a Tanya začala říkat, že je v mém nejlepším zájmu zaregistrovat ji s dítětem. Poté začne platit nájem. A když to nefungovalo, byla použita přímá manipulace. -Znáš mě od kolébky. Nikdy jsem tě nepodvedl. Ale protože mi nevěříš, přesuneme se s Mitkou hned k topení,“ s těmito slovy omdlel můj přítel. Musel jsem naléhavě spěchat do svého rodného města, abych pochopil, co tam Tanya provedla. Když jsem dorazil, dům byl již prázdný. Neodpovídá na její volání, takže nevím, jestli svou hrozbu splnila. Celkově je mi to už jedno. Je dobře, že ten muž s červí dírou sám zmizel z mého zorného pole. Ale moje srdce stále není na správném místě. Koneckonců, snažili se mě podvést! A kdo? Nejlepší přítel, momentálně ex.