Můj pes mi ukradl sluchátka a můj milovaný se zbláznil: – Ani ten nejčistší alkohol nesmaže stopy psí energie!

Můj pes mi ukradl sluchátka a můj milovaný se zbláznil: – Ani ten nejčistší alkohol nesmaže stopy psí energie!

Před šesti měsíci jsem ve společnosti přátel potkal zajímavého mladého muže jménem Dima. Zatímco ostatní kluci z naší společnosti diskutovali o tancích a smáli se primitivním vtipům z internetu, Dima se zamyšleně díval z okna. Vždy mě tito kluci přitahovali, protože mají bohatý vnitřní svět, neobvyklý pohled na určité věci. A zájmy se neomezují pouze na počítače, auta a další banality. Před tím ale vztah nějak nefungoval. Buď překážela vzdálenost, nebo se ukázalo, že pánové svou bývalou lásku nepustili. A jedna romance nikdy nezačala kvůli alergii na psy.

Tento okamžik je pro mě velmi důležitý, protože žiji se psem, okouzlujícím křížencem Naidou. Před pár lety jsem ji sebral na ulici. Stačil jeden pohled, abych celou svou duši připoutal k této trochu směšné dívce s legračně červeným obočím. A samozřejmě se jí nikdy nezbavím. Na té párty na mě upozornil i Dima a podrobně jsem se na něj vyptával svých přátel. Vzhledem k tomu, že se ke psům chová dobře, nemá žádné alergie a má projevy otevřené lásky, rozhodla jsem se, že musíme pokračovat v komunikaci. „Mějte na paměti, Dima nemá všechno doma,“ varovali mě tehdy přátelé. – Aby mě ostatní nepřitahovali! Hlavní věc je, že není násilnický,“ usmál jsem se.

Rychle jsem se seznámil s Dimovými zvláštnostmi a byl jsem k nim tolerantní. Jen si pomyslete, sbírá nálepky a někdy utrácíme celé peníze hledáním některých vzácných předmětů, ačkoli plány byly úplně jiné. Mohlo by to být horší! No, Dima přesouvá postel po místnosti a kontroluje pomocí kompasu a knihy o Feng Shui. To také není trestný čin. Ale pak si nestěžuje na nespavost. Snažil jsem se najít jen výhody v Dimových vtipech, i když byly někdy otravné. Ale pak mě Naida přiměla přemýšlet, jestli neztrácím čas se správnou osobou. A obecně, není čas, abych změnil svůj vkus na muže? Moje Naida je obecně dobře vychovaná. Ulevuje jeho potřebám pouze při procházkách. Nedívá se do talířů jiných lidí a nepoškozuje nábytek. Tato chytrá dívka má ale i své drobné slabiny. Z nějakého nevysvětlitelného důvodu Naida dýchá směrem ke sluchátkům nerovnoměrně. Navíc komukoli. Pokud nechám „uši“ na viditelném místě, můj mazlíček si je dříve nebo později odnese do svého úkrytu za knihovnou.

Takže Naida měla Dima sluchátka ráda. Tento můj oblíbený trik jsem mu zapomněl připomenout, a proto jsme byli svědky vtipné scénky. Pravda, smál jsem se jen já. Zatímco jsme si povídali v obýváku, Naida stáhla „uši“ z komody na chodbě a s věcným nádechem je táhla kolem nás na své oblíbené místo. Ten chlap se stal zachmuřenějším než bouřkový mrak. „Hned ti vrátím sluchátka,“ ujistil jsem ho. -Není třeba. „Stejně už jsou rozmazlené,“ odpověděl smutně. -To není fakt! Nejednou jsem vzal své „uši“ od Naidy, některé z nich její hry úspěšně přežily! – namítl jsem. -Sluchátka možná fungují. Nemohu ale použít něco, čeho se dotklo zvíře,“ vysvětlil Dima, proč svá sluchátka považuje za beznadějně poškozená.

Zpočátku jsem úplně nerozuměl významu Dimových slov. Myslel jsem, že ten chlap si nechtěl vzít „uši“, protože byly všechny od slintání. A nabídla, že je otře antiseptikem. -Ani ten nejčistší alkohol nesmaže stopy psí energie! Ano, z toho, že se jen dotknu takového předmětu, se mi udělá špatně,“ šel Dima do stepi, což pro mě bylo naprosto nepochopitelné. Snažil jsem se ho přesvědčit, aby nevěřil tomuto nevědeckému nesmyslu. Mimochodem, Naida už jednou zkusila chlapovi sluchátka, ale podařilo se mi je vzít přímo na chodbě a dát si je do kapsy u bundy. A Dimovo zdraví tím netrpělo. -Co jsi udělal?! „Teď zase klesnu na nízké vibrace,“ vykřikl další nesmysl se zoufalstvím v hlase.

Zdálo se mi, že Naida překvapeně zvedla obočí. A jak jsem byl ohromen! To bylo mimo i pro mě, milovníka všeho neobvyklého. -Řekni mi, když ti Naida lehne na džíny, okamžitě je odvezeš na skládku? – Předstíral jsem Dimu. Chlap upadl do zmatku. Takovou formulaci otázky zjevně nečekal. Stále jsem nedostal srozumitelnou odpověď. Místo toho se jí dostalo výčitek za neznalost a lhostejnost, kvůli kterým se lidstvo nemůže povznést do pověstných vysokých vibrací. Přeběhl mi mráz po zádech a spěchal jsem ukázat Dimu ze dveří. -Leťte do své vzdálené galaxie a nekazte energii mé Naidochky! – Konečně jsem prošel jeho přesvědčením.

Nebýt Naidy, donedávna bych nevěděl, že Dima není jen divný, ale opravdu šílený. Svým rozhořčeným křikem vyděsil i mého mazlíčka. Už žádní podivíni v mém životě! Ať je to někdy nudný mladý muž. Kdyby jen bez takových vrtochů a s bezmeznou láskou ke psům. Je čas vzít Naidu do psího parku. Jinak všichni bloudíme po nejbližším parku. Podívejte, potkám svůj osud na místě. A Naidochka mi s tím pomůže.