Důvěřujete soudnímu systému v Rusku?

Čím častěji se občané setkávají se soudy, tím méně jim důvěřují, vyplývá ze sociologického průzkumu, který provedla skupina Russian Field research group ve Federálním distriktu Volha na zakázku poradenské kanceláře T&M. Obecně však vše podle iniciátorů studie nevypadá tak špatně: 58 % respondentů uvedlo, že „třetí mocnosti“ ve větší či menší míře důvěřuje a pouze 33 % se drží opačného bodu. Pohled. Jak vysvětluje Russian Field, průzkum v Povolží dal vzniknout celostátnímu projektu: studie se plánuje provést v dalších federálních distriktech.

Ukončete režim celé obrazovky

Rozbalte na celou obrazovku

Pro mnoho ruských občanů se obraz ruského Themisu zatím nezdá dostatečně jasný

Foto: Evgeny Pavlenko, Kommersant

Telefonický průzkum mezi obyvateli Povolžského federálního okruhu probíhal od 27. února do 5. března 2024 a zúčastnilo se ho 2,8 tisíce respondentů. Byli dotázáni, co si myslí o soudním systému a kterým orgánům činným v trestním řízení mají tendenci důvěřovat. Sociology také zajímalo, zda se respondenti osobně setkali se soudy a zda tam člověk v zásadě může počítat se spravedlivým vyřešením svého problému.

Ukázalo se, že za posledních pět let se pouze 30 % respondentů osobně setkalo se soudním systémem a právě oni projevují nejvyšší míru nedůvěry v soudy (42 % oproti 29 % mezi těmi, kteří se nemuseli zabývat s tím). 53 % „zapojených“ a 61 % „nezapojených“ odpovědělo kladně na otázku o důvěře. Připomeňme, že 41 % těch, kteří se museli vypořádat se soudním systémem, vystupovalo jako žalobce nebo oběti, dalších 22 % mělo postavení svědků;

Je pozoruhodné, že i přes vysoký podíl skeptiků se 71 % dotázaných domnívá, že občan se může spolehnout na spravedlivé projednání své záležitosti u soudu, a 23 % dotázaných zastává opačný názor.

Mezi bohatými občany je míra optimismu o 7 procentních bodů vyšší než mezi chudými. 40 % dotázaných přitom potvrdilo, že slyšeli o kontroverzních a kontroverzních soudních rozhodnutích ve svém regionu. Ze subjektů Povolžského okresu se o tom nejčastěji mluví v Saratovské oblasti, nejméně často v Udmurtii. Obyvatelé Udmurtia také vyjadřují největší důvěru v soudní systém (63 % důvěřuje, 23 % nedůvěřuje) a také častěji očekávají spravedlivé rozhodnutí soudu (76 % dotázaných). Soudní systém se těší nejmenší důvěře v Baškirsku (50 % důvěřuje, 39 % nedůvěřuje) a soud je považován za nespravedlivý častěji v regionu Orenburg (32 % dotázaných od něj neočekává spravedlivé rozhodnutí). Většina dotázaných se domnívá, že soudce by se při rozhodování o vysoce sledované věci měl řídit především zákonem (83 %), zhruba polovina (49 %) se také opírá o svědectví obou stran. Mnohem méně často se respondenti domnívají, že by se soudce měl řídit vlastním názorem (16 %) a sděleními na sociálních sítích a v tisku (4 %).

Na otázku, kam by se s největší pravděpodobností obrátili, kdyby byla porušena jejich práva, lidé téměř ve všech regionech Povolží nejčastěji uváděli státní zastupitelství (v průměru 42 % odpovědí) a policii (31 %) a soud byl na třetím místě v této řadě (30 %). Dalších 5 % respondentů si vzpomnělo na organizace pro lidská práva a 2 % byla připravena si stěžovat prezidentské administrativě (otázka zahrnovala možnost dát několik odpovědí na jednu otázku). V 5 ze 14 regionů okresu se však ukázalo, že soud je populárnější než policie – jedná se o Uljanovsk, Saratov, Orenburg, Nižnij Novgorod a Penza.

Třetí místo soudů v řadě institucí zaměřených na ochranu práv občanů lze vysvětlit specifiky odvolacího řízení, říká Garegin Mitin, partner poradenské kanceláře T&M.

Zaprvé k tomu nestačí pouhé vyjádření – je potřeba sepsat a podat žalobu a zadruhé také vědět, který soud je příslušný pro konkrétní spor. Není náhodou, podotýká odborník, že podle výsledků průzkumu si 73,5 % dotázaných uvědomuje nutnost uchýlit se při soudním řízení ke kvalifikované právní pomoci, zatímco pouze 7,7 % dotázaných je připraveno svá práva hájit samostatně. Obecně ale míra důvěry v soud odráží kvalitu a efektivitu celé právní politiky státu, je si pan Mitin jistý: „Jen třetina dotázaných absolutně důvěřuje práci soudního systému, ale obecně , celková míra důvěry občanů přesahuje 50 %, což lze považovat za adekvátní ukazatel.“

Rada federace diskutovala o perspektivách digitálních technologií v soudních řízeních

Je pozoruhodné, že až do roku 2013 byla důvěra veřejnosti v soudy považována za klíčový ukazatel účinnosti federálního cílového programu „Rozvoj soudního systému“. Vláda byla ale nakonec nucena odmítnout zohlednit veřejné mínění: negativní hodnocení soudů byla příliš vysoká (až třetina všech respondentů), ačkoli podle propočtů měl indikátor nedůvěry klesnout na 6 %. .

Poznamenává však další partner T&M, Anton Timchenko, za poslední desetiletí se pocit bezpečí a důvěry v soudní systém v celé zemi jako celku znatelně zvýšil, a i když ne výrazně, pozitivní hodnocení soudního systému stále převažují: všeobecná důvěra ve soud, zaznamenali sociologové v loňském roce na úrovni země – 43 % respondentů. Na tomto pozadí je 58 % kladných hodnocení soudního systému ve Federálním distriktu Volha, z nichž 34 % vyjadřuje jednoznačnou důvěru, poměrně vysokou úrovní, shrnuje expert.

• Noviny „Kommersant“ č. 41/P ze dne 11.03.2024. ledna 3, strana XNUMX

• Anastasia Kornya přihlásit se k odhlášení

• Výzkum veřejného mínění přihlásit se k odběru
• Soudní systém a trestní legislativa Ruské federace přihlásit se k odhlášení