Obsah
Každý výlet se moje dobře vychovaná kočka promění v monstrum
Každý výlet se moje dobře vychovaná kočka promění v monstrum
Před dvěma lety porodila kočka mé kamarádky Nastya. Protože jsem jednou řekla, že by mi nevadilo mít kočičku, byla jsem první, kdo se o této novince dozvěděl. -Neřekl jsem to jen tak. Za dva měsíce čekám kotě! – na takovou direktivní poznámku ukončila moje kamarádka svůj příběh. Nepopřela jsem to a podle domluvy jsem přišla za kamarádkou včas a vybrala si kotě, holčičku. Nasťa řekla, že dívky jsou obecně klidnější a flexibilnější než chlapci.
-Jen neopakujte mé chyby: sterilizujte, jakmile to dozraje! Protože v době říje si kočky obou pohlaví smějí zapálit cigaretu,“ upozornil kamarád a dal ještě pár rad. Přísně jsem dodržoval její doporučení a byl jsem s výsledky spokojený. Marusya – tak jsem kočku pojmenoval – vyrostla jako milující a poslušná. A pak jsem se rozhodl jít do dače svých rodičů. A pak mi moje ukázková malá kundička dala poprvé pořádně zabrat. Při pohledu na nosič vylezla na nejvyšší skříňku v mém bytě, a když jsem se ji odtamtud snažil dostat, pustila drápy a zavrčela. Uvědomil jsem si, že se tak chovala ze strachu. I když když jsem si ji vyzvedla od kamarádky, vše šlo hladce. V této vlněné hlavičce se postupem času zřejmě něco zkratovalo. -Moje malá, bojíš se? Neboj se, teď půjdeme do dače. Půjdeme po ulici, budeme se dívat na mraky, chytat myši a ptáky,“ uslyšel jsem Marusyi, abych ji uklidnil.
Kočka si sundala drápky, ale stále nechtěla dolů. Čím víc jsem k ní přitahoval ruce, tím víc se ode mě vzdalovala. Pak mě napadlo vylákat Marusyu z úkrytu laserovým ukazovátkem. Nakonec jsem ji chytil a dal do přepravky, ale tím dobrodružství neskončilo. Celou cestu můj mazlíček křičel a snažil se roztrhnout pletivo nosiče. Musel jsem několikrát zastavit auto a vysvětlit tomuto alarmistovi, že se nic hrozného neděje. Bál jsem se, že Maruška na dači udělá něco divného. A poté se budu muset s kamarádkou domluvit na krmení kočky v mé nepřítomnosti. A já, navzdory Nastyině ochotě pomoci, jsem ji nechtěl tahat, protože žijeme na různých koncích města.
Obavy nebyly oprávněné. Jakmile jsem Marusya pustil z přepravky, stala se z ní opět vzorná kočka. Když nastal čas chystat se domů, moje malá kočička se opět předvedla, tentokrát s prvky jakési detektivky. Když Marusya spatřila nosiče, schovala se pod postel. Dívali jsme se tam s mámou, ale už po ní nebylo ani stopy. Kočka se hodinu neviditelně pohybovala po dači a my jsme se ji snažili chytit. Maruška v určité chvíli ztratila ostražitost a my jsme drze využili její nepozornosti. Cestou se mi za to pomstila. Křičela hlasitěji než poprvé a ještě víc toužila po osvobození. O měsíc později přestala Marusya způsobovat paniku před výlety. Teď už i sama leze do nosiče, ale pořád předvádí na cestách. Jednoho dne se jí podařilo rozepnout zip a ve zpětném zrcátku jsem viděl, jak z nosiče trčí drápatá tlapka. Musel jsem pak zastavit a zajistit zip, aby Maruška neměla sílu ho rozepnout.
Ale to moji kočku neuklidnilo. Při další cestě jsem si vzpomněl na existenci mřížky a realizoval svůj starý nápad a roztrhal ho. Zdá se, že Marusya žije podle hesla „Hlavní věcí je nevzdávat se“. Pak začalo skákání a poskakování po chatě, proto cesta na daču trvala dvě hodiny, i když obvykle trvá pětačtyřicet minut. Pravidelně jsem zastavoval, abych kočku nějak uklidnil. Cesta domů byla tenkrát stejně náročná. Abych vyřešil problém s pojezdem v autě, koupil jsem si plastový nosič s kovovou mřížkou místo toho odřeného látkového. Mimochodem, dobře jsem se staral o Marusyino pohodlí.
Jelikož je nový nosič tužší než starý, položil jsem na dno měkkou matraci, zakoupenou ve stejném zverimexu. Odložil jsem hračku, aby se Marusya nenudila. Rozměry nového koše to umožňují. Ale škodlivá kočka mé úsilí neocenila. A všechny následující výlety, soudě podle zvuků, se snažila narazit do mříže, která zároveň slouží jako dveře. -Maruši, měj svědomí! Teď máš přepravku komfortní třídy, ale pořád jsi s něčím nespokojený,“ prosil jsem. Ale Marusya mě neslyšela. Pak skončila letní sezóna a s ní i výlety s kočičím pandemonem. Ale nová sezóna je za dveřmi a já se děsím, že se moje obvykle dobře vychovaná kočka začne měnit v nějaké monstrum.
Nemohu odmítnout výlety do dachy. Rodiče, ačkoliv nemají velké hospodářství, hospodaří s obtížemi. A budu se cítit jako blázen, když jim nepomůžu. Pořád je pro mě trapné požádat Nasťu o pomoc. -Jak vezmeš kočku z města? — zeptal jsem se jednou kamaráda. „Ano, klidně snáší cestu,“ pokrčila rameny. Dej alespoň nějaké kočičí sedativa mému silničnímu chuligánovi! Pravda, bojím se, abych jí tím neublížil. Ale možná existují nějaké neškodné kapky, protože ještě jeden takový zábavný výlet a budu potřebovat sedativa.
Kočka skončí v těle psa, koně, krysy a ryby v upoutávce na kreslený film „10 životů“
Trailer k rodinné karikatuře „Xnumx žije “, který Global Film uvede do ruských kin 12. června.
Animovaný film vypráví o neuvěřitelných dobrodružstvích kocourka Becketta. Příběh začíná na ulici, ale díky své přirozené mazanosti a vynalézavosti najde domov, kde vyrůstá v lásce a péči pod křídly mladé badatelky Rose. Jednoho dne přišel do Roseina domu její bývalý přítel Larry, což se Beckettové vůbec nelíbilo. Kocour se rozhodl zbavit se svého konkurenta, ale protože hrál příliš mnoho, strávil svůj poslední, devátý život. Jakmile byla kočka v nebi, prosila, aby byla přivedena zpět k životu, jak mohou prosit jen kočky! Souhlasili s tím, že ho pošlou zpět na zem a dali mu devět životů navíc, s jedinou podmínkou: každý nový život bude žít v těle jiného zvířete. Nyní musí Beckett své majitelce nějak dokázat, že je její milovaná kočka, ale v jiném hávu.
Režisérem a scénáristou karikatury byl Chris Jenkins, který dříve pracoval jako producent a scenárista na „Domov „A“Chyťte vlnu! “, stejně jako v týmu Walt Disney Feature Animation na filmech “Kdo zarámoval králíka Rogera „“Malá mořská víla „“Kráska a zvíře „“Aladdin „A“Hrbáč z Notre Dame „.
foto: tiskový servis Global Film
Podle ředitele „Inspirací pro vytvoření této karikatury byla moje bezmezná láska ke zvířatům. Myšlenka příběhu o arogantní kočce, která se mění v jiná zvířata, zpočátku zahrnuje spoustu humoru a zábavy, ale naše animace má také hluboké poselství: při hledání „lepšího“ života nezapomínejte, že ve skutečnosti mít jen jeden život, tak ho žij důstojně a s láskou k druhým.“
„10 životů“ splňuje všechny standardy animace Walta Disneyho: je tu okouzlující hlavní hrdina, který přišel změnit svůj postoj k ostatním, je tu kouzlo, krásně promyšlené a zapamatovatelné postavy, spousta humoru a neuvěřitelně barevné animace. A samozřejmě, tato karikatura mluví stejným jazykem s diváky jakékoli generace.
foto: tiskový servis Global Film
„10 životů“ je rozhodně rodinný film. Každá generace si v něm najde to své. Je vyrobena tak, aby si ji užila celá rodina společně – o tom to je! Je tu něco k zasmání a zamyšlení. Udělali jsme vše pro to, aby se na tuto karikaturu chtěl každý divák v budoucnu podívat znovu,“ říká Chris Jenkins.