Vysvětlili svému synovi, že po pohřbu kotě půjde k duze. Teď všechno pohřbívá

Vysvětlili svému synovi, že po pohřbu kotě půjde k duze. Teď všechno pohřbívá

Měli jsme malou rodinnou tragédii. Do našeho dvora soukromého domu se zatoulalo malé kotě. Náš syn Nikita ho viděl jako první. Okamžitě zakřičel: „Mami, je tam nějaké zvířátko, pojďme se podívat!“ Pojď sem. Viděli jsme to. Kotě bylo velmi slabé a pravděpodobně nemocné. Nedovolil jsem synovi, aby se toho dotkl. Pořád pouličník. Co když je tam vzteklina nebo lišejník? Opatrně ho popadla za zátylek a odnesla do domu. Kotě dali do krabice a nalili mu teplé mléko. Okamžitě chtivě lapoval. Do dětského boxu jsme vložili ručník pro teplo a měkkost a nechali ho na verandě.

Zavolal jsem na veterinární kliniku a zeptal se, co se dá dělat. Kotě bylo velmi slabé. Tam mi řekli, že se má dát anthelmintikum a musí se udělat očkování proti vzteklině, ale do té doby je nebezpečné na kotě sahat, hlavně pro dítě. Sám Nikita se s ním ale nijak zvlášť neobtěžoval. Viděl jsem, že se necítí dobře a neobtěžoval ho. Koťátko se bohužel rána nedožilo. Zemřel. Zřejmě byl stále velmi nemocný nebo byl brzy odloučen od své matky. Ráno ho jako první objevil Nikita. Běžel do ložnice mého manžela a já a řekl: „Mami, kočka se vůbec nehýbe.“ Volám mu a volám, ale nereaguje. Okamžitě jsem vše pochopil. Vynesla krabici s kotětem na dvůr a snažila se synovi vysvětlit, co se stalo.

„Kočka byla velmi nemocná a zemřela. Už nebude moci jíst, chodit ani si hrát. Bude tam ležet, dokud úplně nezmizí. Nikita byl naštvaný a zamračil se. – A pokud opravdu, ale opravdu chce jíst, například nebude moci? “ zeptal se syn s nadějí. – Už to nebude chtít. Můžeme to ale udělat tak, že se pak po zmizení může objevit na jiném místě. Abychom to udělali, musíme to pohřbít,“ vystoupil jsem. „Ne, nechci to pohřbít,“ zatvrdil Nikita. – bude se bát a špinavý ležet. A obecně, jak se pak dostane ven?

No a v tuto chvíli jsem začal vysvětlovat, že tělíčko se už nedostane ven, kočka se promění v mrak a odletí nad duhou. Chlapec pozorně poslouchal, ale myslím, že ničemu nerozuměl. Kočku jsme zakopali přímo v krabici za plotem. Nikita se půl dne tvářil zamyšleně a pak zřejmě zapomněl a byl veselejší. O pár dní později jsme přijeli navštívit moji tchyni. Zatímco jsem si s ní povídal v kuchyni, Nikita viděla, že má ve dřezu rozmrazované kuře. Zeptal se: „Je to kuře mrtvé?“ – Mrtví. Jak víte, že? – začala se mít na pozoru tchyně.

Musel jsem jí říct, jak kotě zemřelo. „Je samozřejmě příliš brzy na to, aby získal takové znalosti, ale nedá se nic dělat,“ povzdechla si Nikitinova babička vědomě. „To kuře, Nikite, zemřelo schválně, abychom ho mohli sníst,“ snažila se tchyně trochu neohrabaně vysvětlit smrt kuřete. Jen tiše přikývl a přemýšlel. V určité chvíli jsme se rozptýli probíráním receptu na polévku, a když se tchyně vrátila do dřezu, kuřecí kostra už v ní nebyla. – Kam zmizelo kuře? – sepjala ruce. „Nikita ho vzal pryč,“ okamžitě jsem uhodl. – Pojďme na dvůr! Vyběhli jsme z domu na ulici. Můj instinkt mě nezklamal.

Můj syn seděl na dvoře a kopal klackem díru do země. Vedle něj ležela rozmražená mršina. – Co to děláš, synu? “ zeptal jsem se Nikity. – Zakopávám kuře. Aby se proměnila v mrak a odletěla k duze jako kočka,“ vysvětlil syn. „Uf, Pane,“ zasyčela tchyně. – No, Nikito, tohle je na jídlo! „Když to sníme, neskončí to na duze,“ odpověděl Nikita rozumně. Tchyně se na mě dívala, hledala oporu a najednou si to sama uvědomila. – Nikito, kuře zasáhne duhu, neboj se! Zakopeme její křídlo a ona se tam dostane! – Stačí křídlo? – zapochyboval syn.

„Už toho bylo dost,“ přidal jsem se, ohromen tchýninou vynalézavostí. Tak přesvědčili Nikitu, aby nám dal kuře. Tchýně to dobře umyla, uřízla špičku křídla a slavnostně jsme to zakopali na dvoře. „Jaký skvělý nápad jsi přišel,“ řekla jsem matce svého manžela. „Asi bych si to neuvědomil.“ – Ano, uvědomil sis ještě víc – tak dobře jsi vysvětlil smrt a pohřeb. Bez jakéhokoli dramatu. Počkejte, kuřecím masem to rozhodně neskončí. Ukázalo se, že měla pravdu! Během příštího týdne syn „pohřbil“ komáry a mouchy a opatrně je umístil do různých krabic. A pak jsem jednoho dne zapomněl na svou vášeň pro pohřební rituály. Teď už se smějeme tomu, jak málem zahrabal celou slepici!

Znamení na pohřbu, varování z onoho světa?

Jaká jsou znamení a co znamenají pro živé?

Neměli byste sledovat průběh pohřbu oknem. Chápeme, že někdy je těžké odolat pokušení pozorovat, co se děje. Jak říkají pověry, katastrofu si můžete přivodit sami. Předkové tvrdili, že po smrti zůstává duše mrtvého vedle jeho těla a doprovází ho na pohřebiště. Může se na zvědavého přihlížejícího zlobit, a proto dělá vše pro to, aby se v jeho životě staly nepříjemné události.

Ne nejlepší znamení na pohřbu jsou spojena se shonem na samotném hřbitově. Toto znamení byste neměli zanedbávat, abyste se nedostali do možných problémů. Dělejte všechno na pohřbu klidně a pomalu, v duchu se loučte se zesnulým.

Při přípravě hrobu se vám může stát, že je vykopaný příliš hluboko. Předkové věřili, že to ukazuje na tzv. dvojitý pohřeb, vzhledem k tomu, že jáma bude velká pro jednoho nebožtíka. Po nějaké době se můžete setkat se smrtí jednoho z členů rodiny.

Během pohřbu byste měli být velmi opatrní, abyste nezapomněli na žádné rituální doplňky. To platí pro víko rakve, které by nemělo zůstat v domě. Duše zemřelého se nebude moci uklidnit pro ty, kteří žijí v domě. Z tohoto důvodu je lepší případným nepříjemným následkům předcházet, než se s nimi po nějaké době pokoušet vypořádat.

Rakev zesnulého by neměli nést členové jeho rodiny, navzdory nejlepším úmyslům, které mohou mít. Nejlepší je svěřit tento nelehký úkol vzdáleným příbuzným, přátelům nebo speciálně najatým lidem. Na zápěstí si uvážou malý, čistý, nový ručník, aby se ochránili před možnými následky účasti na pohřebním průvodu. Příbuzní by si měli dávat pozor, že si je zesnulý vezme s sebou, a proto je lepší se rakve nedotýkat, nepokoušet se ji přinést na hřbitov, aby si tímto způsobem vyjádřili úctu.

Během pohřbu musí každý z přítomných hostů hodit na rakev malou hrst zeminy. Toto znamení můžete ignorovat, ale zesnulý přijde ve snu a bude pronásledovat své blízké. Nejlepší je zablokovat mrtvému ​​muži cestu do tohoto světa tím, že na víko rakve hodíme trochu zeminy. To pomůže zesnulému jít do nebe, zapomenout na pozemskou existenci a potíže, aby se mohl objevit před nebeským soudem.

Zvláštní pozornost si zaslouží počasí v den pohřbu. Slunce symbolizuje klidnou povahu zesnulého, který se k lidem kolem sebe choval laskavě. Déšť ukazuje na škodlivost a hašteřivost zesnulého. V druhém případě byste měli být obzvláště pozorní k různým známkám, které mohou vést k nepříjemným následkům.

V samotném průvodu na rozloučenou jsou velmi důležité nápisy na pohřbech spojené se ženami. Těhotná žena by se pohřbu neměla zúčastnit. Akce je spojena s emocemi a přítomností velkého množství lidí. Během těhotenství můžete čelit hrozbě potratu a dalších komplikací. Nejlepší je neriskovat, ale uctít památku zesnulého při probuzení. Zdraví nenarozeného dítěte je mnohem důležitější než účast na pohřbu.

Vyplatí se vyprovodit zesnulého v černém oblečení, aby se tak předešlo smrti. Ne nadarmo je tato barva odedávna považována za barvu smuteční, akceptovanou v mnoha zemích. Neměli byste touto pověrou projevovat pohrdání, abyste nečelili nepříjemným následkům svého jednání.

Ne vždy, ale poměrně často si rodiny zvou fotografy na pohřby. Zdá se, že si chtějí takovou nepříjemnou událost zachytit do paměti. Ve skutečnosti není nic dobrého na uchovávání obrázků, které absorbovaly negativní energii, bolest a smutek. Do svého domova si můžete přitáhnout potíže a neštěstí. Pokud již fotky máte, můžete je skrýt, aby nebyly vidět. V případě potřeby je můžete vyndat a podívat se na ně, nic víc.

Spadla rakev na pohřbu? Toto znamení je považováno za nejstrašnější a nejnebezpečnější. V tomto případě musíte počkat na další smrt, která ve velmi blízké budoucnosti navštíví dům příbuzných zesnulého. Nepříjemným následkům se totiž dá předejít, když palačinky upeče celý druhý den. O několik hodin později najděte na hřbitově 3 hroby se svými jmény a přečtěte si „Otče náš“. Rozdávejte upečené palačinky v kostele spolu s milosrdenstvím. Během obřadu zachovávejte absolutní ticho, abyste projevili úctu k zesnulému.

Během procesu loučení se vyhněte tomu, aby váš stín padl na rakev zesnulého. Neurážejte zvířata, na která cestou na odpočívadlo narazíte, neopijte se, ale raději vzpomeňte na zesnulé svěcenou vodou. Ujistěte se, že oči zesnulého jsou pokryty těžkými haléři

Jaká jsou znamení po smutečním průvodu?

Na probuzení musíte umístit fotografii zesnulého, sklenici tekutiny a malý krajíc chleba. Za žádných okolností nesmí být pamlsky následně konzumovány lidmi nebo zvířaty. To povede ke smrti. Je důležité chovat se k zesnulému s úctou.

Po návratu z pohřbu byste si měli rychle umýt ruce v horké vodě nebo je ohřát u ohně. To vám umožní vyhnout se negativním důsledkům špatné energie, která tuto událost prostupuje. Dávejte pozor na znamení, abyste pochopili správnost svých činů.

Není třeba hned po pohřbu navštěvovat. Musíte být nějakou dobu ve smutku, abyste se očistili od negativity. Pokud toho dne navštívíte někoho živého, můžete mu přivodit neštěstí a nemoc. Je lepší se na chvíli zdržet návštěvy. Není to tak těžké.

Smutek by se měl dodržovat ještě rok po pohřbu. Žádné velké oslavy, zvláště svatby. Nejznámějším příkladem porušení tohoto zvyku je slavnost pořádaná u příležitosti sňatku cara Mikuláše. Každý ví, jak strašně následně skončil život členů jeho rodiny. Je důležité projevit úctu zesnulému příbuznému.

Úplně první palačinka po probuzení by měla být dána zesnulému jako pamlsek spolu s želé. Během obřadu je také zakázáno cinkat skleničkami, aby nedošlo k potížím. Nejlepší je chovat se klidně a nepouštět se do planých řečí. To umožní důstojnému doprovodu zesnulého na jeho poslední cestu.

V pamětní dny je třeba brát ohled i na znamení na pohřbech spojená se zrcadly. Až do 40. dne je důležité mít zrcadlové plochy zakryté. Nejlepší je, pokud se to týká počítačových monitorů a televizorů. V tomto případě duch zesnulého nespadne do zrcadlové pasti a nebude obtěžovat příbuzné ve snu. Pokud si tuto pověru nemůžete plně uvědomit, postačí, když necháte zakrytá pouze zrcadla.

Závěr.

K znamením a pověrám, kterých se drželi naši předkové, se můžete, jak chcete. V případě náhodného porušení vyjmenovaných aspektů se stačí omluvit Bohu za svou nedbalost a zapálit svíčku za odpočinek duše zesnulého.

Nikdo nepožaduje, abyste fanaticky dodržovali všechna doporučení, ale pamatujte, že nápisy na pohřbu mohou být tajnou zprávou z onoho světa.