„Věci přežívají z domu“: jak si hrdinka světských kronik poradí s velkým šatníkem

Soubor: Jejich charakter Zdůraznění podle Lichka: cykloidní, labilní, astenoneurotické, citlivé typy.docx

14. Ošetřovatelská péče o pacienty s bludy vznešenosti.
Bludy vznešenosti se vyznačují výrazným přeceňováním pacienta svého postavení ve společnosti, svých duševních a fyzických možností. Ve většině případů jsou pacienti s bludy vznešenosti klidní a benevolentní, tolerantní k vnějším nepříjemnostem a nemají sklony k agresi, i když v některých případech mohou být netrpěliví nebo dokonce rozzlobení při neúspěšných pokusech přimět lidi kolem sebe, aby jim naslouchali nebo následovali.

Zvláštní případy klamů vznešenosti:

• bohatství – přesvědčení o vlastnictví obrovského majetku, pokladů;

• vysoký původ – přesvědčení o původu osob zastávajících vysoké postavení ve společnosti (náležejících ke královským dynastiím, potomkům slavných politických vůdců, umělců);

• speciální schopnosti – přesvědčení o výjimečných schopnostech (schopnost předpovídat budoucnost, léčit nevyléčitelné nemoci, řešit složité problémy atd.);

• milostné kouzlo (milostné, erotické) – přesvědčení o silné lásce k pacientovi nějakou osobou, často slavnou, se kterou se osobně nezná. V jeho chování vidí určité znaky, které jakoby potvrzují správnost těchto předpokladů (u slavných lidí vidí narážky v jejich vystoupení v televizi, někdy se domnívají, že oslovují pacienta přímo nebo o něm mluví). Často pacienti vytrvale hledají setkání se svým blízkým, pronásledují ho;

• vynález – přesvědčení o provedení grandiózního vynálezu nebo objevu;

• reformismus – přesvědčení, že má myšlenku radikální reorganizace života země nebo celého světa – politického, ekonomického, náboženského.
15. Oligofrenie. Ošetřovatelský proces u oligofrenie
Mentální retardace (oligofrénie) – vrozené nebo získané v raném věku, nebo neúplný vývoj psychiky, projevující se intelektovým postižením, způsobeným mozkovou patologií a vedoucí k sociálnímu nepřizpůsobení.
Kritéria pro diagnostiku oligofrenie (mentální retardace)): zvláštní duševní vada s převahou slabosti abstraktního myšlení s menší závažností poruch paměti a emocí; • nepřítomnost progrese (intelektuální poruchy neprogredují, ale nejsou reverzibilní); • pomalé tempo duševního vývoje jedince

Děti trpící oligofrenií se od zdravých dětí liší výrazným zpožděním ve formování základních funkcí centrálního nervového systému: řeč, motorická sféra, sebeobsluha. U závažnějších forem této patologie se tyto funkce vůbec nevyvíjejí.

Obvykle po 3 letech věku je zaostávání za běžnými dětmi tak patrné, že výchova v běžných dětských ústavech se stává obtížnou až nemožnou. Nejjasnější rozdíl mezi těmito pacienty a jejich vrstevníky je patrný při snaze o zvládnutí školních znalostí, protože jsou zcela neschopni abstraktního myšlení. Většina oligofreniků nemůže studovat na všeobecně vzdělávací škole. Pouze s lehkým stupněm mentální retardace (debility) je možné studovat ve speciálním ústavu

I lehké stupně mentální retardace vedou k výraznému poklesu schopnosti adaptace v životě. Jejich okolí zaráží nepřirozená mimika, neobvyklé pohyby, chabá, nejasná, stereotypní nebo naopak pompézní „vědecká“ mluva těchto lidí. Všichni pacienti potřebují sociální podporu a péči, značná část z nich je trvale ve speciálních ústavech (dětské domovy, dětské domovy, domovy pro osoby se zdravotním postižením). Tito pacienti jsou přijímáni do psychiatrických léčeben pouze při výskytu dalších duševních poruch (vzrušení, agrese, halucinace), což není tak často pozorováno.
Přibližně ve 40 % případů se na vzniku poruchy s vysokou pravděpodobností podílejí genetické faktory v 10 % případů vnější vlivy (trauma, intoxikace, infekce).

Nejčastější příčiny oligofrenie: • endogenní a genetické: chromozomální (Downova choroba, Klinefelterův syndrom, Shereshevsky-Turnerův syndrom, syndrom „kočičího pláče“ atd.), dědičný nedostatek enzymů; embryopatie a fetopatie: následky nitroděložních infekcí (zarděnky, chřipka, příušnice, syfilis), následky intoxikace v těhotenství (např. požívání alkoholu a drog), hormonální poruchy u matky, škodlivé vlivy perinatálního a postnatálního období: následky porodní trauma a hypoxie, traumata a infekce utrpěné v dětství (encefalitida a meningoencefalitida).

Klasifikace oligofrenie, založené na etiologickém principu, se v praktické psychiatrii používají jen zřídka. Pro rehabilitaci a sociální podporu je důležitější určit míru duševní nevyvinutosti, například tradiční dělení: debilita, imbecilita, idiocie.
Idiotství

(nevzdělatelný, nepoučitelný) – nejtěžší stupeň mentální retardace. Pacienti nejsou schopni žít bez cizí pomoci. Nemají řeč, neuznávají své blízké a nejsou schopni sebeobsluhy. Pacienti vyjadřují své potřeby křikem a pláčem, mnozí z nich nemohou chodit. Duševní defekt v idiocii je provázen mnohočetnými vrozenými vývojovými vadami.

Slabomyslnost(vychovatelní, nepoučitelní a postižení) – těžká mentální retardace s možností rozvoje jednoduchých psychických funkcí: řeč, emoční reakce, jednoduchá motorika. Řeč pacientů je extrémně primitivní. Pacienti se mohou naučit sebeobsluze, sami jedí, chodí na toaletu a oblékají se do jednoduchého oblečení. Nemají přístup ke školním znalostem: čtení, psaní, počítání. Možná pracovní činnost.

slabost (vzdělatelný, trénovatelný, práceschopný) – nejnižší stupeň oligofrenie, u kterého se formují prvky specifického situačního myšlení umožňující pacientům nejen získat nejjednodušší školní znalosti, ale i získat povolání. Pacienti mohou studovat na specializovaných školách, kde se učí číst, psát a základní počty. Tito pacienti jsou značně sugestibilní, kopírují chování svého okolí a pod jejich vlivem mohou začít kouřit, zneužívat alkohol a krást. Poměrně často je zaznamenána výrazná sugestibilita, která může z pacientů s mentální retardací udělat hračku v rukou zločince.

U některých pacientů se rozvine psychóza s psychomotorickou agitací, agresivitou a méně často halucinacemi a bludnými představami. Největší pravděpodobnost psychózy je spojena s nástupem puberty. Často jsou spolu s duševními poruchami zjištěny neurologické a somatické vady a objevují se epileptiformní záchvaty. Pacienti s oligofrenií mají často poruchy imunitního systému a metabolické poruchy. To vše může způsobit závažnější průběh infekčních onemocnění. Průměrná délka života pacientů s mírnou až středně těžkou mentální retardací je asi 50 let, pacienti s těžkou mentální retardací se obvykle nedožívají více než 20 let.

16. Duševní poruchy a poruchy chování spojené s užíváním psychostimulancií. Vlastnosti ošetřovatelské péče.
Psychostimulancia – psychotropní látky aktivující duševní a v menší míře i fyzickou aktivitu těla.

Některé z nich stimulují vyšší mentální funkce, urychlují proces myšlení, rychle zmírňují únavu, ospalost a letargii, zvyšují motivaci a výkonnost, zvyšují sociabilitu, zlepšují náladu, zlepšují schopnost vnímat vnější podněty (urychlují reakce, zostřují sluch a zrak, schopnost rozlišovat barvy), zvýšit motorickou aktivitu a svalový tonus, zlepšit koordinaci pohybů, zvýšit vytrvalost a určitou fyzickou sílu Mnoho drog z této skupiny může způsobit závislost a závislost. Do skupiny psychostimulancií lze zařadit jak léky, tak veřejně dostupné drogy (kofein, nikotin), ale i látky v mnoha zemích zakázané (kokain, katinon, metamfetamin, amfetamin
Stimulační psychóza – duševní porucha při užívání psychostimulancií, často ve velkých dávkách. Mezi příznaky blížící se psychózy patří: úzkost a neklid a smutek; narušený spánek.
Všechny příznaky se objevují a postupně se zvyšují:

je zaznamenáno podivné chování, například mluvit sám se sebou na veřejnosti; osobní hygiena trpí, převládá nepořádek a lajdáctví; bez jasného důvodu se rozvíjí agresivita a výbuchy vzteku slábnou nebo se vůbec neobjevují řeč se ochuzuje, poprvé se ztrácejí navyklé zájmy, vznikají neobvyklé pocity přítomnosti cizích lidí; iluze vnějšího vlivu;

Náhle se obraz nemoci změní: úzkost přechází v panickou ataku, pacienti začnou hystericky plakat nebo se hlasitě smát, objevují se děsivé halucinace a bludy – hlavní projevy rozvinuté psychózy.

Halucinace. Jsou to bezvýznamné tváře, obrazy nebo předměty, které jsou přítomné pouze v pacientově mysli a ve skutečnosti neexistují. Jsou to: sluchové; čichový.

Sluchové halucinace se vyskytují častěji než ostatní. „Hlasy“ zní v hlavě nebo uvnitř těla. Jsou natolik věrohodné, že o jejich pravosti člověk nepochybuje. Takové zvuky: hrozit; obžalovaný; objednat.

Bláznivé nápady. Závěry pacienta neodpovídají okolnímu prostředí. Zcela zachycují vědomí, je nemožné dokázat jejich absurditu. Nejčastěji pozorované: Bludy pronásledování. Ten člověk si je jistý, že ho sledují, chtějí ho zabít, je proti němu spiknutí. Bájní mimozemšťané, jasnovidci nebo speciální služby něco ozařují, způsobují poškození, kouzlí, otráví delirium poškození. Stejní lidé kradou věci, utíkají z domu, přidávají jed do jídla atd. Hypochondrie. Pacient požaduje operaci, doporučení na drahou léčbu a snaží se přesvědčit ostatní o svém vážném utrpení. Existují i ​​vzácnější typy bludů – velkolepost, žárlivost.

Poruchy pohybu

Projevují se jako strnulost (těžká letargie) nebo naopak zvýšená aktivita a vzrušení. Ve stavu strnulosti se držení těla nemocného člověka po dlouhou dobu nemění. Nekomunikuje nebo na otázky reaguje pomalu a odmítá jíst. Vzrušení pacienti jsou většinu času v pohybu, neustále mluví, šklebí se, škádlí se a páchají nemotivované činy.

Poruchy nálady

Deprese je typickým projevem drogově vyvolané psychózy. Všechny touhy zmizí, pacienti celé dny nehybně leží, občas začnou konverzovat o těžké minulosti, nedostatku budoucnosti, vyjadřují myšlenky o bezúčelnosti života a sebevraždě. Manická nálada se vyznačuje povzneseným stavem mysli, nadměrnou pohyblivostí a zmateností, zrychlením mluvený projev. Člověk přeceňuje své schopnosti, dělá si nereálné plány a fantazíruje. Spánek je narušen, touhy jsou potlačeny – pacienti mají promiskuitní pohlavní styk a pokračují v užívání psychoaktivních léků.

Negativní porušení

• Charakter pacientů se mění – stávají se lhostejnými k tomu, co se kolem nich děje, neprojevují iniciativu ani žádné aspirace.
• Závislí pacienti nekomunikují s ostatními lidmi a ignorují jakékoli sociální kontakty. Dříve vrozené pocity povinnosti, taktu a schopnosti reagovat jsou navždy ztraceny.
• Myšlení trpí, odborné dovednosti jsou ztraceny.

U 10 % pacientů s již rozvinutou psychózou její příznaky nevymizí ani šest měsíců po ukončení užívání psychoaktivní látky.

1. Příznaky psychózy se objevují po prvním pokusu o syntetickou drogu. Náhle se vědomí zatemní – vznikají halucinace a bludy. Trvají v průměru asi 2 hodiny. Častěji k tomu dochází po intravenózním podání léku.
2. Psychóza s postupným nárůstem příznaků se vyskytuje na pozadí dlouhodobé intoxikace drogami, kdy toxická látka vstupuje do těla mnohokrát během dne. Úzkost a podezření jsou nahrazeny panickou úzkostí, nevysvětlitelným strachem a neschopností spát. Tento stav trvá až 3 dny, pak příznaky přechodně slábnou.

Stimulační psychóza

Existuje obecný názor, že drogová závislost je nemoc odsouzená k záhubě. Těžká duševní nemoc a postižení jsou známé následky. Eliminovat příznaky a omezit komplikace na minimum je možné i s úplným obrazem onemocnění, ale pouze s včasnou pomocí.

Jak tvrdil úspěšný podnikatel Karl Barth, nikdo nemůže udělat nový začátek, ale každý může vytvořit nový konec. Specialisté Centra rodinného duševního zdraví vám pomohou dosáhnout konečných důsledků drogové závislosti s minimálními komplikacemi. Klinika nashromáždila úspěšné zkušenosti s léčbou a rehabilitací akutních a chronických drogově indukovaných psychóz.

Stimulační psychóza – co to znamená a jak se projevuje?

Stimulační psychóza je duševní porucha způsobená užíváním psychostimulancií, často ve velkých dávkách. Počátek onemocnění je indikován, když je svět kolem pacienta v očích pacienta ostře zkreslený. V tomto případě jej vědomí představuje jako zcela odlišné od toho, co skutečně existuje. Prvními vnějšími příznaky tohoto stavu jsou poruchy chování a nepřiměřené emoce.

Mezi příznaky blížící se psychózy patří:

• úzkost a neklid;
• melancholie a smutek;
• narušený spánek.

Všechny příznaky se objevují a postupně se zvyšují:

• je zaznamenáno podivné chování, například mluvit sám se sebou na veřejnosti;
• osobní hygiena trpí, převládá nepořádek a lajdáctví;
• pozitivní emoce slábnou nebo se vůbec neobjevují;
• ochuzuje se řeč, redukuje se slovní zásoba;
• obvyklé zájmy jsou náhle ztraceny;
• poprvé vznikají neobvyklé pocity přítomnosti cizích lidí, iluze vnějšího vlivu;
• agrese a výbuchy vzteku se rozvíjejí bez jasného důvodu.

Náhle se obraz nemoci změní: úzkost přechází v panickou ataku, pacienti začnou hystericky plakat nebo se hlasitě smát, objevují se děsivé halucinace a bludy – hlavní projevy rozvinuté psychózy.

Halucinace

Jsou to bezvýznamné tváře, obrazy nebo předměty, které jsou přítomné pouze v pacientově mysli a ve skutečnosti neexistují. Oni jsou:

• sluchový;
• vizuální;
• taktilní;
• chuť;
• čichový.

Sluchové halucinace se vyskytují častěji než ostatní. „Hlasy“ zní v hlavě nebo uvnitř těla. Jsou natolik věrohodné, že o jejich pravosti člověk nepochybuje. Tyto zvuky:

• vyhrožovat;
• obžalovaný;
• objednat.

Ty jsou extrémně nebezpečné pro pacienta a jeho okolí – pacienti se řídí svými „doporučeními“ a provádějí nepředvídatelné akce.

bláznivé nápady

Závěry pacienta neodpovídají okolnímu prostředí. Zcela zachycují vědomí, je nemožné dokázat jejich absurditu. Nejčastěji uváděné:

• Delirium pronásledování. Muž si je jistý, že ho sledují, chtějí ho zabít a je proti němu spiknutí.
• Delirium vlivu. Bájní mimozemšťané, jasnovidci nebo speciální služby něčím ozařují, způsobují poškození, kouzlí, jedují.
• Delirium poškození. Stejní lidé kradou věci, utíkají z domu, přidávají jed do jídla atd.
• Hypochondrie. Pacient požaduje operaci, doporučení na nákladnou léčbu a snaží se přesvědčit ostatní o svém vážném utrpení.

Existují i ​​vzácnější druhy klamu – vznešenost, žárlivost, spory s fiktivními privilegii atp.

Poruchy pohybu

Projevují se jako strnulost (těžká letargie) nebo naopak zvýšená aktivita a vzrušení. Ve stavu strnulosti se držení těla nemocného člověka po dlouhou dobu nemění. Nekomunikuje nebo na otázky reaguje pomalu a odmítá jíst.

Vzrušení pacienti jsou většinu času v pohybu, neustále mluví, šklebí se, škádlí se a páchají nemotivované činy.

Poruchy nálady

Deprese je typickým projevem drogově vyvolané psychózy. Všechny touhy mizí, pacienti celé dny nehybně leží, občas začnou konverzovat o těžké minulosti, nedostatku budoucnosti, vyjadřují myšlenky o bezúčelnosti života a sebevraždě.

Manická nálada je charakterizována povzneseným stavem mysli, nadměrnou pohyblivostí a zmatenou, zrychlenou řečí. Člověk přeceňuje své schopnosti, dělá si nereálné plány a fantazíruje. Spánek je narušen, touhy jsou potlačeny – pacienti mají promiskuitní pohlavní styk a pokračují v užívání psychoaktivních léků.

Negativní porušení

Bludy, halucinace a deprese jsou takzvané pozitivní poruchy, protože. bolestivé příznaky se „přidávají“ k psychice před onemocněním.

Drogová psychóza, dokonce i při plné léčbě, také způsobuje negativní, oslabující poruchy. Jejich důsledky může být obtížné odstranit a někdy nevratné:

• Charakter pacientů se mění – stávají se lhostejnými k tomu, co se kolem nich děje, neprojevují iniciativu ani žádné aspirace.
• Závislí pacienti nekomunikují s ostatními lidmi a ignorují jakékoli sociální kontakty. Dříve vrozené pocity povinnosti, taktu a schopnosti reagovat jsou navždy ztraceny.
• Myšlení trpí, odborné dovednosti jsou ztraceny.

U 10 % pacientů s již rozvinutou psychózou její příznaky nevymizí ani šest měsíců po ukončení užívání psychoaktivní látky.

Důvody pro rozvoj této patologie jsou toxické účinky velkých koncentrací psychoaktivních látek na mozek. Nervové buňky mozkové kůry odumírají a mezi zbývajícími se tvoří abnormální spojení. Poruchy se zesilují s částečným nebo úplným nedostatkem spánku.

Stimulační psychóza vzniká po užití amfetaminu, kokainu, kofeinu a mnoha dalších drog. Mezinárodní klasifikace nemocí označuje takové diagnózy pod kódy F14-F15.

možnosti toku

Typy akutních duševních poruch se u jednotlivých pacientů liší. Psychiatři jsou obeznámeni s následujícími možnostmi:

1. Příznaky psychózy se objevují po prvním pokusu o syntetickou drogu. Náhle se vědomí zatemní – vznikají halucinace a bludy. Trvají v průměru asi 2 hodiny. Častěji k tomu dochází po intravenózním podání léku.
2. Psychóza s postupným nárůstem příznaků se vyskytuje na pozadí dlouhodobé intoxikace drogami, kdy toxická látka vstupuje do těla mnohokrát během dne. Úzkost a podezření jsou nahrazeny panickou úzkostí, nevysvětlitelným strachem a neschopností spát. Tento stav trvá až 3 dny, pak příznaky přechodně slábnou.

Pro dospívání je typičtější psychóza s jediným záchvatem. Po jedné epizodě se pacientům podaří dostat se z bolestivého stavu. Pokud lék přestanete užívat, vaše pracovní schopnost se pomalu obnovuje a následky nemoci jsou kompenzovány.

1. Nejtěžší možností je chronická psychóza, která trvá měsíce a roky. Takoví pacienti se léčí v psychiatrických léčebnách s diagnózou schizofrenie. Exacerbace psychózy je vyvolána fyzickými a psychickými faktory. Někdy nelze najít viditelný důvod exacerbace.

Pokud blízký člověk pociťuje příznaky duševní choroby, nepokoušejte se získat pomoc od profesionála.

Čím později je terapie předepsána, tím závažnější budou následky. Lékaři na specializované klinice pro duševní zdraví mohou zjistit, co se děje.

Amfetaminová psychóza

Amfetamin byl poprvé použit v roce 1932 jako látka potlačující chuť k jídlu. Zkoušeli s ním léčit astma, ale brzy objevili jeho schopnost aktivovat duševní procesy. Droga byla předepisována na deprese a byla dodávána vojenskému personálu v západních zemích.

Už 30 let odborníci zkoumají, zda amfetamin způsobuje psychózy nebo zda psychické poruchy při jeho užívání nesouvisejí s jinými příčinami. Pro moderní psychiatry už tato otázka nevzniká: amfetaminová psychóza je prokázaný fakt.

Podkladem pro vznik patologie je:

• předávkování drogami;
• dlouhodobé užívání drogy i v malých množstvích;
• náhlé odmítnutí užít látku;
• neprofesionální zacházení.

Příznaky akutní úzkosti mohou být úplným překvapením, když poprvé vyzkoušíte amfetamin.

Bylo popsáno obrovské množství klinických příznaků psychózy. Nejběžnější jsou:

• Zrakové a sluchové halucinace jsou nejtypičtějšími poruchami, které se stávají prvními příznaky narušené psychiky. Přetrvávají dlouhou dobu a je obtížné je napravit.
• Blud o pronásledování je jasně vyjádřen. Kombinuje se se silnými emocemi a nutí vás k riskantním činům. Pro příbuzné se nemoc stává skutečností.
• Pacient je neustále v úzkosti. Je doprovázena záchvaty paniky během bdění a nočními můrami během spánku.
• Záchvaty apatie se střídají s epizodami agrese a hněvu. Deprese střídá nadměrná fyzická aktivita a neschopnost setrvat na jednom místě.
• Během psychózy člověk ne vždy rozumí významu řeči, která je mu adresována, a přestává rozpoznávat své blízké.

Příznaky se mezi pacienty výrazně liší. Pro některé připomínají svými „hlasy“ a perzekucemi schizofrenii, pro jiné jsou velmi podobné těžké depresi.

Čistě psychické poruchy doplňují somatické a neurologické. Prudce stoupá teplota, stoupá krevní tlak, rozšiřují se zorničky a zrychluje se tep. Časté je zvracení, střevní poruchy a křeče.

Psychóza se závislostí na amfetaminu netrvá dlouho – po pár dnech nastupuje pomyslná pohoda, nicméně následky zůstávají. Přetrvávají měsíce a roky, stávají se chronickými a vyžadují nepřetržitou léčbu:

• Mentální schopnosti jsou znatelně oslabeny.
• Zhoršuje se zrak a sluch.
• Neustále je přítomna celková slabost (astenie), chronická únava.
• Trápí mě bolesti hlavy. Tradiční analgetika je stejně jako migrény špatně zmírňují.
• Zjišťují se srdeční arytmie a chronické srdeční selhání.

Prognóza zotavení přímo závisí na včasnosti kontaktování specialisty.

Pouze se správně předepsanou terapií lze počítat s minimálními reziduálními účinky prodělané psychózy.

Situaci zhoršuje dědičná predispozice. Pokud má pacient příbuzné s duševním onemocněním, pak i on vykazuje přetrvávající patologii.

Kokainová psychóza

Kokain je lidstvu znám již více než 5 tisíc let. Indiáni vyráběli tabák z listů rostliny. V 4. století se droga dostala na evropský kontinent. Zde se naučili využívat jeho analgetické vlastnosti a další XNUMX století ho vojenští lékaři používali na rány.

Od začátku užívání rostlinné drogy do objevení se typických příznaků duševní poruchy uplyne 1-2 měsíce.

Vlastnosti

Kokainová psychóza začíná poruchami spánku. Charakteristický:

• Mikrohalucinace. Pacienti pozorují jakékoli malé předměty ve zvětšené podobě. Moty, pavučiny a drobný hmyz se jim zdají obrovské, mají děsivý vzhled a ohromují svým obrovským množstvím.
• K zrakovým se přidávají hmatové halucinace. Pacienti mluví o červech, kteří lezou po těle a hlodají hmyz.
• Sluchové halucinace se vyvíjejí méně často. Objevují se asi den po další dávce a mohou být děsivé nebo příjemné. Je slyšet jemné hlasy a hudba.
• Objevují se bludné představy, typické jsou bludy pronásledování. Pacient je současně ve dvou paralelních realitách – realitě a fantazii.

Průběh psychózy je dlouhý. Pacient na dlouhou dobu upadá do snového stavu. Žije v pestrých fantaziích, ale zároveň je ve strnulosti. Živé vize nemotivují ke skutečnému úsilí a činům. Zotavení z deliria trvá několik týdnů.

Vnější známky užívání kokainu

Vzhledem k tomu, že celkový obraz psychózy se vyvíjí postupně, ostatní by si měli dávat pozor na:

• Stopy neznámého prášku. Poté, co se droga dostane do těla, rychle se rozvíjí euforie; stopy drogy zůstávají na nábytku a oblečení.
• Dlouhotrvající rýma. Závislí na kokainu inhalují drogu nosem, sliznice nosních cest je podrážděná a oteklá.
• Zarudlé oči, neustále rozšířené zorničky nereagují na světlo.
• Divné věci v domácnosti – srolované papírové tuby nebo peníze používané k inhalaci prášku.
• Zhoršená koordinace pohybů, neobvyklé chování s nadměrnou veselostí, kterou střídá zvýšená konfliktnost a agresivita.
• Nespavost s postupným přidáváním halucinací a bludů.
• Neochota komunikovat, touha být dlouho sám.

Při prvních podezřelých příznacích drogové závislosti a jejích komplikací byste se měli obrátit na specializovanou kliniku duševního zdraví pro kvalifikovanou radu.

Léčba psychózy po stimulantech

Navzdory různému původu poruch se léčba psychózy po použití stimulantů provádí podle stejných zásad:

• duševní poruchy jsou odstraněny;
• poruchy chování se upravují;
• fungování vnitřních orgánů a nervového systému je normalizováno;
• Aby se zabránilo relapsům onemocnění, provádějí se preventivní práce.

Obecně uznávanou léčebnou metodou je medikamentózní terapie. Odborníci na specializované rodinné klinice duševního zdraví ji nepředepisují podle šablony, ale přísně individuálně s přihlédnutím k délce užívání drogy, pohlaví a přítomnosti doprovodných onemocnění.

Úkolem příbuzných je vzbudit důvěru v možnost uzdravení a pomoci překonat předsudky vůči léčbě antipsychotiky.

Detoxikace

V první fázi léčby stimulační psychózy se používají:

• Kapátka. Zahrnují léky, které mohou vázat a odstraňovat toxiny z těla. Pro zlepšení funkce jater a ledvin se do léčivých roztoků přidávají hepatoprotektory, srdeční a diuretika, vitamíny a antioxidanty.

Při nedostatečném efektu se používají hardwarové metody čištění krve – plazmaferéza, hemosorpce, nitrožilní laserové ozařování krve atd. Pacienta ošetřují současně 2 lékaři – anesteziolog-resuscitátor a psychiatr-narkolog.

• Antiepileptika k úlevě od záchvatů.
• Antipsychotické léky. Pomáhají ve všech případech halucinací a bludů.

Neexistují žádná antidota, která by rychle odstranila příznaky psychózy, takže principy léčby amfetaminové psychózy a jakékoli jiné stimulační duševní poruchy jsou stejné.

Pokud je léčba zahájena s malou „zkušeností“ s drogovou závislostí, zůstává pacient v nemocnici 1-2 měsíce. Během této doby patologické příznaky slábnou nebo se zastaví. Po propuštění je předepsána udržovací terapie.

Někdy je psychóza trvalá a terapeutické režimy je nutné opakovaně měnit. V tomto případě je léčba na klinice zpožděna až o 6 měsíců.