Sousedův kluk s námi oslavil Nový rok, protože ho rodiče vyhnali na chodbu jen v pyžamu.

Ahoj všichni! Nikdy jsem si nemyslel, že vytvořím takové téma, ale nedokážu si poradit sám, potřebuji kolektivní moudrost a radu.
Bydlíme na chalupě za městem, je to vesnice, máme velký pozemek a dětské hřiště. Máme velkou rodinu. A teď k nám neustále chodí sousedův sedmiletý chlapec. Dítě je nevychované, chuligánské a může dokonce nadávat jiným dětem. Už nevím, jak se ho zbavit, pokud brána není zamčená, může vstoupit sám. Pokud je vše uzavřeno, pak otec tohoto chlapce zavolá mému manželovi a požádá ho, aby ho pustil dovnitř. A můj manžel je s tímto sousedem zadobře a nemůže odmítnout. Volá soused a říká: bavíte se tam, je tam hodně dětí, možná může přijít i moje, nudí se a prosí, aby přišel k vám. Pro mého manžela není vhodné odmítat. No, je to, jako by byl dítě, na celé ulici nejsou žádné děti v jeho věku. Manžel přitom nepopírá, že chlapec není slušně vychovaný a chuligánští nad míru. Tuto sobotu byl u nás a házel po našem psovi písek, není jasné proč a z jakého důvodu. Požádala mě, abych to neházel, zdálo se, že to chápu. Pak se znovu podívám a lstivě to odhodím a předstírám, že to nebyl on. Naše děti si s tím nemohou v klidu hrát, vždy dojde k nějakým hádkám, pak schválně hodí míček na střechu stodoly nebo udělá jinou nepěknou věc. Do každého strká, možná nadává, plive. Nemůže hrát v klidu. Už mě nebaví neustále hlídat cizí dítě a řešit tyto konflikty. Proč to všechno potřebuji, zvláště když naše děti netouží po komunikaci s tímto dítětem. Chlapec se ale neztratí, děti se hry neúčastní, schází se s dospělými. Měli jsme hosty a chlapec si prostě bez pozvání sedl k našemu stolu, jedl a seděl tam a poslouchal rozhovory dospělých. S obtížemi jsme ho poslali hrát si s dětmi, v tu chvíli se o nás víc zajímal. Nemusím být chůva a animátor tohoto dítěte, štve mě. Nemohu jít do domu, jsem nucen se poflakovat na pozemku a hlídat ho. Chlapcův otec si je jeho chování vědom, slíbí, že pokaždé promluví a že se to už nebude opakovat. Vše se samozřejmě opakuje stále dokola.
Jak se mám zachovat, abych toto dítě odradil a zároveň se nehádal se sousedy? Pro mého manžela je důležité udržovat dobré vztahy se svými sousedy. Už mi z toho kluka cukají oči, nemám sílu. Pokud jsme na místě, je to, počkejte na hosta, určitě přijde. I když hosté přicházejí na pozvání, už je to jako přijít k nim domů. Navíc přijde a ani nepozdraví, neloučí se, prostě jde na své místo a vezme si, co chce. Nemám sílu ani chuť ho vychovávat; Chci se ho zbavit, nevím, jak to udělat, abych někoho neurazil.
Ani věkově se nehodí jako kamarád mých dětí, ale chodí a chodí. Co s tím tedy máme dělat? Sama bych to zvládla, ale manžel svou touhou udržovat dobré sousedské vztahy vše kazí.
Chlapcova rodina je prosperující, není marginalizovaná, ale chování dítěte je prostě odpad.

Zablokujte číslo souseda na telefonu vašeho manžela. Pak nebude schopen projít.
Nebo si promluvte se svým sousedem sami, kdykoli se vám to hodí. Vy sám ho zvete na návštěvu. A teď nemáte čas

Pošlete jim na ten den všechny své děti