První pomoc pro dítě: co dělat, když je dítě otráveno jedovatými rostlinami

Otrava jídlem u dítěte – akutní infekčně-toxické poškození, ke kterému dochází v důsledku konzumace nekvalitních potravin obsahujících patogeny a jejich toxiny, rostlinné nebo jiné jedy. Otrava jídlem se u dítěte projevuje průjmem, zvracením, horečkou, intoxikací a dehydratací. Diagnostika otravy jídlem u dětí zahrnuje objasnění epidemiologické anamnézy; identifikace patogenu nebo toxinu v krvi, stolici, zvratcích, vzorcích potravin. Léčba otravy jídlem u dětí vyžaduje okamžitý výplach žaludku nebo očistný klystýr, podání enterosorbentů a rehydrataci.

• Klasifikace
• Příčiny
• Příznaky otravy jídlem u dítěte
• Diagnóza otravy jídlem u dítěte
• Léčba otravy jídlem u dítěte
• Prognóza a prevence otravy jídlem u dětí
• Ceny za ošetření

Přehled

Otrava jídlem u dítěte je otrava jídlem nebo intoxikace spojená s konzumací kontaminovaných potravin, vody nebo toxických (rostlinných, chemických, léčivých) látek. Otrava jídlem u dětí zaujímá přední místo mezi infekčními patologiemi a toxikologií dětského věku a představuje vážný problém v praktické pediatrii.

Otrava jídlem u dítěte je mnohem závažnější než u dospělých, což je vysvětleno vlastnostmi dětského organismu: nízká kyselost žaludeční šťávy, neúplná tvorba střevní mikroflóry, rychlejší vstřebávání jedu a jeho distribuce po těle, relativně nízká detoxikace schopnost jater a filtrační funkce ledvin atd. atd. Často stejné potraviny, které u dospělého nezpůsobují žádné známky otravy, způsobují otravu jídlem u dítěte.

Otrava jídlem u dítěte

Klasifikace

Dítě může zažít následující typy otravy jídlem:

1. Infekční otravy jídlem způsobené mikroby a jejich toxiny (otrava jídlem a toxikóza jídlem – bakteriotoxikóza, botulismus).
2. Neinfekční otravy jídlem způsobené toxickými produkty rostlinného a živočišného původu, toxickými nečistotami.

Klinický průběh otravy jídlem u dítěte se dělí na: Stupeň 3:

• Latentní (asymptomatické) – trvá od okamžiku požití toxinu/jedu do doby, kdy se u dítěte objeví první příznaky otravy jídlem. Délka latentního období závisí na věku a individuálních vlastnostech dítěte, množství toxické látky přijaté s jídlem a rychlosti její absorpce. Latentní stadium otravy jídlem je nejpříznivějším „oknem“ pro léčbu dítěte, kdy jed ještě nevstoupil do krevního oběhu a neprojevil svůj toxický účinek. První pomocí je v tomto případě výplach žaludku a užívání enterosorbentů.
• Toxigenní – trvá od objevení se prvních příznaků otravy až po vyloučení bakterií a jedu z těla. Toxikogenní období se u dítěte projevuje rozsáhlými příznaky otravy jídlem, charakteristickými pro danou toxickou infekci nebo jed. V této fázi je nutné identifikovat bakterie a jed, jejich odstranění (výplach žaludku, očistný klystýr, nucená diuréza), detoxikace atd.
• Fáze rekonvalescence – obnovení narušených funkcí (trávicích, vylučovacích, imunitních atd.).

Příčiny

Infekční otravu jídlem u dítěte (otravu jídlem) mohou způsobit stafylokoky, protey, klebsiely, klostridie, citrobacter, enterotoxigenní kmeny Escherichia coli aj. Tyto patogeny se dostávají do organismu výhradně s potravou, ve které se předtím množí a produkují toxiny. Kontaminaci potravin a hromadění toxinů napomáhá nedodržování hygienických a hygienických norem při skladování, přípravě a prodeji potravin. V tomto případě mohou produkty vypadat jako nekvalitní (nepříjemná vůně, chuť, změněná barva, konzistence) nebo mít normální organoleptické vlastnosti.

Mikrobiálními zdroji, které kontaminují potraviny, mohou být lidé trpící střevními infekcemi, hnisavými chorobami (tonzilitida, furunkulóza, streptoderma, panaritium, mastitida atd.), stejně jako zvířata, která svými výkaly znečišťují vodu, půdu, rostliny a další objekty životního prostředí. Otravu jídlem u dítěte může způsobit konzumace nepřevařené vody, kontaminovaného mléka a mléčných výrobků, vajec, smetanových cukrovinek, ryb a mořských plodů, uzenin, masa (hovězí, vepřové, kuřecí atd.), domácích konzerv atd.

Otrava jídlem u dětí se může vyskytovat jako sporadické, rodinné případy nebo hromadné propuknutí. Vyznačují se nárůstem výskytu v období léto-podzim, kdy jsou příznivé podmínky pro množení mikrobiálních patogenů a hromadění toxinů.

Neinfekční otrava jídlem je obvykle spojena s náhodnou konzumací jedovatých bobulí dítětem (slunka, vlka, černý bez, vraní oko aj.), rostlin (jedlovec, kurník, jedovatý plevel, durman aj.), hub (muchomůrka světlá , muchovník, nepravé lišky nebo medové houby). Otrava jídlem u dítěte může nastat při konzumaci zemědělských produktů kontaminovaných toxickými chemickými nečistotami (fungicidy, insekticidy, anorganické sloučeniny).

Příznaky otravy jídlem u dítěte

Klinický obraz otravy jídlem u dítěte s různými toxickými infekcemi je velmi podobný. Typicky latentní stádium trvá 2-6 hodin; někdy zkrácena na 30 minut. nebo se prodlužuje na 24 hod. Otrava jídlem se u dítěte projevuje příznaky gastroenteritidy, celkovými infekčními příznaky, intoxikací a dehydratací.

Onemocnění začíná akutně, nevolností, opakovaným zvracením snědeného jídla, bolestmi břicha (hlavně v oblasti žaludku), vodnatými průjmy s nečistotami zeleně, hlenu a pruhy krve. Frekvence stolice dosahuje 5-10krát denně.

Téměř současně s příznaky gastroenteritidy stoupá tělesná teplota na 38-39°C. Syndrom intoxikace rychle narůstá, vyznačuje se letargií, odmítáním jídla, bolestí hlavy a svalů. Ztráta tekutin zvracením a stolicí vede k dehydrataci: rysy obličeje se zostřují, kůže zbledne a vysuší na dotek. U dítěte s otravou jídlem se mohou objevit křeče, oligo-, anurie, hemodynamické poruchy a acidóza.

Průběh otravy jídlem je krátký; ve většině případů symptomy ustoupí během 2–3 dnů, ačkoli slabost a bolest břicha mohou přetrvávat déle. Těžké formy otravy jídlem lze pozorovat u malých dětí, oslabených jedinců s doprovodným pozadím (nezralost, podvýživa, dysbakterióza atd.). V závažných případech se u dítěte může vyvinout nekrotická enteritida, infekčně toxický nebo hypovolemický šok, endokarditida a sepse.

Při otravě jídlem z jedovatých rostlin bývá postižen centrální nervový systém dítěte, což se může projevit letargií, euforií, halucinacemi, zrakovým postižením, poruchami řeči, křečemi a komatem. Při toxickém účinku na kardiovaskulární systém dochází k tachykardii nebo bradykardii, arytmii a arteriální hypotenzi. Většina rostlin primárně ovlivňuje gastrointestinální trakt, což činí otravu jídlem u dítěte méně nebezpečnou.

K otravě jídlem u dítěte houbami vždy dochází vinou dospělých, kteří umožňují konzumaci neznámých nebo pochybných „darů lesa“. Otravu muchomůrkou provází nekontrolovatelné zvracení, střevní kolika, choleře podobný průjem s příměsí krve, křeče a dýchací potíže. Působení jedu vede k rozvoji toxické hepatitidy a v 90% případů ke smrti v důsledku akutního selhání jater.

Při otravě muchovníkem se objevuje zvýšené slinění, zvracení, dušnost, bronchospasmus, halucinace a křeče. Úmrtnost na otravu muchovníkem je 1 %. Klinický obraz, diagnostiku a léčbu botulismu naleznete zde.

Diagnóza otravy jídlem u dítěte

Otravu jídlem u dítěte může obvykle diagnostikovat dětský lékař nebo dětský infekční specialista. Stanovení diagnózy otravy jídlem u dítěte usnadňuje objasnění epidemiologické anamnézy, typický klinický obraz a indikace skupinových případů otrav osob, které jedly stejné jídlo.

Specifické diagnostické testy zahrnují izolaci patogenu z bakteriologické kultury stolice, zvratků, výplachu žaludku a zbytků infikovaného produktu. Při podezření na generalizovanou formu infekce se provádí hemokultura. V případě hromadných propuknutí alimentárních toxických infekcí v dětských kolektivech jsou vyšetřováni pracovníci kuchyně, kterým jsou odebírány výtěry z rukou, nosohltanu a konečníku. Pomocné jsou expresní metody pro identifikaci patogenu (RIF, ELISA, PCR).

V některých případech může dítě s otravou jídlem vyžadovat konzultaci s dětským neurologem, dětským gastroenterologem nebo dětským chirurgem. Diferenciální diagnostika otravy jídlem se provádí s akutní gastritidou, akutní apendicitidou, cholecystitidou, pankreatitidou, giardiázou, akutními střevními infekcemi a meningitidou u dítěte.

Léčba otravy jídlem u dítěte

Nouzová pomoc při zjištění faktu otravy jídlem u dítěte spočívá v umytí žaludku čistou vodou a podání čistícího klystýru k odstranění toxinů z gastrointestinálního traktu. Za stejným účelem je indikováno podávání enterosorbentů (aktivní uhlí, kombinované léky).

K odstranění dehydratace je nutné u středně těžkých forem provádět orální rehydrataci (sladký čaj, fyziologické roztoky) – parenterální rehydratační terapii fyziologickými roztoky. V případě otravy jídlem je dítěti předepsána substituční léčba multienzymovými léky s pankreatinem. Antimikrobiální terapie pro dítě s otravou jídlem se provádí pouze v případě závažných toxických infekcí pod dohledem lékaře.

Doporučuje se zdržet se jídla po dobu 12–24 hodin. Po zastavení zvracení se dítěti doporučuje šetrná dieta (tekuté cereálie, slizké polévky, krekry, kompoty, kefír).

V případě otravy muchomůrkou vyžaduje dítě nouzovou mimotělní hemokorekci (hemosorpci).

Prognóza a prevence otravy jídlem u dětí

Otrava jídlem u dítěte, která se vyskytuje v mírné nebo střední závažnosti, obvykle končí úplným uzdravením. Důsledky otravy jídlem u dítěte mohou být různé dysfunkce orgánů a systémů. Výsledkem alimentární toxické infekce je tedy často dysbakterióza a otrava houbami často vede k selhání ledvin a jater. V případě těžké otravy jídlem se u dítěte může vyvinout závažné víceorgánové selhání vyžadující intenzivní péči. U toxických infekcí je úmrtnost nízká (asi 1 %), což se o otravách houbami říci nedá.

Prevence otravy jídlem u dětí vyžaduje správné skladování a přiměřenou tepelnou úpravu potravin, pití pouze převařené vody a důkladné mytí rukou a jídla pod tekoucí vodou. Je nutná pravidelná hygienická prohlídka osob pracujících v dětských kuchyňkách a stravování; zamezení vstupu pracovníků s pustulózními kožními chorobami (pyodermie), infekcemi dýchacích cest a střevními infekcemi do stravovacího oddělení.

Je nutné seznámit děti s jedovatými rostlinami a houbami a přísně jim zakázat jíst neznámé bobule, ovoce, semena atd.