Posedlost těhotenstvím a dětmi
Mnoho lidí rodí, protože mohou fyzicky a/nebo náhodně otěhotnět. Souhlasím, my jako zvíře se množíme jako druh zvířecího světa. Ale už je nás na zemi posraná tuna. Pokud někdo fyzicky nemůže nebo vůbec nechce rodit děti, nepovažuje ho ani za člověka s tím, že tomu nic nerozumíte. Při sledování lidí, kteří mají děti, je mi jich líto. Většinou jejich děti. Nejen, že děti rodí, ale neumí se k nim normálně chovat: mlátí je, na děti práskají atd. A na veřejnosti. Porodily, ale zapomněly porodit nebo koupit sestřičku. Říká se, že když porodíš, sama zjistíš, co je to za štěstí. Při výchově dětí se přitom vlastně chovají jako děti. A tohle je štěstí? Mnoho matek své dítě po celý život nepovažuje za dítě a chovají se k němu jako k domácímu mazlíčkovi. Ano a v životních úspěších je další „zaškrtnutí“. Nemluvím o bezdomovcích a lidech s omezenými finančními a bytovými možnostmi. Dítě totiž potřebuje jak peníze, tak prostor. Rodit, protože je to nutné a mělo by to být – kdo to řekl? Kde je na to zákon? Jen proto, že je to instinkt? Za starých časů jsme také zabíjeli kořist, ale nyní v životě každý z nás zvířata neloví a nezabíjí. My jako sociální tvorové žijeme ve společnosti a to, co nás odděluje od zvířat, je rozum, inteligence a schopnost myslet. Pokud fyzicky nemůžete porodit, prostě nejste přijímáni jako „jedni z našich“, jako jste vy, a jste považováni za nižší třídu, dokonce i za podlidí. Emocionálně a fyzicky nejsou jednoduše přijímáni do společenského kruhu. Sledovat, jak rodič křičí na dítě jen kvůli nějakému prohřešku, bez vysvětlení, jak se má chovat, křičí, že je potřeba zapnout mozek, není nijak zvlášť příjemné a nemá smysl 0. Učitelé vám ve škole vysvětlovali vzorce fyziky aby problém vyřešili Nekřičeli na vás, abyste zapnuli mozek. Proč se tady tak neustále křičí? To, že budete mít děti, vám totiž nezaručí, že se o vás ve stáří někdo postará. Kolikrát se stalo, že děti jen chtějí a vozí rodiče tak, že umřete jen proto, že máte byt (možná daču s autem) a oni to chtějí mít jen tady a teď. A vy – jako člověk, jako rodič – už nejste potřeba. Odkud tato posedlost pochází? Proč být jako všichni ostatní? Pokud vám řeknou, abyste skočili z výškové budovy a zemřeli k smrti, neuděláte to, i kdyby všichni začali skákat. Proč je zde taková logika?
Nejlepší odpověď
Nečetl jsem všechno. Odpovídám hned na první otázku.
Ženy rodí instinktivně. „Tak by to mělo být.“ + S věkem přichází strach být sám.
Muži prostě chtějí podvádět.
Jiné odpovědi
To je dětinské blábolení, raději se takovým „názorem“ neztrapňujte. Samozřejmě na mě budete hrubý, stejně to nebudu číst. Pochopte jednu jednoduchou věc. Neměli byste mluvit o tom, čemu nerozumíte. Tomu nebudete rozumět. Každý člověk žije svůj život, jak uzná za vhodné, vy se o sebe staráte a plníte své povinnosti. Děti a výchova jiných lidí nejsou vaší starostí. Promiňte, to co tu píšete jsou takové nesmysly, abych řekl pravdu. Proč se vůbec staráš o cizí lidi? Máte nějaké problémy? Tak žij a buď šťastný
Tolik šokující) No, nerodit, koho to zajímá.
Speciálně pro nás
No, napsal jsi vše správně. Musím se přiznat, že když jsem začal číst, říkal jsem si, že to bude zase standardní kravina. dobře se ti daří)
Ve skutečnosti se všechny tyto nápady na výchovu dětí, které máme v hlavě, zatímco děti nemáme, velmi liší od toho, co se odehrává v naší hlavě po narození dítěte. Když se narodí dítě, vyvstávají povinnosti, povinnosti a potíže. A všichni jsme vychováváni tak, že dětství trvá až do narození dítěte a mnohým i potom. Jsme vychováváni jako konzumenti a od dětství jsme zvyklí (nemluvím teď o těch, co rodily, ale o lidech obecně) konzumovat. Rozbil jsem ho, koupil nový a když jsem byl unavený, vyhodil jsem ho. Zapomněli jsme, že existuje nenahraditelnost. Něco, co když jednou ztratíte, nemůžete to vrátit za žádné peníze.
Když se narodí dítě, říkáte si – wow, proč všichni fňukají, že je to těžké? Je to tak jednoduché! Vyměnila jsem plenky a on dál spí. Pak se začne plazit a lézt kamkoli. Zuby mu lezou, někdy ho bolí břicho a někdy nemáte dostatek spánku. A tak dále a tak dále, pokud jste připraveni nebo připraveni na samostatný život. Pokud nejsi ciká z péřovky, ale zformovaná osobnost, tak tyhle problémy řešíš, místo abys fňukal, jak je to těžké a jak je to všechno unavené. Tím posledním začíná vše, co jste popsal. Lidé zapomněli, jak milovat ostatní. Zapomněli, jak si vážit druhých (ne všichni, naštěstí, ale nejsou moc vidět – neukazují se. Pomalu dělají svůj byznys a žijí tiše, ale mírumilovně)
jak je psáno výše, je třeba se o sebe postarat. Ujistěte se, že děláte vše správně. Neubližujte ostatním.
nějaký nesmysl. To, že jsou kolem vás tak divní lidé, je ukazatelem vás osobně, proč máte tak divoké prostředí? Jinak lidé rodí z touhy prodloužit si štěstí. Zamyslete se tedy nad tím, proč ve vašem okolí nejsou úspěšní a šťastní lidé, kteří snadno spojí děti a kariéru a cestování, ale z nějakého důvodu jste zajímaví jen pro ty, kteří prostě vlétají jako kočka.
S dětmi není život, manželka se zcela věnuje péči o dítě. Je v pořádku jít ven s lidmi, je v pořádku jet na dovolenou, je v pořádku mít sex. Když nechceš, tak nerodíš, je to tvoje právo. Každý jsme jiný a každý má svůj názor.
Nikdo není ničím zvlášť posedlý, lidé jsou různí, ale právě jako společenské bytosti hledají různí lidé ty, kteří jsou jim v zájmech podobní. Vy, soudě podle otázky, se snažíte zařadit do okruhu lidí, kteří s vaším názorem nesouhlasí, a divíte se, proč nejste přijímáni za své. Ano, protože jste v této společnosti cizinec.
Spřátelte se a komunikujte s těmi, kteří uvažují stejně jako vy, a ponechte ostatním lidem právo žít svůj život, aniž byste souhlasili s vašimi názory.
Soudě podle toho, co bylo popsáno, jste také člověk posedlý: tím, že si všímáte jiných rodin a jejich chování, tím, že byste nikdy neměli rodit děti. Sakra, každý je jiný. No někdo šikanuje děti a někdo trpělivě vychovává, ukazuje a mluví o světě kolem nás. Děti miluji, ale jen své vlastní))) Mám je tři, nefňukám, že život s nimi je hrozný a chřadnu. Obecně je všechno v pohodě, je tu práce, manžel, děti, máme společné zájmy. Děti se neobjevily příliš brzy. Vlastně jsem si myslela, že do svých 30 let své první neporodím. To vše přijde později. Prostě lidé jsou všichni různí. ale obecně je mi jedno, jestli někdo má děti nebo ne, to není tvoje věc..
Velmi otlačený šplouch vědomí. mladá dívka) neporod, nepotřebujeme tě k porodu, nevytvářej konkurenci pro naše děti. Děkuji)
Slyšela dost všemožných bezdětných lidí a všechno to na nás hodila. Porodila jsem tři lidi a nikoho jsem se neptala. A aniž by se na někoho ohlédl. Budu chtít křičet, nebo možná nebudu, co vám záleží na našich dětech.
A přišel jsem s nudným nápadem na skok z výškové budovy, měl jsem zkusit vymyslet příklady
Dobrá esej. Sedni si, pět (vtip)
Víš, holka, některé věci v životě je opravdu těžké vysvětlit. Každý člověk má svou vlastní cestu. Váš esej na toto téma bych si rád přečetl tak za deset až patnáct let. Je to pravda. Nemůžete přežít dlouho na nenávisti a netoleranci vůči ostatním. Chci někoho milovat, i když je to někdy těžké.
Jsem posedlá dítětem!
Ahoj. Faktem je, že před pár lety a dodnes jsem si vyvinul „mateřský instinkt“. Bylo by v pořádku, že před rokem a půl nebo dvěma tato touha mít dítě zesílila natolik, že jsem ji jednoduše nakapala na mozek všem svým blízkým přátelům! Doslova jsem naříkala, že chci, nemám sílu, dítě. Zeptejte se v čem je problém? Odpovím. Jsem studentkou 5. ročníku, a proto si zatím nemohu dovolit rodinný život s mladým mužem a tím méně s dítětem. Jsem zcela závislý na svých rodičích: platí za školu a za pronajatý byt – za všechno. Jak můžeš myslet na dítě, když nemáš ani vlastní domov, ani slušnou práci – nic. A, víte, jako ze zášti, mnoho dívek, které jsem znal, a spolužáků se začalo vdávat a rodit. Měl jsem ten nejpřirozenější pocit závisti. Všem říkám, že nezávidím, ale že to chápu. a vyděsit. A nedávno se mi v hlavě začaly objevovat hrozné myšlenky, že jsem neplodná a nikdy nebudu mít děti, protože mám sex se svým milovaným už 6 let – a nic nefunguje. Neřeknu, že se přímo soustředíme na početí, něco jako možná. Bude to fungovat – nebude to fungovat? dopadne to, jako, ach, jak dobře, porodím, ale zároveň, z čeho se dá žít s dítětem; To nevyjde – všechno je jako obvykle, jsem neplodný a tak. Obrátil jsem se na vás s žádostí o pomoc, protože nevím, co mám dělat. Řekni mi, co mám dělat? Chápu, že jsem tím dítětem posedlý. Brzy půjdu ke všem doktorům, co když něco najdou, co když se budu muset na něco léčit, abych nemohla otěhotnět. Jediné, na co mohu myslet, je moje rodina a moje dítě. A to už je diplom. Děkuji.
Konzultace, které lidem pomohly:
- Jsem posedlý vzhledem (9 odpovědí)
- Jsem posedlý anime, co mám dělat? (1 odpověď)
- VIDEO: Dítě lže: jak rozumět, pomáhat a budovat důvěryhodné vztahy?
Nejlepší tipy a doporučení na našem kanálu Telegram