O mnoho let později moje tchýně přiznala, že můj syn byl její vlastní vnuk, a ne volný potulný povaleč, jak se snažila všem dokázat.

Proč tchyně nemá ráda vnoučata svého syna: psychologie

Praktický novinář. Již 6 let v copywritingu. Zaměřte se na sex a vztahy.

Expert – Margarita Lopukhova

Rodinný psycholog. 8 let zachraňuji „rodinné buňky“ před rozpadem. Pomáhám párům znovu získat lásku a porozumění.

Rodinné vztahy jsou neuvěřitelně složitým světem, kde se emoce, osobní příběhy a psychologické faktory prolínají do složitého vzorce. Možná jste zde skončili proto, že jste se setkali s poněkud záhadným a běžným jevem – kdy tchyně neprojevuje náležitou něhu a pozornost k vnoučatům svého syna.

Co stojí za tímto podivným chováním? Odpovídají psychologové.

Proč tchyně nemá ráda vnoučata svého syna: 20 psychologických faktorů

• Strach ze ztráty vlivu: Tchyně se může bát, že by její vnoučata mohla odvést pozornost jejího syna od ní, takže by na něj měla menší vliv.
• Střet zájmů: Pokud má tchyně své vlastní plány a očekávání týkající se rodinných záležitostí, přidání vnoučat může narušit její plány a vytvořit další povinnosti.
• Sebeporovnání: Vnoučata mohou tchyni připomínat nepříjemné nebo méně příjemné vlastnosti jejího vlastního syna, což může vyvolat nelibost.
• Závist: Tchýně může na svá vnoučata žárlit a vnímat je jako „soupeře“ o lásku a pozornost svého syna.
• Strach z nahrazení: Tchýně se může bát, že se její vnoučata stanou středobodem života jejího syna a budou mu krást pozornost a lásku.

• Nedorozumění nebo rozdíly ve výchově: Pokud mají tchyně a její syn odlišné názory na výchovu, může to způsobit konflikty a odpor.
• Nepřipravené být babičkou: Některé ženy možná prostě nejsou připraveny být babičkou a nerozumí tomu, jak komunikovat se svými vnoučaty.
• Potlačené emoce: Tchyně mohou skrývat potlačené emoce spojené s vlastním mateřstvím, což se odráží ve vztahu k jejím vnoučatům.
• Potíže ve vztahu se synem: Pokud jsou problémy mezi tchyní a jejím synem, může to ovlivnit její vztah s vnoučaty.
• Nedostatek času a pozornosti: Pokud má tchyně pocit, že se jí syn již nevěnuje tolik jako dříve, může to způsobit žárlivost na její vnoučata.
• Sociokulturní faktory: Určité kulturní nebo sociální postoje mohou ovlivnit to, jak tchyně vnímá svá vnoučata.
• Potíže ve vztazích s rodinou: Osobní nedorozumění a neshody ve vztahu s rodiči se mohou přenést i do vašeho vztahu s vnoučaty.
• Neúplné pochopení role tchyně: Tchyně se může ve své roli cítit nespokojená, což může ovlivnit její vztah s vnoučaty.
• Strach ze stárnutí: Příchod vnoučat může tchyni připomenout její vlastní stárnutí a způsobit nelibost nebo strach.
• Emoční bariéry: Někteří lidé mají potíže s vyjadřováním emocí a tchyně možná neví, jak se k vnoučatům emocionálně postavit.
• Potíže ve vztahu se snachou: Napjatý vztah se snachou může ovlivnit váš vztah s vnoučaty.

• Rodinná zátěž: Pokud se rodinné povinnosti a problémy staly příliš zdrcujícími, tchyně nemusí mít prostředky na pozitivní interakci se svými vnoučaty.
• Životní změny: Osobní události, jako je změna postavení nebo přestěhování, mohou ovlivnit vztah tchyně k jejím vnoučatům.
• Nedostatek komunikace: Nedostatek otevřené a upřímné komunikace mezi tchyní a synem může vytvářet prostor pro nedorozumění a zášť vůči vnoučatům.

Co dělat, když tchyně nemá ráda vnoučata svého syna

Případy, kdy tchyně neprojevuje svým vnoučatům náležitou lásku a pozornost, mohou být složité a emocionálně nabité. Tato situace může způsobit zmatek, úzkost a dokonce i smutek – protože všichni chceme, aby se naše děti cítily chtěné a milované. Ale nezoufejte, protože existují způsoby, které mohou pomoci zmírnit napětí a přiblížit vztah mezi tchyní a vnoučaty.

• Obraťte se na svou empatii: Zkuste se vžít do kůže své tchyně. Má také své obavy, naděje a obavy. Pokuste se pochopit, co by mohlo způsobit, že se takto chová.
• Promluvte si otevřeně: Pokud máte ke svému synovi dostatečnou důvěru, zkuste si s ním promluvit o tom, čeho jste si všimli. Může být schopen poskytnout další náhled a pomoci objasnit situaci.
• Mějte na paměti, že každý má svou vlastní cestu: Všichni jsme si prošli vlastními životními obtížemi a negativními zkušenostmi. Tchyně se také mohla setkat s něčím, co ji zanechalo na srdci. Není to omluva, ale může vám to pomoci pochopit, odkud mohou pocházet její negativní emoce.
• Buďte tolerantní: Nesnažte se svou tchyni nutit, aby okamžitě změnila své city. Jediné, co můžeme udělat, je vytvořit příznivé prostředí pro postupnou změnu.
• Věnujte pozornost komunikaci: Snažte se najít společná témata, zájmy a koníčky, které vás mohou spojovat. Diskuse o těchto tématech může pomoci zmírnit napětí.
• Vžijte se do pozice svého vnuka: Trávte čas se svým vnukem v přítomnosti tchyně. Vaše podpora a přijetí může přispět k vřelejšímu vztahu mezi nimi.
• Zůstaňte trpěliví: Změna nenastane přes noc. Připravte se na to, že v procesu zlepšování vztahů mohou vznikat i regrese. Důležité je neztratit odvahu a dále na tom pracovat.

• Zvažte odbornou pomoc: Pokud se vám situace zdá zdrcující nebo konflikt pokračuje, může být chytrým krokem vyhledat pomoc psychologa nebo manželského poradce.

Nezapomeňte, že změny ve vztazích vyžadují čas, úsilí a pochopení. Je důležité nejen usilovat o změnu chování tchyně, ale také se snažit vybudovat skutečné spojení založené na vzájemném porozumění a respektu.

Jak správně vysvětlit dítěti lhostejnost ze strany babičky?

To může být obtížné. Ale stále musíte mít s dítětem vhodný rozhovor, aby pochopilo, že babiččina lhostejnost není jeho vina. Zde je příklad monologu, který lze říci dítěti, aby vysvětlil situaci.

„Představte si, že jsme všichni jako knihy. Každý člověk má svůj příběh, své vlastní zkušenosti a pocity. Někdy, když se něco děje nebo se necítíme dobře, může to ovlivnit to, jak se chováme a jak se chováme k ostatním.

Stejně tak babička – je také jako kniha s mnoha stránkami. Někdy mohou být v její knize kapitoly, o kterých neřekne všem, včetně vás. To neznamená, že vás nemiluje nebo se nezajímá o to, co se děje ve vašem životě. Jsou prostě chvíle, kdy mají lidé špatné dny, kdy procházejí něčím, o čem nechtějí vždy mluvit.

Pamatujete si, že se někdy sami necítíte dobře a pak chcete být sami nebo dělat něco, co se vám líbí. I babička má takové chvíle. Možná se cítí unavená, stará se o své věci nebo prostě přemýšlí o něčem, co je pro ni důležité.

Je důležité vědět, že to není vaše chyba. A nebuď z toho smutný. Babička tě stále miluje a jsi pro ni důležitý. Někdy všichni potřebujeme pochopení a toleranci. Můžete zkusit být laskaví a podporovat babičku, i když se vám zdá zaneprázdněná nebo unavená.

Pokud chcete, můžete se zeptat babičky, jak se cítí, a také vyjádřit své pocity. Možná vám otevřený rozhovor pomůže lépe si porozumět. A nezapomínejte, že babička je tu vždy a je připravena pomoci, když je potřeba.“