Naši kočku vychoval pes a teď svým chováním děsí ostatní

Naši kočku vychoval pes a teď svým chováním děsí ostatní

Moje rodina a já bydlíme ve velkém soukromém domě. Mám vlastní malou farmu. Slepice, králíci a nedávno jsem dostal pár hus. Máme také několik psů. Jediné, co nám doma chybělo, byly kočky. Pořád jsem si chtěla pořídit kotě, ale nějak jsem na to neměla čas. Faktem je, že máme velkou zahradu, navíc chováme králíky na prodej. Nebo spíš tohle všechno dělám já a manžel pracuje ve městě. Kromě péče o domácnost mám ještě dvě děti. A ne vždy mám čas vše sledovat.

Obecně jsem jednoho dne vešel do ohrady, kde spala naše Laima a štěňata, a viděl jsem, že je tam ještě jedno. Podíval jsem se blíže a uvědomil jsem si, že to nové miminko je. kotě! Nikdy jsme nepochopili, kde se to vzalo. Náš pes nikam nechodí a kotě samotné je příliš malé na to, aby odněkud přiběhlo. Můj manžel a já jsme předpokládali, že to byla nějaká kukaččí kočka, která ho hodila do Laimina výběhu. Snažil jsem se vzít nové dítě psovi, ale najednou na mě zavrčel. Musel jsem ho nechat na pokoji. Adoptovanému dítěti dali jméno Barbos a začali pozorovat. Zdálo se, že se kotě v psí rodině cítí docela dobře. I ostatní štěňata ho přijala v klidu. Koťátko tedy vyrostlo vedle nich. Hráli jsme si se štěňaty, hladili Lyme, jedli vše, co jsme pejskům dali.

Byli jsme rádi, že budeme mít konečně kočku, která začne chytat myši, na které jsme čas od času na pozemku narazili. Téměř všechna štěňátka jsme rozdali, zůstal jen jeden kluk a Barbos. Když děti odrostly, najednou jsme si začali všímat, že se kočka chová velmi zvláštně. Vůbec ne to, co byste očekávali od příslušníka jeho druhu. Například opravdu nerad leze na stromy a ploty jako jiné vesnické kočky. Barbos většinou chodí po zemi, se vztyčeným ocasem. Jí z misky s ostatními psy. Nechytá myši ani ptáky. Alespoň jsme to neviděli. Zpočátku nás jeho podivnosti samozřejmě překvapily, ale postupem času jsme si zvykli. A Barbos je v mé hlavě tak nějak víc spojený se psem než s kočkou. Lidé, kteří ho ještě neviděli, jsou ale překvapeni.

Jednou k nám například přišel na návštěvu soused, kterého jsem vůbec neměl rád. Není moc ráda, že je vedle ní taková farma. Čas od času k nám chodí se stížnostmi. Buď moje kuřata hlasitě kvokají, nebo moji psi štěkají. A pak vešla a uviděla Barbose. Přesněji řečeno, viděl ji jako první. A jako každý správný hlídací pes štěkal. No, na štěkání to moc nevypadalo. Ale i na mňoukání. Barbos přitom udělal svou práci – soused se zastavil. Je dobře, že jsem byl někde poblíž na dvoře a šel k nim. – Máte šílenou kočku? – zeptal se soused. – Proč si to myslíš? – Byl jsem překvapen.

„Chová se jako blázen,“ odpověděla. – Jako pes. „Jenom chrání svůj domov,“ řekl jsem. „Přišel jsi bez pozvání, tiše jsi vstoupil na naše území a on tak reaguje.“ – Opravdu potřebuji vaše území! — rozhořčila se tato drzá žena. – Dalo by se něco vzít. Po tomto incidentu nás soused přestal navštěvovat tak často jako dříve. Pak jsem ale od ostatních obyvatel vesnice zjistil, že o nás vyprávěla nejrůznější drby.

Zajímavé bylo, že jsme tam dělali pokusy na zvířatech. Křížíme je mezi sebou a získáváme nové druhy. Bylo to dokonce vtipné. Ale do jisté míry je náš Barbos nyní ve vesnici celebritou. Pravda, pokud lidé, kteří jsou vůči němu nějak zaujatí. Říkají mu šílenec a dokonce Satan. Je dobře, že Barbos zatím zůstává doma. Obávám se, že když se naučí lézt jako kočka a bude chodit po vesnici, mohli by mu lidé ublížit.

Proč kočka nenávidí psa a co s tím dělat?

Psi jsou obvykle obviňováni z neshod mezi kočkami a psy, ale někdy nepřátelství pochází od kočky. Přestože se tito mazlíčci dokážou mezi sebou dobře sžít a dokonce se stanou přáteli, ve skutečnosti kočky se psy dost často nechtějí mít nic společného. Dokážou být nepřátelští i k těm nejpřátelštějším a nejmilejším psům, takže majitel neví, co má dělat.

To se stává zvláště často u koček, které byly adoptovány z útulku. I když vám zaměstnanci útulku obvykle řeknou, zda se mazlíček snáší se psy, někdy se kočky v útulku chovají velmi dobře a svou pravou barvu projeví až po nějakém pobytu v domě.

U dospělé kočky, která skončí v útulku, je navíc většinou nemožné určit původ. To znamená, že se v její minulosti mohlo stát něco, co způsobuje, že má silnou nechuť ke psům.

Domov se ale nemusí stát bojištěm pro domácí mazlíčky. Když věnujete dostatek času a trpělivosti řešení problému, můžete přijít na to, jak se spřátelit mezi kočkou a psem v domě.

Typy agrese koček vůči psům

Existuje několik důvodů, proč se kočka může chovat agresivně. Pochopení základních příčin tohoto chování pomůže identifikovat spouštěče a skoncovat s jejím nepřátelským chováním, vysvětluje expert na chování koček. Pam Johnson-Bennettová.

Agrese ze strachu

Vyděšená kočka může na psa zareagovat pokusem o útěk. Pokud se cítí zaražená do kouta, může se pokusit vypadat menší tím, že se přikrčí, zplošťuje uši a ocasem pevně obtáčí tělo. Pokud pes narážku nepřijme a neustoupí, kočka na něj zaútočí, považuje to za sebeobranu.

Přesměrovaná agrese

Pokud kočka vidí nebo slyší něco, co chce, ale nemůže zaútočit, například jinou kočku za oknem, může se otočit a nasměrovat svou zadržovanou agresi na blízký cíl. V tomto případě by se mohlo jednat o nic netušícího psa. Akty přesměrované agrese se mohou jevit jako náhodné, protože vlastník si není vědom toho, co je mohlo spustit. Může se zdát, že se kočka jen rozhodla zbít nebohého psa. Ale ve skutečnosti je pes jen vhodným cílem, který se náhodou ocitl ve špatnou dobu na nesprávném místě.

Územní agrese

Nová kočka v domácnosti může cítit potřebu rychle založit území a prosadit dominanci nad ostatními domácími mazlíčky. V tomto případě jsou jakékoli útoky, které může provést na svého čtyřnohého mazlíčka, pouze pokusem nastavit hranice a ukázat psovi „kdo je šéf“. Pokud je pes submisivní a neklade odpor, kočka ho ještě více zastraší. Čím jemnější charakter psa, tím vyšší je pravděpodobnost, že se stane terčem agresivity chlupaté krásky.

Agrese v důsledku nadměrného vzrušení

Následky nadměrně aktivního hlazení a hraní si s kočkou, překračující práh její tolerance, mohou vyvolat přechod z předení a hraní na škrábance a kousnutí. Psa může potkat stejně smutný osud, pokud kočku přesytí svou pozorností.

Dravá agrese

Pronásledování, útočení, pronásledování a čekání v záloze jsou součástí vrozených kořistnických instinktů kočky. Přestože se kočka nejčastěji zaměřuje na ptáky, myši a další malá zvířata, může také projevovat své dravé sklony k ostatním členům rodiny, včetně psa. Toto chování jasně ukazuje, že kočka nedostává dostatek fyzická aktivita a duševní stimulace, to znamená, že se tak chová, protože se nudí.

Bezdůvodná agrese

Bezdůvodná agrese a útoky bez důvodu jsou u koček velmi vzácným jevem. Často je agrese, která se zdá bezdůvodná, ve skutečnosti přesměrována. Toto chování však může mít i jiné důvody, jako je bolest nebo důsledky vnitřní patologie. Pokud kočka bezdůvodně napadne psa nebo jiného člena rodiny, stojí za to ji vzít k veterináři, aby se vyloučily možné zdravotní příčiny.

Kočka nenávidí psa: co dělat

Jak sladit kočku a psa nebo se postarat o to, aby se nechali na pokoji? Následující tipy vám mohou pomoci.

1. Představování nové kočky by mělo probíhat velmi pomalu.. Nejlepší je držet nováčka odděleně od ostatních domácích zvířat pomocí klece, plotů a zavřených dveří. Je lepší nechat nové přátele očichat a poznat se přes bezpečné zábrany, pečlivě sledovat osobní interakce, dokud nebude jasné, že se buď přijmou, nebo se budou moci ignorovat. Může trvat týdny nebo dokonce měsíce, než se nová kočka plně začlení do rodiny s jinými domácími mazlíčky, zvláště pokud kočka je plachá nebo agresivní.
2. Bezpečnost vaší kočky by měla zůstat hlavní prioritou. Pokud se kočka cítí v bezpečí, nebude se muset tak agresivně bránit, vysvětluje PetHelpful. Můžete jí pomoci tím, že poskytnete způsob, jak uniknout: buď v jiné místnosti, kam se pes nedostane, nebo na kopci, kam se pes nedostane. Musíte své kočce poskytnout bezpečné místo, kde se může schovat, aby se uklidnila, když se cítí ohrožena nebo nadměrně stimulována.
3. Sledujte úroveň stresu vaší kočky. Nový domov je pro vaši kočku plný potenciálních stresorů. Protože vystresovaní mazlíčci bývají nervóznější a snadno rozrušeni, měli byste udělat vše, co můžete, abyste jim pomohli cítit se pohodlně a klidně. Je důležité respektovat hranice vašeho mazlíčka a zvážit nákup volně prodejného feromonového spreje nebo fumigátoru. Tyto produkty jsou navrženy speciálně pro uklidnění koček. Navíc je nutné oddělit krmnou plochu pro kočku od krmné plochy pro psa. Musíte se také ujistit, že pes nemá přístup do misky na jídlo, když kočka není poblíž.
4. Hrajte si s kočkou co nejvíce. Pravidelné cvičení a hra pomáhá vašemu mazlíčkovi spálit nahromaděnou energii a agresi, která by jinak mohla být přesměrována na psa. Pokud má kočka v důsledku nadměrné stimulace sklony k agresi, je lepší psa zavřít do jiné místnosti, dokud hra neskončí. Pak se musíte ujistit, že půvabný mazlíček měl dostatek času na uklidnění, než začne se psem komunikovat. Lze poskytnout kočka má spoustu interaktivních hraček, které může lovit a útočit, aby uspokojila své kořistnické instinkty.
5. Opatrně zastavte jakékoli hádky. Pokud se vaši mazlíčci začnou hádat, nemusíte se mezi ně dostat a křičet. To může situaci jen zhoršit. Místo toho byste se měli pokusit bezpečně přerušit boj tím, že vydáte ostrý, hlasitý zvuk, abyste je vyděsili a získali jejich pozornost. Pokud to nepůjde, můžete přes bojovníky přehodit deku nebo na ně nastříkat vodu.

Pokud po provedení všech těchto kroků uvidíte, že kočka stále útočí na psa bez jakékoli provokace nebo zjevného důvodu, stojí za to promluvit si s behavioristou nebo veterinářem. Pomohou vám pochopit, proč kočka nechce nechat psa samotného. K nastolení klidu a harmonie v domácnosti však ve většině případů stačí, aby byl majitel trpělivý a věnoval svým mazlíčkům potřebnou pozornost a péči.

Jean Marie Bauhaus

Jean-Marie Bauhaus je milovník mazlíčků, blogger a romanopisec z Tulsy v Oklahomě, který píše o životě mazlíčků v péči skupiny chlupatých přátel.

Viz také:

• Jak se spřátelit mezi kočkou a psem
• Jako kočka a pes: svedeni osudem, vychovaní rodinou
• Psi nebo kočky: kdo je chytřejší?
• Jak porozumět kočičí řeči a mluvit se svým mazlíčkem