DětiPřáteléPříběhyZvířata

Naše kočka nás vydírá, abychom vše vzdali a začali se jí věnovat.

Tady je cr. zajímavý obsah článku:
„Není horší zvíře než kočka.“ Agresivita koček je prakticky nenapravitelná. Pokud ve většině případů ještě dokážete vycvičit nebo pokořit psa, pak je agresivní kočka navždy.
Kočka může být agresivní vůči lidem, jiným kočkám a jiným zvířatům. Nejčastěji se setkáváme s agresivitou koček vůči člověku.
Podle pozorování se u bílých koček nejčastěji projevuje nekontrolovaná agresivita, zjevně kvůli převaze angorské krve, modré kočky jsou na druhém místě, v ostatních barvách je rozdíl nespolehlivý.
Nejčastěji se kočky projevují agresivitou v situacích, kdy musí hájit své právo na území nebo svou hierarchickou hodnost, přičemž tyto dva motivy spolu často úzce souvisejí. Majitelé si ne vždy všimnou agresivity svých koček, protože jsou obeznámeni pouze s formami zjevné agrese. Je důležité si uvědomit, že kočky nejsou malí psi: jejich agrese je často skrytá, implicitní povahy a zahrnuje jak charakteristické pózy zaujaté agresorem, tak známky podřízenosti projevované předmětem agrese.
Agresivita u koček může být projevem organického onemocnění (toxoplazmóza, hepatoencefalopatie, ischemická encefalopatie, meningiom, otrava olovem, hypertyreóza, epilepsie, vzteklina). Agresivní zvířata proto musí nejprve vyšetřit veterinární lékař.
Pokud je kočka zdravá, pak důvod její agresivity spočívá v jejích genech nebo dětství. Utváření adekvátního sociálního chování závisí na mnoha faktorech, včetně pozitivních raných komunikačních zkušeností kotěte. Koťata, se kterými se během prvních 14 týdnů života nemanipuluje, se následně vždy lidí bojí a jsou vůči nim často agresivní. Naopak koťata, která jste ode dne narození do 7 týdnů věku (1,5 měsíce) drželi v náručí alespoň 5 minut denně, ochotně a jemně komunikují s lidmi a hrají si s hračkami. To znamená, že rané kontakty mají složité a dlouhodobé následky. Při nedostatečné sociální interakci s ostatními kočkami nemusí zvíře vyvinout normální reakce na své příbuzné a nebude dokončena fáze učení se omezovat agresi ve hrách s vrstevníky a v komunikaci s matkou.
Špatná výživa březí samice přispívá k posílení negativních reakcí kotěte na vnější prostředí. Mláďata takových koček jsou vývojově opožděná a hůře se učí, mají zvýšenou a často nedostatečnou reaktivitu na nové situace a podněty a nepřiměřenou reakci na ostatní kočky. Je nepravděpodobné, že taková koťata budou v budoucnu schopna normálně reagovat na situace, které zahrnují interakci. Mezi toulavými kočkami jsou obecně hojně zastoupena zvířata s odchylkami v chování a dědičným sklonem k nedostatku přívětivosti.
Geneticky naprogramovanou agresivitu je prakticky nemožné napravit. Nejrozumnější je nevyvolávat agresi. Lidská gesta, která normální kočka vnímá jako projev znepokojení, mohou tato zvířata vnímat jako provokativní. Nejlepší je ukázat pasivní pozornost, vyjádřenou poskytováním jídla a přístřeší, stejně jako láskyplnými slovy. Pokud jsou společensky nepřizpůsobivé kočky zbaveny svobody pohybu a jsou nuceny k těsnému kontaktu, mohou se stát extrémně agresivními.
Nezapomeňte podporovat klidné, přiměřené chování kotěte a kočky – někdy tímto způsobem můžete dosáhnout mnohem větších výsledků než nápravou chování.
Dobrým pomocníkem mohou být léky proti úzkosti a Feliwayovy feromony.
Výrazný terapeutický účinek na různé formy agrese a nečistoty
mají progestiny (EX-5), předepisují se pouze pod přísným dohledem lékaře. Použití feromonů nebo homeopatických kapek „Cat Bayun“ je možné dlouhodobě a bez lékařského dohledu. »
Jen vy víte, jak moc z výše uvedeného platí pro vaši kočku. Možná chce jen trochu pozornosti.
Hodně štěstí při navazování kontaktu!

Zajímavé:
Které lékaře bych měl navštívit a v jakém věku?.

Zdroj: „Kočičí agrese“
Jiné odpovědi
. ale nemiluje. Vy!
to je možné, pokud byla ponechána dlouho sama, nebo se chce krmit či hrát

možná ji mučili, když byla kotě? . Moje dcera trápila kočku, když byl kotě, a teď je mu 6 let a pravidelně na ni útočí, a to zpoza rohu.

Máte negativní emoce. Možná vás chce před něčím varovat.

Co je to za kočku? Jak je stará? Pokud je to kotě, musíte ji vychovávat, dávat jí hračky, učit ji tak, aby na ně cákala svou energii. Měl jsem kočku, která až do jejího roku k sobě nikoho nepouštěla, byla tak divoká, divoká, ale vyrostla a začala být milující a chtěla, aby ji držela sama. jen s ní buďte trpělivější a všechno se vyřeší, strávte více času a najděte způsob, jak plýtvat energií na hry

zvířata kolem nás jsou naše instinkty. tj. co se stane s vašimi instinkty, které kočka tímto způsobem signalizuje. Dělá to vždycky, nebo teprve začala? a vystřeluje, tj. projevuje agresi? co se děje ve tvém životě?

Nevím proč, ale vím jistě, že když si namažete ruku mátovým olejem, okamžitě se uklidní.
Jen s tebou flirtuje! Věnujte jí pozornost. Hrajte a dopřejte si něco lahodného!
nedostává se jí dost pozornosti, je potřeba si s ní hrát, kupovat jí hračky

Možná se za něco mstí. Nebo možná cvičí své lovecké dovednosti. Nikdo jiný? Moji přátelé měli stejný. Kdyby se mi něco nelíbilo, vysral bych se do bytu a napadl všechny zpoza rohu. Jedním slovem, střecha se posunula.

To je taková postava, s tím se nedá nic dělat, ani nestojí za to bojovat – to nepomůže!

Zajímavé:
Různí přátelé mého manžela a mého.

Je docela možné, že jsi pil alkohol a ona ucítila pach, který se jí nelíbí.
To se děje u zvířat)))

v jejích očích jsi pravděpodobně nepřítel, z tebe na ni čiší nějaká špatná energie. hodně štěstí s vaším přátelstvím.

Moje kočka mě vydírá. Když x.

Moje kočka mě vydírá. Když chce jíst, naznačuje mi žvýkáním spodní rukojeti na skříňce úplně nové kuchyňské sestavy. Teď, dokonce i uprostřed noci, vyskočím, abych na ni nalil jídlo, protože je to škoda. Jsem otrokem své kočky (

Příběhy o kočičím kotci a nočním šatníku

  • 18.02.2023
  • 72 zobrazení

Může to být zajímavé

Bylo mi asi 12 let, jel jsem na letní tábor. Ve 4 hodiny ráno bylo opět vyhlášeno požární cvičení. Pak jsem v polospánku velmi silně narazil do postele a nemohl jsem jít dál (Pak se ukázalo, že jsem měl vykloubení a ještě něco. Postel byla blízko dveří, jeden kluk z našeho oddílu viděl, že nemůžu chodit , vzal mě, zvedl mě a odnesl z budovy))) Jsme manželé 10 let.

  • 30.12.2022
  • Zobrazení 2440

Orgasmus prožívám pouze z dlouhodobého dráždění prsty nebo lízání. Z vaginálního sexu nic necítím. Vždy jsem byla se svým bývalým nespokojená a každý den jsem masturbovala, i když ze mě půlku noci neslezl. Teď mám manžela a ten mě vždy nejprve přivede do nejvyššího bodu euforie a teprve potom se vystříká. Jsem připraven ho po sexu uctívat! Jsme dokonalý pár: milovníci lízání a rychlí střelci.

Aleksandr 23.05.2024 — 10:12

A v naší rodině. Vždy začínám lízáním. Žádný sex není úplný bez lízání.

Na letním školním táboře po 4. třídě mě kluci obtěžovali přezdívkami „barbie“ a „barman“, které jsou podobné mému příjmení. Po dalším dni takového „ušklebování“ jsem si na to postěžoval své matce, na což mi dala prostě kosmickou radu: „Řekni jim – říkej jim aspoň hrnec, ale nedávejte je do kamen!“ Poslechl jsem její radu a druhý den, po dalším volání „ahoj, barbíny“, jsem vše slovo od slova opakoval. Hádej, jak mi říkali po zbytek tábora? Děkuji, mami(

  • 28.02.2023
  • 1443 zobrazení
Zajímavé:
Vizážistka mi zničila pleť/akné.

Druhá třída, letní tábor, exkurze, chodíme ve dvojicích po sobě. Náhodou jsem zachytil patu dívky jdoucí přede mnou a ušpinil jí ponožku. Hned se nejednou omluvila. Jak to, že mě ten buzerant nenazval jmény! Požadovala, abys dělal, co chceš, ale aby tam nebyla žádná skvrna. Nepustila mě do obecné hry, přede všemi mě ponížila. Dohnal mě k slzám a pak k hněvu. Skvrnu jsem vystřihl nůžkami, dal jí ponožku a šel si hrát. Pod jejími výkřiky.

  • 12.05.2023
  • 1033 zobrazení

Když jsem byl malý, koupili mi skútr. Ale aniž bych měl čas pořádně bruslit, odjel jsem na letní tábor. Když jsem se vrátil, zjistil jsem, že moje matka dala moji koloběžku na projížďku kamarádovým dětem a ty ji rozbily. Samozřejmě jsem byla hysterická, a aby mě máma uklidnila, slíbila mi, že mi koupí kolečkové brusle. Nedávno mi bylo 22 let a rodiče mi přinesli krásné, lesklé, růžové válečky! Naučím se jezdit.

  • 12.02.2022
  • Zobrazení 1635

Když mi bylo 15, jel jsem poprvé na tábor. Pane, co tam nebylo. Děti v noci utekly z tábora a dělaly si, co chtěly. Ale navzdory tomu to byly některé z nejjasnějších okamžiků mého mládí. V noci jsme se koupali v moři, tančili na nábřeží a kochali se. V dnešní době jsme se spřátelili, pohádali a zažili spoustu věcí. A kolik bylo hlasitých slibů a přísah! Kolik slz bylo v posledních dnech, kolik úsměvů poté! To je něco, co zůstane na celý život.

  • 22.11.2022
  • Zobrazení 1099

Když mi bylo 10 let, jel jsem na tábor, u nás bylo veselo a hlučno, pořád jsme něco vymýšleli. Poradci se na nás zlobili, protože nemohli jít večer pít jako ostatní. Jednoho dne nám vrchní poradce nabídl, že nám v noci přečte knihu, kterou nikdy nečetl nikomu jinému než nám. Souhlasili jsme, on přišel a přečetl nám Draculu. A pak řekl, že upíři skutečně existují a potulují se v noci lesem. Po zbytek směny jsme žvýkali česnek a báli se po večerech vycházet z domu. A poradci kvasili a smáli se nám (((

Zajímavé:
Eny, buďme sestry.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button