Obsah
Máma finančně podváděla
Co mám dělat, když moje matka neustále podvádí a zklame mě?
..má ve zvyku žádat o peníze na poslední chvíli – poslední den vymyslí nějakou historku s bankou. Existuje také zvyk brát peníze, když lidé dávají peníze na dovolenou. Dělá sliby a pak se zdá, že záměrně vyvolává hádky nebo skandály, a pak říká: „Nekontaktujte mě!“
Velmi se obávám, že mě moje vlastní matka klame a považuje mě za blázna, a když to nedáš, začne se mstít a zuřit! jako zuřivost
Doplněn 13 lety
tj. rád klamu a předkládám na poslední chvíli hotovou věc
Je to pravděpodobně moje vlastní chyba
Nejlepší odpověď
Matka má těžký charakter. vůbec nedávejte peníze – vysvětlete to takto: „Mami, já se s tebou nechci hádat, tak mi dej víc, aby mezi námi nebyly problémy já ti peníze nedávám a ty ne; Nedávej mi peníze.“ Myslím, že tady nejde o peníze. Zkuste si s ní otevřeně promluvit od srdce k srdci. Možná na tebe žárlí (a to se stává)
Jiné odpovědi
S mamkou to mám skoro stejně, půjčila si ode mě hodně velký obnos peněz a stále mi je nesplatila. a teď moje rodina nemá dost peněz, takže mamka ani nepřijde navštívit mě! a požadovat splacení dluhu je nepohodlné. . maminka (((
Rozmazloval jsem tě. Promluv si s mámou.
hmm žít odděleně od ní, buď s ní vážně mluvit, nebo jednat podle jejího vlastního schématu, klamat, říkat, že nejsou peníze)
i když je to tvoje máma
pokuste se pochopit, že každý člověk má své vlastní nedostatky, osobnostní rysy
a pokud znáte jeho podstatu, pak si zvolte svůj vlastní styl chování (nebo reakce), pokud jde o peníze
Omezte komunikaci na minimum.
samozřejmě, že ji to tak naučili a je to pro ni pohodlné.
Ano, situace není tak skvělá. Pravděpodobně jí to nedovolte a samozřejmě mluvte jako dospělý.
Postupem času se naučíte tyto nedostatky snášet. Nezmiňuj to. A takovým situacím se vyhýbat. Ale taková je doba. Buď trpělivý. Hlavu vzhůru a přizpůsobte se. Naučte se takové situace obejít. Nepřehánějte (to je typické pro mládí) složitost. Nebuď dramatický. Máma není anděl, ale obyčejný člověk s vlastními „šváby“ v hlavě. Když jí všechno řekneš na rovinu, strašně se urazí. Takže poloviční rady a moudrost jsou ve vašich rukou. Co můžeš udělat?
Přečtěte si blog a odpovědi od uživatele Veter nebo ho kontaktujte osobně www.veter-63@mail.ru
http://otvet.mail.ru/answer/264412707/ Он как раз разбирает подобные случаи.
Odpusť jí, tohle je tvoje matka a žádná jiná nebude.
Možná vaše matka nevěří, že můžete správně hospodařit se svými penězi, a proto přichází s důvody, proč je vzít? Nebo vás podporuje ze svého platu?
Z nějakého důvodu se mi zdá, že je to problém mezi rodičem a teenagerem (rodiče nás dlouho vnímají jako děti a neberou nás vážně).
Obecně platí, že byste měli půjčovat tolik, kolik můžete dát. Jinak riskujete vážné zničení vašeho vztahu.
XXLMistr (1776) před 13 lety
ano je, bere mě tak, že si nic nekupuji a pak kritizuje, jak vypadám
Irina IvanováPro (823) před 13 lety
To zásadně mění věci. Ona není taková zuřivost. Jen se o tebe bojí. Musíme se jí pokusit vysvětlit, že i když na to nemáte věk, jste plně formovaný člověk se svými vlastními chutěmi, zvyky atd., a co je nejdůležitější, za svá rozhodnutí můžete nést odpovědnost sami. Samozřejmě je nepravděpodobné, že to bude provedeno hned, takže to nevzdávejte. Dospělí a nezávislí lidé nepodléhají provokacím, nešílí, nekřičí, nebouchají dveřmi. V klidu diskutují o vzniklých problémech a řeší je. Pokud uvidí, že nemůže vyvolat žádnou reakci, kterou potřebuje, přestane to dělat, nemá to smysl. Nyní se zdá, že s vámi jednoduše manipuluje pro své vlastní účely a využívá vaší nejistoty a malých životních zkušeností. Nemyslím si, že to dělá ze zlomyslnosti. Je to tak, že matky obvykle hodně vědí a vidí lépe zvenčí. Chtějí je ochránit před chybami, kterých se sami možná v mládí dopustili. Vypadá to, že tě tvoje matka velmi miluje. Chutě rodičů a dětí se často neshodují. Neboj se tolik.
Matka mi slíbila byt, ale oklamala mě.
– Věřte nebo ne, polovinu dětství jsem prožil pod heslem „Moji rodiče mají hypotéku“! – říká pětadvacetiletá Ksenia. – Každý rubl se počítá! Nešli jsme k moři, nekupovali jsme nic zbytečného. Babička vyhubovala mamince: proč, říkala, ses dostal do tohoto otroctví, když máš střechu nad hlavou? Proč potřebujete druhý byt a ještě s přeplatkem bance? A moje matka řekla: naše dcera roste! Byt se bude hodit.
Rodiče Ksenia se rozhodli spontánně koupit „extra“ byt uprostřed tlustých 2000s. Hlava rodiny nečekaně dostala v práci velký bonus. Manželé se zamysleli a rozhodli se investovat peníze do nemovitostí.
Vybrali jsme si jednopokojový byt ve fázi základové jámy, použili téměř všechny naše úspory plus bonus na zálohu a na zbývající částku jsme si vzali hypotéku. Měsíční platby se teoreticky zdály docela proveditelné.
„A pak možná dostaneme další bonus a splatíme ho jedním šmahem!“ “ uvažovali rodiče Ksenia. – Nebo se zvýší plat. Nebo. jak to bylo u Ryzhových v devadesátých letech, pamatuješ?
Začátkem devadesátých let se tito stejní Ryzhové, aby si mohli koupit byt, zadlužili neuvěřitelnými milionovými dluhy a všichni jejich známí na ně pohlíželi s lítostí. A doslova o rok později známí jen sténali, když se ukázalo, že Ryzhové díky inflaci spláceli nájem doslova pár platy.
– Možná můžeme udělat totéž! – Ksenini rodiče se zasmáli.
Bohužel jim to nevyšlo „stejně“. Velké prémie v otcově práci se už nekonaly, ale velké výdaje, jak se zdá, přicházely jako z rohu hojnosti. Rodiče jeden po druhém onemocněli a v roce 2008 přišla krize. A stavba neprobíhala úplně hladce. Termíny splatnosti se neustále posouvaly a odkládaly, lidé sdíleli poplašné fámy v „domovém“ chatu a držitelé hypoték byli, upřímně řečeno, v pochmurné náladě.
– Proč jsi se do toho pustil? – moje babička a matka matky se nenechaly. – Takové dluhy, to je šílené. A jak to všechno skončí, se stále neví. Možná přijdete o peníze, to je vše. A to dítě možná ještě ani nepotřebuje byt! Vezme si chlapa s vlastním bydlením!
– To je v pořádku! – odpověděli rodiče. – Bude tam chlap s bydlením – dobrý. Dívka by ale měla mít svůj koutek.
Nový byt byl matkou vždy umístěn jako „byt pro Ksyushu“.
– Aby Ksyusha měla start do života! “ vysvětlila matka své nejlepší kamarádce, tetě Marině, a ta uctivě přikývla.
Rodiče Ksenia měli štěstí: byt byl dokončen, i když s výrazným zpožděním. Dům byl uveden do provozu, byly vydány klíče, podepsány dokumenty. Rodiče tam provedli drobné kosmetické opravy a pustili nájemníky. Posledních pár let hypoték bylo prostě báječných – „byt se zaplatil sám“.
Hypotéka je nyní splacena, ale byt je stále v pronájmu. Ksenia stále žije se svými rodiči – je to vhodné pro každého. Ksenii je dvacet pět let, vystudovala vysokou školu, pracuje a chodí s mužem, se kterým mluví o svatbě. Ksenia si s bydlením nijak zvlášť neláme hlavu – moc dobře ví, že její rodiče pro ni mají na začátku rezervovaný byt. Po svatbě tam budou moci bydlet a našetřit si na rozšíření areálu.
No, není to to, o čem mluvili celé dětství? Není to to, co vysvětluje další léto ve městě, nemožnost koupit si dobrý gadget nebo cestovat do zahraničí?
A nedávno Ksenia náhodou zaslechla rozhovor své matky a stejné přítelkyně, tety Mariny.
– Vedli jste si skvěle, dali jste dceři náskok! – řekla Marina. – I přes to, že to nebylo jednoduché, koupili jsme si byt. U nás to tak nevyšlo. Kdysi jsme se báli vzít si hypotéku, ale teď si to nemůžeme dovolit. Syn si vše bude muset vydělat od nuly, sám.
– Oh, Marin. I já si poslední dobou říkám, že jsem se nechal unést tím startem. Je mi jedenapadesát let a v poslední době se v práci děje spousta nesmyslů. Je docela možné, že zůstanu na ulici a důchod se brzy nechystá. Můj manžel je celý nemocný, má také krevní tlak. Peníze z pronájmu se nám velmi hodí a snad zůstanou naším jediným příjmem.
– Hm. Takže jste si rozmyslel, že dá byt Ksyushovi?
– Studna. jako kdyby. Ano, změnil jsem názor! Poslyšte, není sama, má přítele, jsou mladí, vzdělaní, s prací, bez dětí. Ať si vydělají peníze společně a koupí si vlastní. Není to tak těžké! Žít z jednoho platu a ušetřit druhý je docela možné! S tátou jsme to nějak zvládli, protože jsme ještě měli dítě, ale oni ještě nikoho nemají! Tak ať si našetří na zálohu.
– Vaše dcera se na vás urazí.
– Proč by se měla urazit? Vychovávali jsme ji a učili. Postavili mě na nohy. Co jsme měli my, měla i ona. A teď je dospělá, ať si vydělá sama. V dobrém slova smyslu by už měla pomáhat rodičům.
Myslíte si, že Ksenia má právo být uražena svými rodiči v situaci, kdy se náhle rozhodnou nechat si „extra“ byt pro sebe?
Ano, jako dítě Ksenia často slýchala, že její začátek je byt. Ale slyšel jsem to jen v matčině rozhovoru s třetími stranami. Nemovitost nebyla registrována na její jméno, ale na jméno jejích rodičů, a nikdy se nemluvilo o tom, že by ji šlo znovu zaregistrovat.
Ksyusha přitom nikdy nepochybovala o tom, že jakmile bude chtít žít odděleně, půjde do „svého“ jednopokojového bytu.
Jedná matka nečestně a nečestně? Nebo možná má pravdu? On a jeho otec, starší lidé, potřebují zdroj více než mladí lidé. Navíc si to vydělali.
Na čí jsi straně? Co myslíš?
Materiál převzat z webu: grazdano4ka.ru
Pomoc pro těhotné ženy a matky
Bezplatná horká linka v těžkých životních situacích