Jak se milovat, když vás ostatní neustále ponižují?

Proč mě všichni ponižují a urážejí? Vypadám skromně a nikoho neobtěžuji. S lidmi to mám těžké

Všichni kolem mě mě urážejí a ponižují. Cizinci si šeptají a křičí na mě urážky. Nikoho se nedotýkám.. Vypadám skromně.. Utlačovaná, tichá dívka.. Možná proto jsem vystaven takovým selháním a ponižování? Jsem zoufalý, pomoc.

Máte otázky?

Zeptejte se psychologa hned!

19. července 2019

Tatyanaushkatanyusha, ahoj!
Jsem připraven vám pomoci.
Uveďte prosím 1-2 příklady z posledních dnů, kdy jste byli uraženi nebo poníženi.

19. července 2019
Taťánauškatanyuša

Poslední dny? No, samozřejmě, nejsem uražen každý den, ale párkrát týdně určitě (tohle dělají cizinci.
První příklad: Stalo se dnes. Šel jsem po ulici, nikoho jsem se nedotýkal, šel jsem po své straně chodníku. Jde ke mně asi 30letý muž, obyčejný muž, nevypadá jako vidlák. Vidím, že se ke mně řítí jako tank a neotáčí se, a přirozeně jsem se sám otočil na stranu a dal mu prostor k projetí. A on, procházející kolem mě, mi zašeptal „děvka**“ přímo do obličeje. Byl jsem tím zaskočen, nic jsem neodpověděl a šel dál. Brečel jsem půl dne a nechápal jsem proč a proč.

Druhý příklad: Před pár dny (před 2–3 dny). V obchodě stojím s matkou u pokladny. Výrobky položíme na pás a čekáme, až je pokladní prorazí. Za nimi stojí mírně opilý muž a žena, nekývají se, ale je vidět, že jsou trochu opilí. V ruce měli jen jednu láhev vodky. A začali se mnou mluvit: „Tady stojí dívka, pustila by nás dovnitř, ale stojí tam, ty parchante, nemůže nás pustit dovnitř jen s jednou lahví.“
A to se děje pořád.. Abych byl upřímný, už jsem zoufalý. Často přemýšlím o smrti, protože s takovou zátěží na duši už nemohu žít.
Všichni mě urážejí.
Je to škoda a bolí to.

20. července 2019

Často přemýšlím o smrti, protože s takovou zátěží na duši už nemohu žít.

Co myslíš tím „nákladem“?

Co děláš? Jak nejraději relaxujete?

20. července 2019
Taťánauškatanyuša

Jsem jen velmi smutný v srdci. Uvnitř cítím určitou tíhu, jakoby nálož problémů. Všechno špatné, všechny tyto situace se mi nashromáždily v duši a často na ně vzpomínám.
A víš ty co. Jakmile se uklidním, jakmile se můj stav trochu vrátí do normálu, nastávají zase potíže. A zase mě někdo uráží.

Mimochodem, o tom jsem nepsal, ale oni mě nejen urážejí, ale také plivou v brázdě. A někteří se na mě opovržlivě dívají od hlavy až k patě a šklebí se.
To znamená, že lidé mým směrem dělají spoustu špatných věcí, jako by na mě vylévali všechnu svou negativitu. Prosazují se.

A co ráda dělám. No, koukám na filmy v televizi a na internetu, čtu knížky, vyšívám obrázky. To je vše.

Nestuduji ani nepracuji. S lidmi to mám velmi těžké. Nejsem přijímán ve skupinách. Zkusil jsem studovat, nastoupil jsem na obor ekonomie, ale personál mě nepřijal, všichni se mi nějak vyhýbali a dokonce se smáli.

20. července 2019
Jak ses cítil ve škole?
Měl jsi nějaké přítelkyně?
20. července 2019
Taťánauškatanyuša

Ve škole byla vyvrhelkou. Tlačili a uráželi. Všechny školní roky
O kamarádkách.. Za celý život jsem měl 3 kamarádky, ale pak mě zradily a nějak ta komunikace vyprchala ((

20. července 2019

Ve škole byla vyvrhelkou. Tlačili a uráželi. Všechny školní roky

To, co se nyní děje, je vám tedy již známé.
Pracoval jsi s tím nějak? Kontaktovali jste školního psychologa?
Co pak způsobilo takový postoj spolužáků? Pomáhala vám maminka řešit problémy ve škole? Otec?

20. července 2019
Taťánauškatanyuša

Celý život jsem byl ponižován. Je pro mě bolestné a nepříjemné pomyslet na to, že celý můj život je nějaké beznadějné peklo.

Ano, všichni 3 přátelé mě zradili. Ne hned, samozřejmě, ale postupně. Zradili mě a komunikace přišla vniveč.

Ohledně šikany ve škole jsem se obrátila na psychology, ale nepomohlo to.
Nemám otce, zemřel v mém dětství. Ale matce to bylo jedno. Možná byla jen velmi unavená z práce. nevím. Ale ona na mě moc nemyslela.
Jen jsem musel v noci brečet ze zoufalství (

Myslím, že moji spolužáci viděli, že jsem skromný, utlačovaný, stydlivý (byl jsem takový od raného dětství). Tak mě začali ponižovat. Nejdřív to všechno začal jeden člověk a pak to zvedli všichni.. Házeli po mně papíry, ničili věci, kreslili mi na oblečení. Je těžké si to zapamatovat, ale stalo se.
Celý život jsem měl smůlu. Zdá se, že lidé vidí, že jsem snadná kořist, a tak mají radost (

20. července 2019

Tatyano, je mi líto, že sis to musela pamatovat. Ale musíme pochopit důvod.
Přesný důvod je ten

matce to bylo jedno. Možná byla jen velmi unavená z práce.

Dítě prostě potřebuje podporu dospělého, aby se naučilo bojovat proti šikaně.
Pokud tomu tak není, dítě se to nemůže naučit. Problém není ve vás, ale ve vaší reakci na ponížení.
REAGOVALI jste – to je to, co útočník potřebuje. Má většinou nízké sebevědomí a tak se cítí nadřazený a alespoň nějaké uspokojení sám ze sebe.
Pak se to pro vás stalo zvykem.
Tomu se říká vzorec chování.
Ti samí méněcenní lidé to cítí na dálku a nacházejí důvod, jak uspokojit svou nízkou touhu ponížit druhého. Bohužel toto existuje.
Mám na toto téma webinář, který jsem vedl s kolegy. Koukni na to:
https://youtu.be/hLyAreXY-Bw

A pak se domluvíme, co s tím.

20. července 2019
Taťánauškatanyuša

Samozřejmě je skvělé, že se můžete bránit, ale. Jaký druh boje můžete dát někomu, kdo vás urazí? Kontaktovat policii? No, pošlou mě do háje, protože nejsou žádné důkazy ani svědci a nebudu neustále chodit se zapnutým záznamníkem. Co bude dál. Urazit zpět? No s mým štěstím mě můžou zažalovat, najednou se z ničeho nic objeví svědci, kteří se postaví na stranu agresora a je to.. Oběť se stává vinnou, voilá.. (Alternativně se dá i bojovat a trefit toho jednoho kdo mě urazil, ale znovu – na to budu muset odpovědět a nikoho nebude zajímat, že jsem byl prostě přiveden do tohoto stavu.

Ano, emocionální zneužívání bylo namířeno proti mně během školních let i nyní. Dlouho jsem předpokládal, že tito útočníci cítí mou povahu, cítí, jak jsem zranitelný, plachý a skromný. V zásadě je to vidět na mém vzhledu a chůzi (
Ale nemohu se zlepšit a stát se tvrdším. Mám mnoho traumatických faktorů. Zdá se, že se vrátím do víceméně normálního stavu, trochu se uklidním. Vyjdu ven, jdu do obchodu a začíná to znovu. Po takových situacích se mi ani nechce žít. Byl jsem šikanován od raného dětství. Je to všechno velmi smutné. Nyní se mi také metodicky, den za dnem, a s různými lidmi, úplně cizími lidmi, dostává na dno.

O syndromu oběti. Četl jsem o tomto tématu a přemýšlel jsem o něm. A předpokládám, že to je přesně ten případ. Vypadám upjatě. Bojím se lidí. Jsou naprosto nepředvídatelní. Přirozeně existuje spousta surových, narcistických agresorů, kteří jen dávají volnost, aby se prosadili na slabších! (((
Ale nevím, co mám dělat. Nemohu se stát jiným. Je to, jako bych byl v díře, do které házejí bahno a odpadky. Tohle všechno mě zasáhne a já si čím dál tím méně věřím. A cítím, že takový beznadějný život nikdy neskončí (
Není možné žít pod takovým lidským tlakem. I když ani nežiju, jen přežívám.

Navrhli jste probrat, co bych měl udělat – pokračujte, jsem připraven.

20. července 2019

Jsem rád, že jste si vyslechli naši diskuzi.

Možnosti odpovědi, které jste navrhli ve zprávě výše, samozřejmě nefungují. Mluvíte velmi dospěle.

• Ponížený stav (Vaše reakce)
• Odvetná agrese k boji nebo prožívání silných emocí

Pojďme zde vyvinout univerzální možnosti reakce

Jsem první:
– Stalo se ti něco? Můžu ti pomoci? (A ty oči jsou tak ubohé! :nejsem:)
Teď jsi na řadě
(Stačí použít svou představivost s humorem)

20. července 2019
Taťánauškatanyuša

Zdá se mi, že agresivního člověka takové odpovědi ještě více vzruší

To je jediné, co mě napadne.
Vezměte to a začněte natáčet telefonem a řekněte: „Teď natočím vaši podobu a dám to na internet, pak vás poznají na ulicích. Chcete se stát slavným?

20. července 2019

Nyní vyfotím váš vzhled a dám to na internet

Co mu to hrozí? Každý má rád popularitu)
Zjednodušil bych a odstranil hrozbu (=agresi): Chceš slávu? Další je otázka v jeho očích.
Vy: Teď vás natočím na svůj telefon a. (dále v textu)

20. července 2019
Taťánauškatanyuša

Takže až mě příště na ulici urazí, budu muset mluvit hezky a usmívat se?
Co když se pokusíte jít podle vzhledu agresora? Je to možné? Nebo se ho to s největší pravděpodobností nedotkne?

20. července 2019

Co když se pokusíte jít podle vzhledu agresora? Je to možné? Nebo se ho to s největší pravděpodobností nedotkne?

Bude to bolet, jak! A ještě víc vás to rozzlobí. Už je připraven zaútočit, protože si vás dobírá. Ti lidé ve frontě jsou opilí, hned se vzruší a pak máte problémy.
Toto je slepá cesta.
Můžete zaměřit pozornost agresora na jeho vzhled, ale objektivně, bez hněvu.
Například,
A rozepnula se ti tkanička. Obávám se, že bys mohl spadnout!
Nebo
Oh, zdá se, že máš na rameni (zádech) pavouka (roztoč, šváb atd.). Nevidím dobře, ale něco uteklo
Nebo
Opatrně! Máš roztrženou kapsu. Najednou ztratíte něco důležitého.

Chápu, že se jim všem chci pomstít. A to je férový pocit! Ale je lepší to dělat ne ve skutečnosti, ale ve fantazii. Představte si sebe jako superhrdinu a praštíte všechny své pachatele!
Každý den 1 fantazie – v noci

20. července 2019
Taťánauškatanyuša

Mám pocit, že nic.

Fantazie mi nepomůžou. Představoval jsem si spoustu věcí, jako je udeřit je například do obličeje. Ale bohužel to nijak neusnadnilo. Chápu, že to jsou všechno moje sny a nemají nic společného s realitou

Recenze konzultace

Chci ti poděkovat. Po tomto rozhovoru s psychologem jsem se cítil o něco lépe. Myslím, že to stačí, pak to udělám sám.

Jak se pochopit a přijmout, když jste neustále ponižováni?

Jmenuji se Lena, je mi 28 let, pracuji jako účetní ve dvou organizacích. Od raného dětství jsem necítil lásku od žádného z členů mé rodiny, od mnoha prarodičů, kteří vyjadřovali svou lásku k mým sestřenicím a sestře.

Rodiče taky vždycky tykali, Tanyo, ona to uměla už v 6 letech a přečetla 30 slov a ty 10, ale Tanya není jako ty, Tanya se lépe učila, lépe uklízela a takže pořád nesnáším rodinné prázdniny, kde se schází hromada příbuzných, protože jsem terčem posměchu, ale pamatuješ si, že máš 2, a pamatuješ si, jak jsi psal v 5 letech a jak se máš toto a jak to uděláte.

Jsem u stolu ne déle než 30 minut. Školu jsem absolvoval se čtyřmi B, zbytek 5, ale máma a táta byli stále nešťastní, Tanyo, vynikající studentka, a ty jsi ostuda V 19 letech jsem zastřelil Pašu, studoval jsem korespondenčně na ústavu a pracovala jsem v obchodě, šíleně jsem se zamilovala, vzali mě z bytu, porodili syna, o druhý rok si koupili dům s hypotékou. Máma a sestra vždycky říkají, že nic nevyjde V současné době je nejstaršímu synovi 7 let, nejmladšímu 6.

Svého manžela moc miluji a myslela jsem, že i on mě. Narodila jsem se v listopadu. u přítele, přišel pozdě, políbil mě, šel spát, zapípal telefon, vzal jsem ho a bylo to. taková láska se „Seregou“ taková slova, která jsem v životě neslyšel, byl jsem v šoku, probudil se, padl na kolena a požádal o odpuštění! Byl jsem tak depresivní, byl jsem prostě ohromen, jak si mohl psát se mnou a s ní zároveň, spát s námi ve stejnou dobu, přijít od ní, lehnout si se mnou, mít se mnou sex.

Byl jsem vyděšený, že jsem nejedl ani nespal, zhubl jsem 15 kg každý den. a tak jsme se před novým rokem 20. prosince rozhodli dát naší rodině druhou šanci, začala jsem se připravovat na svátek, nakoupila dárky pro něj i pro děti a 29. prosince, když usnul, jsem se rozhodla zkontrolujte i tam telefon. už to není „Seryoga“, ale „Pisechka“ A celou tu dobu lhal, stál na kolenou, nadával dětem a pokračoval.

Nejen, že jsem byl zlomený, neumím ani vyjádřit své pocity. bylo to peklo. oddělili jsme se, celé dny jsem nespal, děti začaly být nemocné, neustále se ptali, kde je táta, každou minutu psal, prosil o odpuštění, obecně jsem idiot, dovolil jsem mu vrátit se.

Od prosince jsem pro sebe nenašel místo, nevěřím mu jediné slovo, nemůžu s ním spát, když začne schovávat telefon začínám být hysterická, říká, že už tam nic není , ale já tomu nevěřím, cítím se velmi špatně, mám noční můry, nemám zájem o život, mámě a sestře už nevěřím více!: „No, co sis chtěl myslet hlavou?

Konzultace, které lidem pomohly:

• Jak porozumět a přijmout sám sebe takový, jaký jste? Nebo změnit? (8 odpovědí)
• Jak pochopit a přijmout sám sebe? (4 odpovědi)
• VIDEO: Dítě lže: jak rozumět, pomáhat a budovat důvěryhodné vztahy?

Kovalenko Angelina Aleksandrovna