Co se děje s dětmi v dětských domovech?

Jak se děti dostávají do dětských domovů a měly by být vděčné svým adoptivním rodičům?

Sirotci, kterým zemřeli oba rodiče nebo jediný rodič, jsou v dětských domovech menšinou. Podle údajů za rok 2021 – cca 29 % (13 927 sirotků ze 46 831 dětí zůstalo bez rodičovské péče). Zbytek dětí má pokrevní rodiče, ale z nějakého důvodu tyto děti nevyrůstají v rodině.

„Pokud rodiče zemřou, v nejbližším okolí dítěte budou rychle připraveni příbuzní, aby ho vzali pryč, a nikdy neskončí v systému. Mohou to být babičky, tety, strýcové, přátelé rodičů,“ vysvětluje psycholožka Yulia Kruchanova. – Pokud dítě skončí v ústavu, znamená to, že situace v rodině je nějak neobvyklá, protože nebyli příbuzní, kteří by si dítě mohli vyzvednout. Možná tam byly nějaké potíže. Možná bylo dítě adoptováno a příbuzní to nepodporovali.“

Jak se děti dostávají do dětských domovů?

Opuštění dítěte v porodnici. To se může stát ze sociálních důvodů. Například když se narodilo dítě vícedětné matce, která vychovává děti sama a nezvládá to kvůli tíživé finanční situaci a nedostatku podpory příbuzných a přátel. Někdy nemusí existovat, protože matka sama byla vychována v ústavu. Dalším důvodem odmítnutí může být vrozené onemocnění dítěte. Rodiče se diagnózy děsí, domnívají se, že se s tím nedokážou vyrovnat, a nechají miminko v porodnici. K opuštění dítěte ze zdravotních důvodů může dojít v sociálně zabezpečené rodině, kde mají rodiče stabilní příjem, bydlení a podpůrné prostředí.

Těžká životní situace, která vedla k odebrání dítěte nebo dobrovolnému umístění do dětského domova (který často také skrývá výběr). V rodině mohou nastat potíže, kvůli kterým rodiče přestanou zvládat své povinnosti. Děti se stávají předmětem pozornosti opatrovnických orgánů a jsou odváženy z rodiny do ústavu. Může se také stát, že sami rodiče umístí dítě do dětského domova. Někdy je žádost o dobrovolné umístění dítěte jedinou „pomocí“, kterou mohou sociální služby rodičům nabídnout, protože nemají potřebné prostředky na podporu rodin v těžké životní situaci.

Proč může být dítě odebráno jeho rodině?

Jedním z nejčastějších důvodů je zneužívání alkoholu rodičů.

„Vše závisí na situaci v rodině v důsledku tohoto použití.“ Pokud děti nejsou krmeny a jsou bity, pak je nutná selekce. Pokud ale jeden rodič využívá a druhý pracuje ve třech zaměstnáních a dítě s sebou táhne, pak bude mít dítě z hlediska svých potřeb jiný obrázek, vysvětluje psycholožka. „Může nastat taková situace: děti byly odebrány, když je matka užívala, a byly umístěny do dětského domova. A pak sledují, jak se mění,“ pokračuje psycholožka. — Dopadne to takto: pokud opatrovnické úřady přijdou do rodiny a uvidí, že dochází k nějakému zanedbávání potřeb dětí, odeberou ho – a to je vše. A rodičům je řečeno pouze: „No, překonejte to.“ A vše závisí na tom, jak moc má rodina tuto schopnost zvládnout. Rodiče mohou zdarma chodit do protidrogové léčebny, aby zmírnili abstinenční příznaky. Ale to všechno jsou poloviční opatření. Neřeší problém závislosti. Dlouhodobá rehabilitace je často zpoplatněna. A pak vyvstává otázka, kde na to vzít peníze.

Pokud by byl systém postaven ideálně, fungoval by podle psychologa takto. Jakmile se o závislosti rodičů dozví, je aktivována eskortní služba. Neznamená to, že by služba sama měla zaměstnávat odborníky na rehabilitaci lidí se závislostmi. Ale musí být vybudována infrastruktura, kde může podpůrná služba v případě potřeby připojit potřebného odborníka nebo organizaci, která rodině pomůže: rehabilitační centrum nebo psychiatra. V současné době takový systém ještě nebyl vybudován.

Dalším důvodem pro výběr je zanedbávání potřeb dítěte. „Může to zahrnovat různé případy: například situaci, kdy hladové malé děti zůstanou samy několik dní bez dozoru,“ vysvětluje psycholožka. – Za zanedbávání potřeb však může patřit i případ, kdy má matka konkrétní představu o tom, kde a jak má její dítě studovat, nebo situace, kdy je dětí hodně a matka je sama a nezvládá jejich výživu, některé z dětí nemusí chodit do školy. Nebo matka nemůže koupit vše, co její dítě do školy potřebuje. Nebo nevyhovující podmínky bydlení. To je tak široká škála problémů, kdy bez nastudování konkrétní situace nepochopíte, co se děje. Na jednu stranu může jít o zanedbávání potřeb, ale na druhou stranu, když rodině nabídnete pomoc, zvládnou to. Takovým rodinám pomáhá náš projekt „Pomáháme rodinám v těžkých životních situacích“.

Dalším důvodem může být postižení rodiče. Yulia Kurchanova objasňuje, že pokud mají rodiče diagnózu, například duševní problémy, musíte se dívat nikoli na fakt duševní nemoci, ale na to, jak se jim daří řešit problémy jejich rodičovství. „Je třeba si položit otázku, zda mají rodiče nějakou diagnózu. A tak: jak se vyrovnají se svými povinnostmi s touto diagnózou nebo bez ní.“

Co se stane s dítětem, když skončí v pěstounské rodině?

Z výše uvedených životních situací se dítě dostává do dětského domova. A pak může mít adoptivní rodiče. Většina dětí v dětských domovech je ve věku 10 až 17 let. Vzpomínají na to, jak je vzali z rodiny, bylo v jejich životě velmi těžké období, kdy se o ně jejich biologičtí rodiče ne vždy starali.

Přechod na příjem je pro dítě obtížnou fází. Může mít pocity viny a pocit, že zrazuje svou pokrevní rodinu, i když život tam mohl být velmi těžký. A proto, když dítě skončí v pěstounské rodině, je pro něj těžké se okamžitě přeladit.

– Představme si, za co by měly být děti svému adoptivnímu rodiči vděčné? — ptá se Julia Kruchanová, psycholožka nadace a moderátorka Školy adoptivních rodičů. „Dítě má těžkou zkušenost, dítě může mít pocit, že bylo vytrženo ze své rodné rodiny, dítě má velmi vysokou nedůvěru ke světu a dospělým – vděčnost nikde. Alespoň ve fázi, kdy se dítě adaptuje na rodinu. Možná až vyroste, dojde k přehodnocení této situace. Ale ve chvíli, kdy tohle všechno prožívá, je skoro nemožné být vděčný. Naučit se žít v pěstounské rodině je pro dítě i rodiče hodně práce.

V září 2021 požádala nadace Dobrovolníci na pomoc sirotkům pěstounské rodiny a specialisty, kteří s nimi spolupracují, aby nám řekli, s jakými názory se na pěstounské rodičovství setkali. Odpovědělo více než 80 rodičů a asi 20 specialistů. Obdržené odpovědi podnítily nadaci pokračovat ve studiu této problematiky a společně s VTsIOM a Fakultou svobodných umění a věd St. Petersburgské státní univerzity byla zahájena velká studie. Během dvou let bude nadace hovořit o pěstounském rodičovství na různých platformách, představí příběhy pěstounských rodin a povede rozhovory s odborníky. To pomůže změnit veřejné mínění směrem k vstřícnějšímu, což zase pomůže zajistit, aby každé dítě v zemi žilo a bylo vychováváno v rodině, a ne v sirotčinci. Výzkum bude pokračovat do roku 2023 s podporou Nadace Absolut-Help.