Bratr vytlačí dědictví rodičů

Můj bratr požaduje dědictví a vyhrožuje mi, že mě zabije, co mám dělat?

Ahoj Otče. Řekněte mi, prosím, co mám dělat? Moje matka nedávno zemřela, 5 let jsme ji léčili na rakovinu. Kromě mě má moje matka ještě jednoho syna, mého bratra. Ale před 5 lety mou matku opustil, odmítl ji léčit, neposkytl žádnou pomoc, a když zemřela, okamžitě přišel a začal mluvit o dědictví. Odmítl také pomoc s pohřbem, všechno zaplatil můj manžel. Faktem je, že moje matka zanechala dědictví po mé dceři, své vnučce, a to chtěl náš táta, kterého zradil i jeho bratr. Táta zemřel dřív. Vnučka babičce hodně pomáhala. A když můj bratr zjistil, že závěť není v jeho prospěch, začal vyhrožovat mně, své neteři a mému manželovi. Vyhrožuje zabitím. Říká takové věci, že to začíná být děsivé. Říká, že je ze starobylého rodu a zůstává jediným pokračovatelem, má magickou moc a každý, kdo mu překáží, rychle zemře, jako máma a táta, kteří mu nechtěli hned dát dům. Čekal na jejich smrt , teď čeká, až na nás přijde řada. Říkal, že jsme byli blázni, když jsme zacházeli s mou matkou, ale on si užíval života a na mou matku úplně zapomněl. Před tím jsme se s ním chtěli o všechno podělit, dát část dědictví, ale tohle mu nestačí a o jakém vztahu se teď můžeme bavit? Co bych měl dělat? Jak jednat, jak se chránit? Co je s mým bratrem? Je nemocný? Nyní je v tomto domě sám, pije a neustále provádí nějaké rituály.

Děkuji mnohokrát za odpověď.

4 Odpovědi

Bratr blafuje, klame, ať dál odpočívá, kde byl.

Nemůžeš porušit vůli své matky – její vůle musí být naplněna.

S dotazy ohledně majetku se obracejte na soud. Pokud s jejím rozhodnutím není spokojený, požádejte ho, aby své stížnosti předal své matce, ona mu své rozhodnutí jednou vysvětlí.

Pro skutečné výhrůžky smrtí kontaktujte policii.

Proč nekontaktujete policii, když vám otevřeně vyhrožuje?

Pokud jde o jeho hrozby magií, pokud s manželem žijete duchovním životem, zpovídáte se a přijímáte přijímání v kostele, pak můžete toho nešťastníka jen litovat a o nic se nestarat. Pokud jsme Božími dětmi a jsme pod ochranou Nebeského Otce, jaké kouzlo nás může ohrozit?

Nejsem kněz, ale také se vyjádřím. Pokud jste právoplatně zdědili majetek svých rodičů, pak patří vám. Co se týče výhrůžek, není třeba nechávat takové věci bez patřičné reakce, abyste svého bratra nevyprovokovali k podobnému chování i v budoucnu. Pokud tedy budou výhrůžky pokračovat, podejte policejní oznámení.

Pokud mluvíme o „magických schopnostech“ vašeho bratra, pak je to jen tlachání vyděrače nebo jednoduše pověrčivé osoby, která věří svým vlastním nesmyslům. Veďte zbožný ortodoxní životní styl a žádné čarodějnictví vám neublíží.

Existuje několik možných možností, co se s bratrem děje:

1. Je pod silným démonickým vlivem, protože se chopil magie a okultismu.
2. Je pod vlivem alkoholu a možná i drog, což také otevírá jeho duši démonickému vlivu.
3. Je duševně nemocný.

Nyní si povíme, co dělat.

1. Nebojte se hororových příběhů o magických schopnostech a nevěnujte pozornost kletbám a přáním smrti. Prostě si toho nevšímej. Vaší rodině to neublíží, pokud se neposerete. Ale nezapomínejte, že démonický vliv je velmi skutečná věc a lze mu odolat pouze s Boží pomocí. Pokud je vše v pořádku s duchovním životem vaší rodiny, jste kostelníky, pak se není čeho bát.
2. Pokud začnou docházet k výhrůžkám fyzickým násilím, předejte ho policii.
3. Možná se bude muset léčit.

Nejvyšší soud objasnil, proč může být někdo zbaven dědictví

Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí krasnodarských soudů, které uznaly dceru zesnulé ženy za nemanželského dědice. Vrchní soud vysvětlil, co musí člověk udělat, aby nemohl získat dědictví jménem státu.

Spory mezi příbuznými o dědictví jsou jednou z nejobtížnějších kategorií soudních sporů. Navíc obtížné v každém smyslu – morálním i materiálním. Soudní spory mezi dědici trvají dlouho a jsou drahé, bez ohledu na to, o jakém dědictví mluvíme – o velmi velkém nebo velmi skromném.

V našem případě se dědictvím stal byt v Krasnodaru, který po smrti majitelky převzala její přímá dědička, dcera. Matka zesnulé ženy – ze zákona úplně stejná dědička – ale nic nedostala a domáhala se soudní cestou, aby byla její vnučka uznána za nehodnou dědici. Tamní soudy starší ženě vyhověly a byt jí přidělily. Vnučka se proti tomuto rozhodnutí odvolala k Nejvyššímu soudu a ten považoval argumenty žalobce za hodné pozornosti a rozhodnutí krasnodarských soudů byla nesprávná.

Takto tento spor vyřešilo Soudní kolegium pro civilní věci Nejvyššího soudu Ruské federace.

Okresní soud Sovetsky v Krasnodaru obdržel žalobu od jisté občanky s žádostí o přidělení bytu, který byl zapsán na jméno dcery zesnulého majitele. Nejprve ale žalobce požádal o uznání nového majitele jako nehodného dědice. U soudu se ukázalo, že žalobu na dědičku podala její vlastní babička.

Odborníci RG diskutují o právních aspektech dědictví v části „Právní konzultace“.

Obě ženy – žalobkyně i žalovaná – byly dědičkami přednosti ze zákona. To znamená, že zemřelý nezanechal závěť. Žalobkyně soudu vysvětlila, že dědictví skutečně přijala, protože ve sporném bytě platí poplatky za energie a udržuje v něm pořádek. A dcera zesnulého majitele, když po smrti své matky šla k notáři sepsat dědictví, zatajila, že kromě ní byla ještě dědička-babička.

Žalobkyně soudu řekla, že i za života její matky se její dcera chovala špatně – když byla nemocná, nepomohla jí ani morálně, ani finančně. Pacienta nenavštívila a to vše „zhoršilo zdraví pacientky před její smrtí“. Žalobkyně proto žádá uznat její vnučku za nehodnou dědičku.

Její žádosti vyhověl okresní i krajský soud.

Ale když byl případ na základě stížnosti poražené strany prostudován u Nejvyššího soudu, dospěl k závěru, že existují všechny důvody ke zrušení rozhodnutí Krasnodar.

Takto argumentovalo Soudní kolegium pro civilní věci Nejvyššího soudu pro takový závěr.

Zdejší okresní soud ve svém rozhodnutí napsal, že žalobce je dědicem přednosti a dědictví skutečně přijal. Krajský soud se s tím ztotožnil a dodal, že dcera zůstavitele se nepodílela na jejím životě a neposkytla matce materiální ani morální pomoc, ačkoli podporu skutečně potřebovala. A to je základ pro uznání dcery jako nehodného dědice.

Nejvyšší soud se s tímto závěrem neztotožnil a vysvětlil, proč k takovým závěrům dospěl.

Všechny důvody pro uznání občana za nelegitimního dědice jsou obsaženy v článku 1117 občanského zákoníku Ruské federace. Článek uvádí, že občané, kteří se dopustili úmyslného a protiprávního jednání vůči zůstaviteli nebo vůči jiným dědicům, nebudou dědit ani ze zákona, ani ze závěti. Nebo se snažili zvýšit svůj podíl na dědictví. A k tomu přesvědčili další dědice, aby dědictví buď odmítli, nebo jim dali velkou část. Všechny výše uvedené okolnosti ale musí potvrdit soud.

Z dědictví může být vyloučena osoba, která za svého života zůstaviteli nepomohla

Tentýž článek občanského zákoníku uvádí, že na návrh „zájemce“ může soud osobu vyloučit z dědictví. Za předpokladu, že se „zlomyslně vyhýbal plnění svých povinností podle zákona podporovat zůstavitele“.

Otázky, které soudům vyvstávají při projednávání dědických věcí, se zabývalo plénem Nejvyššího soudu (č. 9 ze dne 29. května 2012). Poté dal vrchní soud svým kolegům konkrétní pokyny, co je třeba vzít v úvahu při uznání osoby za nehodného dědice.

Na plénu tedy zaznělo, že všechny činy „špatného“ dědice vůči zůstaviteli nebo vůči jiným dědicům uvedeným v článku 1117 občanského zákoníku Ruské federace jsou důvodem pro „ztrátu dědických práv“. Navíc bez ohledu na motivy a cíle útočníka – ať už to byla pomsta, žárlivost nebo banální chuligánství. A to bez ohledu na to, zda se stalo něco špatného nebo zda se o to špatný dědic jen pokusil.

Nárok na dědictví zaniká i v případě, že občan padělá závěť nebo ji zničí. A také pokud zůstavitele donutil sepsat další závěť nebo jej požádal, aby ji jednoduše zrušil. Nebo se snažil vyvinout nátlak na ostatní dědice, aby dědictví odmítli.

Hlavní ale je, že všechny tyto důvody pro prohlášení dědice za nedůstojného musí potvrdit soudní rozhodnutí. Navíc vůbec nezáleží na tom, v jakém případě – trestním (pokud došlo k násilí nebo výhrůžkám) nebo občanskoprávním.

V našem případě neexistuje potvrzení ze strany soudů, že by se ve vztahu k zůstaviteli dopustil protiprávního jednání dědice. Vyhýbání se plnění povinnosti zletilých dětí ve vztahu ke starým a nemocným rodičům musí být potvrzeno rozhodnutím soudu. Zákon o rodině přímo říká, že nejen rodiče musí vyživovat nezletilé děti, ale i děti, které se staly dospělými, jsou povinny finančně pomáhat starým rodičům, pokud takovou pomoc potřebují. Pokud nic nepomůže, tak je to zcela zákonný základ pro vyloučení z dědictví. Podle Nejvyššího soudu Ruské federace by podle Nejvyššího soudu Ruské federace měla být zlovolná povaha úniků určena s přihlédnutím k důvodům nevyplacení peněz zůstaviteli a době trvání takového nezaplacení. Jsou ale potřeba důkazy – rozhodnutí soudu o výživném, potvrzení soudního exekutora o neplacení výživného. Bude tam i potvrzení o tom, že alimenty byly zaplaceny, ale žadatel o dědictví zatajil svůj skutečný příjem a platil méně.

Pro náš spor je důležité, že zdejší soudy poté, co prohlásily dědice za nehodného, ​​nevěnovaly pozornost tomu, že o vybírání alimentů nebylo rozhodnuto soudem a zůstavitel nepožádal o pomoc. Všechny důkazy v případu jsou slova druhého dědice.

Nejvyšší soud nařídil spor znovu projednat s přihlédnutím k jeho směrování.