Manželova hrdost mu nedovoluje snášet otce, ale jeho pýcha neuživí jeho rodinu

Můj zeť se mnou nechce bydlet, je hrdý. Ale hrdost vám nebrání přijímat pomoc neustále

Už je tu smích, i když tento smích je nervózní. Můj zeť si hraje na hrdého orla, nechce se stýkat s tchyní, je to chlap. A to, že tato tchyně platí za něj a jeho manželku nájemní bydlení, je normální. Z nějakého důvodu to nezraňuje jeho mužskou hrdost.

Mám třípokojový byt, ve kterém jsme spolu bydleli, dokud se dcera nevdala.

Navrhl jsem jí, aby nedělala nesmysly a bydlela se mnou poprvé společně s manželem. Je tam místo, nikdo nebude nikoho rušit, ale mladí budou mít možnost ušetřit a rovnou si vzít byt na hypotéku.

Můj zeť byl ale proti takovému rozhodnutí. Vzápětí prohlásil, že budou žít odděleně, protože jsou samostatnou jednotkou společnosti. Jeho hrdost mu podle jeho slov neumožňuje bydlet u tchyně.

„Nebudu tam mít volební právo.“ Byt tvé mámy jsou její pravidla a já nechci chodit po špičkách.

Nevím, jaká hlasovací práva potřeboval, ale ani jsem netrval na jejich vypořádání. Neměl jsem svého švagra příliš rád, a tak jsem se rád vyhýbal soužití s ​​ním.

Nevím, co na něm moje dcera viděla, ale pokud jde o mě, můj zeť vypadal jako prázdný kbelík – zvuk přicházející odtud byl hlasitý, ale k čemu to bylo. Zde hrdě vystrčil hruď a prohlásil, že muž vybudoval rodinu a postará se o ni, ale on sám byl po pouhých šesti měsících unesen. Takže když moje dcera otěhotněla, byla jsem z toho nadšená.

Ano, s dítětem spěchali, což dcera sama uhodla, ale nemělo smysl se tímto tématem zabývat. Dítě se už narodilo, je potřeba se nějak dostat ven. Ale musela jsem se z toho dostat, protože těhotenství bylo turbulentní. Dcera nemohla kvůli toxikóze, slabosti a závratím téměř chodit do práce. Buď to bylo doma nebo ve skladu.

Kromě toho, že mladé, ale hrdé společenské jednotce klesly příjmy, vzrostly i výdaje. Moje dcera jezdila taxíkem téměř všude, protože se jí v MHD udělalo špatně. Vyšetření, vitamíny atd. také stojí peníze. Navíc předtím musela změnit šatník, nosila všechno upnuté.

Zeť z nějakého důvodu nespěchal hledat brigádu nebo se nějak dostat ze situace. Jeho dcera řekla, že se na matku ani neobrátil o pomoc. Muž se prý styděl požádat matku o peníze, když se sám brzy stane otcem. To, že by manželka po matce žádala peníze na zaplacení bytu a dalších potřeb, mu nevadilo.

Dcera byla také nepříjemná, ale stále věřila, že se její muž dá dohromady a začne ospravedlňovat hrdý titul manžela a otce. Uběhly jen měsíce a nic se nezměnilo. Dcera za mnou stále chodila každý měsíc a zakrývala oči a žádala o peníze. Řekla, že to byla půjčka, ale bylo jasné, že jim není co vrátit.

I když stále pracuji, také nejsem milionář, abych platil měsíční nájem za tři rubly, žil z vlastního platu, platil nájem za svou dceru a jejího hrdého orla a kupoval jí vitamíny a další nezbytnosti. O věnu dítěte se zatím ani nemluvilo.

Proto jsem to při další návštěvě u dcery zařídil tak, aby její „hlava rodiny“ byla doma. Vyzývavě rozložila jídlo, které přinesla, ale její zeť ani nemrkl okem. Ale když jsem mu znovu nabídl, že se ke mně nastěhuje, protože teď nechtějí samostatný byt, uchechtl se.

– Nebudeme se stěhovat. Řekl jsem, že budeme žít odděleně, a moje rozhodnutí se nezměnilo.

– Jste mistr v mluvení, ano. Jen mluvit, bohužel. Ale nejsi dobrý v podpoře rodiny. Kolik dostáváte měsíčně? kolik utrácíte? Kde berete rozdíl mezi těmito čísly?

Zeť se našpulil, zčervenal a řekl, že to je to, o čem mluví – pomáhal jsem a teď mu na tuto pomoc budu neustále vzpomínat. Samozřejmě, že budu! Protože není v jeho pozici hrát si s pýchou. Sám rodinu uživit neumí, maminky se neptá, pýcha mu překáží, ze stejného důvodu neposlouchá chytré rady, ale nevadí mu, že mě dcera neustále žádá o peníze . Zde jeho hrdost netrpí, není to on, kdo se ptá.

Urazil se, práskl dveřmi a odešel. Byl to také velmi vyzrálý počin, choval se jako chlap, všem všechno dokázal. Ostatně přesně tohle dělá pravý muž – urazí se a práskne dveřmi. Čím hlasitěji tleskáš, tím víc jsi muž.

– Mami, proč mu to děláš?! Teď to pro něj není jednoduché, ale snaží se,“ začala popotahovat dcera.

– Co dělá kromě toho, že dělá komplikovaný obličej? Sehnal jsi druhou práci? Vyměnil jsi ten první za něco lépe placeného? Možná hledá alespoň poklad?

Nechtěl jsem znovu dráždit svou dceru, ale můj zeť mě také velmi rozzlobil. Řekl jsem své dceři, že nájem na tento měsíc byl zaplacen a příští měsíc nebudu dělat nic. Koupím vše potřebné pro dítě, ale bude to v mém bytě. Pokud tam přijde bydlet s miminkem, pomůžu a poskytnu. Přijmu dokonce i zetě, protože ho moje dcera tolik potřebuje.

A pokud dcera nadále lituje hrdosti svého manžela, do které obecně nikdo nezasahuje, ať se spoléhá pouze na svého manžela. Jinak mohou jíst ryby a vylézt na strom.