Obsah
Jen prosím nepřesouvejte téma, chci se zeptat tady V létě jsem byl na dovolené ve stejném hotelu a potkal Turka, odešel jsem, ale pokračovali jsme v komunikaci na internetu. Teď píše, že odešel z práce a vrátil se na své místo v Istanbulu a zve mě na návštěvu. Chci se zeptat, kdo měl něco podobného, jak jste se rozhodl pro takový výlet? jak to bylo přijato, kdo za co zaplatil?
Poprvé v takové situaci: na jednu stranu se chci jet, byť jen podívat do Istanbulu, na druhou stranu, obávám se, že to skoro vůbec neznám.
Pozván)
13.07.2010 11: 11
Šel bych sám a zarezervoval si hotel. a ať zaplatí jestli chce 🙂
a jen letět navštívit Turka do neznáma. no dobře, nafik
Anonymní
13.07.2010 14: 45
Ano, také si již myslím, že je to riskantní. Skoro ho neznám
Pozván
13.07.2010 11: 15
máte právo se bát. pokud to chcete vidět, kupte si prohlídku a sledujte ji a setkejte se s ním, ale nemusíte ho navštívit, pokud chce zaplatit, zaplatí si to sám. Obecně jsi samozřejmě riskantní dívka..
Anonymní
13.07.2010 14: 47
Riziko je ušlechtilá věc. ale i tady se vzdávám. Takže přemýšlím, co je nejlepší udělat, ale podle mého názoru bude cesta do Istanbulu stát trochu víc než v Alanyi nebo Kemeru
Pozván
13.07.2010 14: 50
Vezměte si 2-3hvězdičkový hotel v historické části. Ne dražší.
Nebudeš nic riskovat, budeš s ním slušně chodit po ulicích, ať ti to město ukáže. Nechoď domů. Ne všechny hotely ubytovávají místní s cizinci (no, jen pro případ), tohle není Antalya.
Anonymní
13.07.2010 14: 32
neboj. je to podvod. všichni jsou zváni a probíhá korespondence se stovkami rekreantů, jako jste vy. jedna moje kamarádka teď vychovává dítě z Turka.. dobře, že odtamtud vzala nohy pryč, ačkoli šla jen na návštěvu.
Anonymní
13.07.2010 14: 48
Byla jsi na návštěvě a otěhotněla?
Pozván
13.07.2010 14: 51
To jo. Až po vystoupení z letadla, spontánně. Jaké je to děsivé místo ;)))
Anonymní
13.07.2010 15: 17
Pozván
14.07.2010 12: 05
jak řekl můj přítel dívce, která jela do Turecka sama: „Podívej, Nadyo. srazí tě stolička“;)
Anonymní
13.07.2010 16: 04
Jen to, že pozvánka obsahovala úplně jiný charakter, a já jsem zjistil, který přesně na místě. a nic vtipného. strach. ale vám jako jednomu z pozvaných – hodně štěstí – možná je to váš cíl, pak si klidně pořiďte lístek :-))
Anonymní
13.07.2010 16: 09
Proč nebylo možné zůstat v hotelu a poslat zvoucí partu přes les?
Anonymní
13.07.2010 16: 25
a ty neopustíš hotel
Anonymní
13.07.2010 16: 32
A předpokládáte, že vás znásilní na cestě ven. Nebo šla vaše kamarádka na návštěvu z vlastní vůle? Zdá se, že postel místního obyvatelstva není součástí toho, co musíte v Istanbulu vidět
Anonymní
13.07.2010 17: 43
ale faktem je, že jsem to nečekal. — a znám dívku, se kterou se to všechno stalo. v tom je rozdíl. a stále můžete žvanit a předpokládat ((((
Anonymní
13.07.2010 18: 07
Co přesně se jí stalo? Jinak tu máme úplné záhady. Buď souhlasila, nebo jí těhotenství odvál místní poryv větru.
No, dorazila. Odešla z hotelu a místní sexy chlap ji okamžitě znásilnil přímo u východu. Nebo souhlasila, že s ním bude bydlet v naději, že budou trávit čas pitím vodní dýmky a vrhcáby? Může být více?? Pokud to druhé, pak se jí to může snadno stát a v Rusku budete souhlasit.
Byl jsem v Istanbulu 3krát a jednou také a měl jsem přátele z místního obyvatelstva. takové hrůzy si nepamatuji. Mimochodem, lidé jsou mnohonásobně slušnější než letovisko v Antalyi. Po ulicích můžete chodit bezpečně.
Anonymní
13.07.2010 19: 59
ve zkratce: to, že přišla takhle korespondenčně na návštěvu (bydlela ale v hotelu a platila si to sama) a pak se opila. Další podrobnosti o odstranění mozku na místě nebudu vypisovat. a vrátila se domů ne sama, ale s dítětem. nabízel jí korespondenci další 2 roky, nejen výchovu dítěte, ne finanční pomoc, ale jen zábavu. To se samozřejmě mohlo stát i tady. ale právě tam se dostala do problémů.
proč to na sobě zkoušíš? neví se, jaký jsi a co by tě mohlo zajímat. zeptal se muž, řekli mu příběh ze života..
Anonymní
13.07.2010 22: 21
Tento příběh se mohl stát kdekoli. Turci s tím nemají nic společného. Tady, víte, všechno záleželo na dívce. Právě teď vám připomínám příklady, že nemůžete jet metrem, nemůžete sbírat nože a vidličky a je tu spousta dalších věcí, na které byste si měli dávat pozor, abyste se nedostali do problémů. Vůbec nechápu, proč je tady takový příběh.
Anonymní
13.07.2010 23: 53
Byli jste v Istanbulu 3krát? Říkáte, že lidé jsou mnohonásobně slušnější než v Antalyi. Ale pokud se ubytujete v levném hotelu, co si myslíte? Jinak se procházejte ulicemi, bavte se (no, pro každý případ).
Pozván
14.07.2010 09: 50
Co ti mám říct?? co vidět? Nebo kde bydlet?? Čeho konkrétně se obáváte?
Lidi ano, ovládnou se, no, maximálně budou mrkat a snažit se nenápadně pokecat :)) Obtěžují vás jen v případě, že jsou obchodníci a místní průvodci nabízející své služby.
Anonymní
14.07.2010 09: 56
Zajímá mě nejlepší ubytování, levné, ale slušné 🙂 A vůbec, jak se tam lidé chovají k Rusům?
Pozván
14.07.2010 10: 06
Oblast Sultanahmet. 2-3 hvězdy jsou docela přijatelné. Podívejte se na Booking. Roztomilé malé hotely. Davy turistů, celkem bezpečno. Neprocházejte se zapadlými uličkami a úzkými uličkami, zvláště večer, hlídejte si své věci, vše cenné nechte v trezoru, ale to jsou standardní pravidla chování.
K Rusům se tam chovají dobře, někde se i naučili jazyk :). Usmívejte se a lidé k vám budou přitahováni (v dobrém slova smyslu). Istanbul je krásný! I když to s pozvoucí stranou nebude fungovat, stejně si to užijete.
Oblíbení příbuzní
Mám dost drzých „příbuzných a přátel“. Bydlím na jihu, nejbližší pobřeží je 30 minut autem (nebo 45 autobusem). Od května do září na naši rodinu vzpomínají VŠICHNI pokrevní i nepokrevní příbuzní z celé republiky. Vzali letenky, cestují, létají, plují, skáčou k nám v takových a takových termínech. To vše nám rádi sdělíme telefonicky nebo kontaktem. Často den nebo dva před příjezdem. Nikoho nezastaví naše pracovní plány, naše opravy, naše plány. Téměř každý jede raději na dovolenou ve skupině a vezme s sebou své přátele. Pokaždé je jedna situace krásnější než druhá. Pro vaši úvahu, několik odspodu, od posledního. 1. Velmi zámožný příbuzný z Petrohradu, svobodný se 14letým dítětem, který má možnost dovolené v jakýchkoli letoviscích, Mauricius, Dominikánská republika, Švýcarsko atd., k nám za poslední půlrok přiletěl 4x . Moje matka (s velmi skromným příjmem) se s ní setkala s naloženým stolem, přidělila samostatný pokoj, koupila drahý alkohol (pro paní pije jen tohle a nic jiného). Další věc, kterou vidí, je, že tento příbuzný přijel sám bez zavazadel. To je absolutně. Na letišti jsem na letišti dala fotku s kartáčkem na zuby, bez sáčku a napsala „jak je dobré jet na dovolenou nalehko“, nasbírala jsem tam hromadu lajků, po příletu jsem se oblékla do věcí z maminčiny skříně, zač. s nově koupeným spodním prádlem (prosila jsem „vždyť nic nemám a obchod je už zavřený“) až po sportovní sandály na lezení po horách. Máma byla v šoku, ale nic jí neřekla (myslím, že to bylo marné). Další návštěva tohoto příbuzného je s přítelem. Další návštěva této příbuzné je u její kamarádky a manžela její kamarádky. Pokaždé, když je v noci potkají z letiště (proč si nevezmou taxi? – neberou ho, požádají ho vyzvednou), pokaždé ráno sami vlezou do lednice majitele a požádají o něco dobrého víno, „jako minule“ atd. Máma vždy prostírá stůl s posledními možnými penězi, protože s takovými návštěvami prostě nepočítá a její výchova jí nedovoluje se skromně scházet. Lidé toho využívají. Bylo tam tisíc dalších nuancí, ze kterých mě akorát bolí čelist, ale popisovat by to trvalo dlouho. Nakonec tato mladá dáma říká, že přijede k matce „na všechny květnové svátky“. Máma to nakonec nevydrží. A říká, že na květen měla jiné plány. Říká – dobře, jdi si za svým, protože teta L. zůstává doma (to je naše stará babička). Máma už v prostém textu říká, že s platem 18–20 tisíc rublů je pro ni těžké ji takhle pozdravit pokaždé, a to zejména s přáteli. Příbuzný je uražen, uroní slzu: „Myslel jsem, že mě miluješ, chtěl jsem sem přijet na květen a v létě, ale není tomu tak. » Stupeň příbuzenství – sestřenice mé babičky, tedy sestřenice mé matky z druhého kolena. 2. Příbuzní z otcovy strany (s otcem spolu nežijeme od 3 let a nekomunikujeme), kteří si založili vlastní rodiny a rozhodli se kamarádit se sestrou. Poslední návštěva byla u dvou manželských párů s dětmi, mezi kterými byl můj pokrevní příbuzný v počtu 1 ks + jeho manželka, děti a pro mě dosud neznámý pár. Přijeli k nám přímo na místo dovolené, do domů u moře. Nezvali jsme je, nevolali, a přesto jsme je mile pozdravili, připravili grilovačku, stůl a maminka vždy připravovala jídlo pro děti zvlášť (jelikož matka těchto dětí se rozhodla, že je all inclusive a odpočívá). A jak tahle parta popíjela, vysypal se kýbl sraček, promiňte, jak je to tady všechno špatné a silnice jsou špatné s výmoly a benzín je hrozný – zničí auto a infrastruktura je jako na vesnici a že je to jejich promarněná dovolená. Zároveň tam, kde je veškerá infrastruktura a nájem začíná od 350 rublů za den, je to pro ně drahé. To znamená, že chtějí všechno levné, ale chtějí zlatý záchod a jídlo. Po jejich návštěvě byli všichni jen psychicky unavení. To znamená, že naše rodina si přijela na pár dní odpočinout na moře a nakonec obsluhovala příbuzenstvo, které dorazilo a které „jsme tak rádi, že jsme se konečně potkali! Ale nejsme šťastní a už dlouho nejsme šťastní. 3. Měl jsem i kamaráda „z internetu“, který, jak se později ukázalo, potřeboval jen přespat někde zadarmo před nádražím, bavili jsme se na jiném fóru snad 6 let a upozorňovali na návštěvu doslova dva dny předem. „Odešel jsem, napiš své telefonní číslo, domluvíme se.“ Hurá, promluvíme si. Stačilo by mi pár hodin komunikace po pracovním dni, nejsem na dovolené. Mám rodinu, školení ve školce, vařím, žehlím a tak, v práci je nával, den v týdnu je středa a ona má vlak v 6 ráno. No, nemůžete nechat člověka samotného na stanici? Nakrmila mě a dala mi samostatný pokoj. Přichází do naší ložnice ve 4 hodiny ráno, jako, zavoláme mi taxi (bydlíme 15 minut od nádraží). Ó MŮJ BOŽE. Před manželem jsem se ještě nestyděla, nedokázala jsem si představit, že se člověk, se kterým tolik let velmi upřímně komunikujete, chová ve skutečnosti tak nepatřičně. Měla jsem pozitivní známosti s holkama na internetu, s mnoha jsme dodnes kamarádky, vídáme se, komunikujeme, ale to vše v rámci města, když přijedou lidé z daleka, začíná nějaké peklo. Mám otázku pro dívky, které žijí v letoviscích, u moře, v blízkosti letovisek a které znají letní návštěvníky z první ruky. Vždy všechny zdravíte chlebem, solí, cikány? V červenci se k nám v červenci připojí další zástup nedávno příchozích (no, v podstatě 7 voda na želé, jak se říká) příbuzných 4 lidí + jejich přátel 7 lidí, celkem 11 najednou. Matka už pije kozlík a bojí se příliš utrácet, protože. Nedej bože, abychom tě potkali špatně – co si pomyslí soudružka Galya z Nizhne-Tralaly, ta si ji pamatuje jako dítě.