Příběh o chybě kurýra, která neplánovaně udělala dvěma lidem trochu větší radost

16 lidí, kteří se právě objevili v obchodě a skončili tak, že se dostali do dobrodružství

Téměř každý den běžíme do obchodu nakoupit potraviny nebo nějaké nové oblečení. Úkol před námi je celkem jednoduchý, stačí vybrat požadovaný produkt, vystát frontu a zaplatit nákup. Ve skutečnosti se v každé z těchto fází mnozí z nás potýkají s naprosto nepředvídatelnými situacemi.

• Šel jsem si koupit drahou tašku. Říkám konzultantovi: „Hlavní pro mě je, že láhev vody sedí, protože piju často.“ Podívá se na mě, jako bych byl na nic a říká: „V tašce za 40 tisíc ₽ můžu nosit i vodu?“ Tady jsem ten vtip vůbec nepochopil. Mám v něm skladovat drahé kovy? Odešel jsem z obchodu. Se starou taškou na 3 sekačky je to lepší. © Odposlechnut / Ideer

• V naší ulici byl otevřen supermarket. Jdu tam a začnu vybírat produkty. Zvážila jsem maso a kuře a asi 15 minut jsem vybírala sýr a okurky. Vidím, že obsluha je nějak nevlídná, všichni odpovídají přes skřípění zubů. A až při odchodu jsem si všiml, že obchod je otevřen do 22:00 a vešel jsem ve 21:57. Pak jsem se tam měsíc neukázal a doufal, že na mě během té doby zapomenou. © Odposlechnut / Ideer
• Stojím v obchodě u pokladny a platím. Taška leží na stojánku poblíž. Koutkem oka vidím, jak se za mnou objevila dáma a popadla mě za okraj tašky. Tady mi spadne čelist – jen se podívala do tašky a rychle odešla. Jediné, co jsem mohl udělat, bylo zasmát se. © Odposlechnut / Ideer
• Šel jsem na trh – místo, kde se vás každý nejprve ptá: „Co hledáš, děvče?“ A hledám fén, ale snažím se nezapojovat do konverzací a dívat se jen na cenovky. Popáté jsem to nevydržela a odpověděla: „Můj manžel. Možná jsem to našel, pokud souhlasíš.“ Prodejci kolem stáli jako přimražení v očekávání. Ten chlap prakticky zapištěl: „Nemohu, jsem ženatý.“ Tím rozhovor skončil. Mimochodem, nikdy jsem si pro sebe nekoupil fén. © vasilisaPRO / Pikabu
• Zaplatil jsem za potraviny v supermarketu a ve frontě za mnou stála žena středního věku s unavenýma očima a skromně oblečená. Měla nějaké nákupy: pár kilogramů brambor, 2 tavené sýry a balíček levných klobás. Rozhodl jsem se ji potěšit. Když prodavačka oznámila částku, požádal o zaplacení terminálem, rychle stáhl kartu a utekl. A až po příchodu domů jsem si vzpomněl, že je potřeba zadat i PIN kód. Okamžitě jsem si představil tváře lidí ve frontě! Tento nezvaný hrdina vyletěl, kývl kartou a utekl, ale sloupec s kódem na terminálu zůstal prázdný. Na několik týdnů jsem zapomněl cestu do tohoto supermarketu. ©AntSilveR/Pikabu

• Jednou jsem požádal o zabalení 3 kg hovězího a po zvážení prodavačka radostně řekla: „Maso je dobré, žádné svaly.“ Říkám: „Co, promiň? Maso je svalová tkáň.“ V odpověď mi říkají: „Holka, obchoduji 17 let a už vím, kde je kravské maso a kde jsou svaly.“ Chápu, že je jednodušší se nehádat, ale říkám si: „Proč bych si něco dokazoval, když je šťastná ve své nevědomosti? © Trapezium / Pikabu
• Jednou jsem v obchodě hledala džíny a poradce mi přinesl téměř totožné modely, které mi vůbec neseděly. Podíval jsem se na asi 6 kusů a řekl: „To není moje.“ A poradce nese další téměř identický pár a říká: „Tohle je úplně jiné, určitě se ti to bude hodit.“ Šel jsem na trh. Tam mi teta dala hned 3 páry různých stylů, všechny perfektně pasovaly. © Llasa / ADME
• Před pár lety mi protekla peněženka a dírou mi vypadly drobné. Jednoho dne přijdu do obchodu a ve frontě za mnou stojí stará paní. Vyndám peněženku, abych zaplatil za své nákupy, a vypadne z ní několik mincí. Zvedl jsem je a babička najednou chňapla tu maličkost a děkovala mi. Nevadí mi 50 ₽ a bylo by nepříjemné si to vzít. Ale ona i já jsme věděli, že jsou to moje peníze. © Odposlechnut / Ideer
• Jednou jsme byly s mamkou na trhu a chtěla koupit 2 tácy vajec, každý po 30 kusech. Začal jsem vajíčka obracet a prodavačka se na místě málem roztrhla: „Co to tady převracíte? Běž se už podívat na dům.“ V důsledku toho musela vyměnit 2 ze 6 tuctů: kde chyběl kus skořápky, kde byla hluboká trhlina, kde se objevila „hvězda“. Je v pořádku, když si vezmete tucet nebo dva a je tam 5 rozbitých vajec (uděláte jen neplánovaný koláč nebo omeletu), ale 20 kusů je už příliš. © squirrel/ADME

• Koupil jsem si robotický vysavač. Vystaveny byly pouze černé. Říkám mladému prodavači: „Máte stejný model, ale v jiné barvě? Na tomto vysavači je ve vitríně velmi málo prachu, ale je dobře vidět. Nechtěl bych to pořád mazat.“ Dále jsem měl epický rozhovor s chlápkem, který byl přesvědčený, že prach se děje jen v obchodních centrech. Byl jsem také hrdý, že to věděl, ale já ne. © Marletka / ADME
• U pokladny stála žena s dcerou. Dítě brblalo bez přestání, ale Máma má evidentně ocelové nervy. Koupili si drobnosti, ale máma si z nějakého důvodu vzala 2 velké tašky. Dítě okamžitě: „Proč potřebujeme 2 balíčky?“ A tady to máma dává pryč: „Jeden na nákupy a jeden pro vaši zvědavost.“ © MedeyaLara / Pikabu
• Kolega si na nádražním trhu koupil koženou bundu. Vlastně voněla jako kůže. Doporučili jsme zapálit kus, abychom zjistili, zda je to přirozené nebo ne. Hořelo to jasně a rychle. Bylo jasné, že se jedná o padělek. Chlápek přispěchal na trh, našel obchodníka a ten se ke všemu přiznal. Kolega se zeptal, proč bunda voní kůží. Prodejce odpověděl, že to stříkají speciálním vonným sprejem. © Newnam/Pikabu
• Stojím druhý ve frontě, přede mnou je nějaký chlap asi 60 let s košíkem s potravinami. Díváme se, teta běží s bochníkem chleba. Ptá se muže přede mnou, jestli ji nechá projít, protože nese jen jeden předmět. Abych byl spravedlivý, rozhodl jsem se identifikovat: „Stojím tu z nějakého důvodu a mám také jeden nákup.“ Na což jsem slyšel brilantní odpověď: „Mám chleba, ale ty nemáš chleba, tak mě musíš nechat projít.“ © OmnesOmnibus78 / Pikabu

• Šel jsem do lednice v jednom obchodě a tam byla kupa zmrzliny a cenovky byly v nepořádku. Vzal jsem 6 kousků, šel k samoobslužné pokladně a všechno proklepl, abych viděl ceny. Vybral jsem si jednu zmrzlinu a zbytek nechal na pokladně. Pokladní babička křičela, ale nemůžete ani hádat proč. Byla rozhořčená: „Právě jsem tam všechno rozložil, co je tam nepochopitelného?!“© meamomeari / Pikabu
• Stojím frontu v supermarketu, mám sadu pití a dvě balení popcornu. Přijde maminka s kočárkem a kelímkem se zakysanou smetanou v ruce, podívá se na mě a říká: „Nebude ti to chybět? Jsem s dítětem.“ Slušně se podvolím a ona najednou začne ze spodní části kočárku vytahovat kupu potravin. © MamkinRibak / Pikabu
• Náš učitel jednou vyprávěl, jak v obchodě požádal o „zatím 2 mléčné nápoje“ a prodavačka ani nemrkla okem a dala mi 2 kartony mléka. Měl jsem chybu, která byla méně okouzlující. Jednou jsem se rozhodl, že si ke studentskému jídlu koupím Doshirak s višněmi a tvarohem s kuřecím masem. A stejně jsem hned nepochopil, proč se na mě prodejce tak divně dívá. © Marconi / ADME

Nejen v obchodě nebo na trhu se lidé dokážou dostat do naprosto neuvěřitelných situací. Některým šťastlivcům stačí zastavit se v restauraci a dostat se do rukou příběhu za milion.

Nyní populární

17 žen, které se vdaly, ale nezřekly se svých rodných jmen

Jak se změnilo 15 ikonických herců, kteří se nikdy nestali součástí Hollywoodu

13 hvězd, které hlídají děti, zatímco jejich vrstevníci přemýšlí o kariéře nebo večírcích

16 příběhů ze světa realitních kanceláří, které obsahují více vášně než jakýkoli televizní seriál

Komentáře

Vzpomněl jsem si na příhodu o vejcích. V obchodě jsem balíček otevřel, abych zkontroloval neporušenost vajec, přišel trochu podnapilý muž a řekl, že takto neuvidíte praskliny na dně, vejce musíte také zakroutit. Pak mi také nabídl, že za tato vajíčka zaplatí (zřejmě proto, že jsem ho vyslechl a poděkoval mu za radu), ale tak úžasnou štědrost jsem odmítl.

„V řadě stála žena středního věku s unavenýma očima a skromně oblečená. Její nákupy zahrnovaly: pár kilogramů brambor, 2 tavené sýry a balíček levných klobás.

a co? Jsou to známky chudé ženy, která si nemůže dovolit sadu potravin?
Klidně jsem to mohl být já. Moje každodenní oblečení je skromné. Někdy, aniž bych si toho všiml, můžu být smutný a unavený ve frontě. Miluji sýr. Nekupuji pytle brambor. Klobásy pro kočky. Co je za problém?

Christine Dwyer: Chyby, které jsme udělali

Autor: Dwyer Christine
Překladatel: Ivanova V.
Vydavatel: Like Book, 2023
Série: Mladý dospělý. Něžný věk
Žánr: Literatura pro mládež atd.
Cena pro každého
Vaše cena (-30 %)
ID produktu: 970729
ISBN: 978-5-04-187040-9
Stran: 352 (Offset) – přečteno za 8 dní
Registrace
Hmotnost: 374 g
Rozměry: 205 x 135 x 24 mm
Hodnocení
10.00
Hodnotit (hodnoceno: 3)

Synopse ke knize „Chyby, které jsme udělali“

«Chyby, kterých jsme se dopustili„Je dojemný, hluboký, dojemný román o první lásce, hledání domova a naději na lepší budoucnost.

Osmnáctiletý Ellis měl těžké dětství. Otec si odseděl ve vězení a matka trpěla alkoholismem a hysterčila. Naštěstí Ellis potkala Eastona Albreyho a on a jeho bratři se stali její rodinou.
Byli nerozluční, ale v jejich osudech nečekaně došlo k prudkému obratu. Jedno unáhlené rozhodnutí jim obrátilo celý život naruby a vztah se zhoršil. Ellis se musela přestěhovat na druhou stranu země, pryč od všeho, co jí bylo drahé.
O rok později ji Eastonova matka pozve k narozeninám. Ellis nejprve odmítá, ale pak se rozhodne přijít. I přes bolest a zradu chce stále vidět svého nejlepšího přítele, kterého nikdy nepřestala milovat.

Pro fanoušky Sarah Dessen, Johna Greena, Adama Silvery a Caseyho Westa.

„Srdcervoucí, bolestně romantický a. Přečtěte si úplně

„Chyby, které jsme udělali“ je dojemný, hluboký, dojemný román o první lásce, hledání domova a naději na lepší budoucnost.

Osmnáctiletý Ellis měl těžké dětství. Otec si odseděl ve vězení a matka trpěla alkoholismem a hysterčila. Naštěstí Ellis potkala Eastona Albreyho a on a jeho bratři se stali její rodinou.
Byli nerozluční, ale v jejich osudech nečekaně došlo k prudkému obratu. Jedno unáhlené rozhodnutí jim obrátilo celý život naruby a vztah se zhoršil. Ellis se musela přestěhovat na druhou stranu země, pryč od všeho, co jí bylo drahé.
O rok později ji Eastonova matka pozve k narozeninám. Ellis nejprve odmítá, ale pak se rozhodne přijít. I přes bolest a zradu chce stále vidět svého nejlepšího přítele, kterého nikdy nepřestala milovat.

Pro fanoušky Sarah Dessen, Johna Greena, Adama Silvery a Caseyho Westa.

„Srdcervoucí, bolestně romantická a hluboce lidská kniha.“ —Stephanie Garber, autorka bestsellerů série Caraval

„Román, ve kterém se cítíte jako doma. Postavy jsou tak realistické, že se zdá, jako byste se znali celý život. Tento příběh vám určitě utkví v duši.“ — Jenna Evans Welch, autorka bestsellerů New York Times lásky a zmrzliny

„Úžasná meditace o zmařených snech a snaze o nápravu, nalezení rodiny a loajality a o tom, co to znamená obětovat vše pro lidi, které milujeme nejvíc. Dwyerův debutový román je plný naděje a lásky uprostřed úzkosti z touhy, zármutku a hořkosladkosti dospívání. Je jemný a romantický, smyslný a upřímný, bez jediné kapky vulgárnosti.“ — Ashley Woodfolk, slavný autor knihy When You Were Everything Hide