Obsah
Pracuji jako sekretářka, chci skončit, ale nevím jak jinak, pomozte.
3 kroky, díky kterým bude snadné skončit i z běžného zaměstnání
Ano, ano, to je to, co si myslíte. Práce je normální, proč končím, podělím se o své zkušenosti a myšlenky?
Podle společenského názoru je normální zaměstnání zaměstnání se stabilním a průměrným platem, s dobrými pracovními podmínkami (kancelář, odlehlost vedení, adekvátní požadavky atd.), stálým rozvrhem atd. Zdálo by se, no co stěžuj si, pracuj, ale je tu ale.
Všechno se zdá být v pořádku, nebo spíše normální, je hřích si stěžovat, ale cítíte se mimo. Při komunikaci s přáteli, poslouchání jejich pracovních zkušeností často probleskne myšlenka, že mám prostě štěstí a jaké mám štěstí v práci, ale když přijdete domů po pracovním dni, cítíte jen devastaci. Samozřejmě to projde, rozptýlený blízkými a každodenním životem, ale další den všechny stejné pocity.
Pracoval jsem tak 6 let. A jednoho dne jsem se rozhodl, že musím změnit práci. Abych později nelitoval toho, co jsem udělal, a nekousal si lokty, sebral jsem všechny myšlenky v pěst a vypracoval akční plán.
Tak za prvé, musíte si udělat seznam výhod a nevýhod svých placených aktivit. Pokud nevýhody jasně převažují, přejděte k druhému bodu.
Hodnotíme naši finanční situaci. Povinné splátky úvěru, nájemné, energie a další měsíční výdaje, jako je potravinový koš, školkovné, předplatné atd.
Na základě měsíčních výdajů kontrolujeme náš finanční polštář. Na základě doporučení zkušených lidí by prasátko mělo vydržet půl roku!
Třetí bod, základní, je Odvaha. Ano, to je přesně to, co chybí. Po střízlivém posouzení situace, po úpravě všech bodů jdeme a píšeme rezignaci! To je velmi vzrušující a děsivé, ale na druhou stranu je potřeba život žít naplno!
Tak se neboj, následuj své srdce! Život je úžasný, ten tvůj si tě vždycky najde. A čím dříve uděláte krok ke změně, tím rychleji k ní dojde!
Jak se dostat z „tajemníků“?
Moje otázka je tato. Je mi 26 let, z toho 3 roky pracuji jako sekretářka. První práce: Šel jsem, protože bez jakýchkoliv zkušeností bylo těžké někde sehnat práci, nechtěl jsem pracovat ve své specializaci, ta rozhodně není moje! Druhé působiště: opět bez praxe je těžké se někam dostat, ale praxe je jen jako sekretářka, navíc potřebuji hodně peněz, nemohu si dovolit pracovat za méně než nyní a na startovních pozicích jakýmkoliv směrem Budu vydělávat méně než nyní Chci růst a rozvíjet se, Kde nyní pracuji, kariérní růst se nepředpokládá. Velmi zajímavé jsou příběhy a příklady těch, kteří „v mládí“ pracovali jako sekretářka. Chci sám pochopit, jakým směrem se mohu a mám ubírat. Předem děkuji za vaše odpovědi))
autor
15.12.2009 23: 11
Nikdy jsem nepracoval jako sekretářka, ale také jsem začínal jako „asistent mladšího školníka“) Kam chceš jít? a podle mě se budeš muset rozhodnout, co je důležitější: „Potřebuji peníze“ nebo „Chci růst a rozvíjet se“), jinak příležitost přijde a budeš mít odvahu jí otevřít dveře?
Chci jít do personalistiky (ale možné je i něco jiného „kanceláře“), ale teď vidím, že specialisté s praxí nejsou moc žádaní, natož ti, kteří se prostě chtějí učit. varianta bez praxe asistenta v personální agentuře je plat %.. nehodí se.. Protože v tomto případě mezi „chci se rozvíjet a růst“ a „potřebuji peníze“ si musím vybrat to druhé , ne kvůli chamtivosti, ale proto, že nebude nic a kde bydlet.
Anonymní
15.12.2009 23: 22
Nějak se ukázalo, že si stěžuji))), ale ve skutečnosti mě zajímají jen úspěšné příklady :-)!
Anonymní
17.12.2009 12: 33
Eh, je toho tolik, o čem s tebou můžu mluvit. Obecně rozjeli pěkný byznys, řešení jsou, věřte, opakuji, stejnou cestou (od operátora základny po zástupce oddělení) jsem prošel i jiní. Můžete (jako já) dělat všechno sami, ale bude to trvat dlouho, několik let, nebo se můžete zeptat chytrých lidí (je to rychlejší). Existují dívčí poradkyně v personálních otázkách (např. Karishik) Vyberte si!
Kde mohu chatovat s Karishik je to její přezdívka?))
autor
15.12.2009 23: 30
Chůva na zahradě (16 let), asistentka v kuchyni (16 let), asistentka tajemníka, správce systému, koordinátorka, generální ředitelka, majitelka vlastního podniku. Je pravda, že od věku chůvy uplynulo 20 let.
Anonymní
16.12.2009 00: 04
Pracovala jsem 2 roky jako sekretářka (při studiu na ústavu). Pak jsem šel pracovat mimo svou specializaci 🙂 Pracoval jsem jako manažer kvality v call centru, o rok později jsem povýšil na vedoucího oddělení a o rok později na manažera sektoru (řídil jsem dvě oddělení – v Moskvě a v dalším město). Stala se profesionálkou 🙂 a byla pozvána jako zástupkyně generálního ředitele v jiné společnosti.
Pracoval jsem
16.12.2009 11: 45
Pracovala jako sekretářka-asistentka se znalostí angličtiny v rusko-finské společnosti. Pak firma zavřela, hledal jsem sekretářku, ale nabídli mi asistentku manažera na jednom místě – šel jsem. Poté jsem pracoval jako obchodní manažer, manažer zákaznického servisu a nyní pracuji v úplně jiné oblasti))
Spousta pohledů. žádné odpovědi..((Proč je nás tolik? 🙂 Co myslíte? Jaké máte plány do budoucna?;-)
autor
16.12.2009 00: 47
Co mohu říci? Ani jsi nenapsal jaké máš vzdělání. Mělo by vám to fungovat, ne jen 3 roky praxe sekretářky. Pokud se nechcete vzdělávat, jděte na kurzy nebo 2. VŠ. Zároveň můžete získat místo sekretářky ve specializované firmě a poté přejít do specializovanějšího oddělení stejné firmy, když se tam objeví volné místo, například jako pomocná účetní a podobně.
Anonymní
16.12.2009 21: 49
Vystudováním dětská psycholožka, v prvním zaměstnání spojila roli sekretářky a asistentky účetní (výběr a příprava prvotních účetních dokladů, fakturace, ale já nevím 1C, nosila/odnášela bankovní výpisy/platby, dopisy k dani a atd., atd.) a trochu administrativy HR, nyní obecně jen přinést čaj/kávu. žádné nové znalosti/dovednosti. obecně nula a já jsem celý den tak zaneprázdněný kelímky a papírky a ta práce je tak nějak úplně nesmyslná..
Anonymní
17.12.2009 01: 58
Co se ti obecně líbí? Jako koho byste se chtěli vidět? Mimochodem, dětský psycholog není tak hloupý, proč se vám to nelíbí? Potřebujete se ponořit do sebe a pochopit, co máte rádi: práci s lidmi nebo s kousky papíru nebo nějakou kreativitu?
Anonymní
17.12.2009 21: 10
Abych vám to řekl upřímně))))) V ideálním případě chci „pracovat“ jako matka a manželka))). A pokud z odborného hlediska, tak zatím žádná rodina. S papíry jsem asi v pohodě, protože mě nikdo nevyfoukne a výsledek vaší práce je hned jasně vidět a s lidmi se umím dobře sžít (každý mě to táhne, protože jsem takový usměvavý člověk 🙂 ale Pracovat s klienty se mi moc nechce, protože jsem takovou zkušenost měla (při studiu bez práce), velmi často jsem se musela potýkat s agresivními a neadekvátními lidmi a kreativita.. jo)) Asi mám kreativní nádech , ale jsem tak nějak nejistý. v takových profesích se musíte aktivně hlásit, ale nemám k tomu potřebnou dobrou aroganci a asertivitu.. jsem zbabělec.. tady.. píšu a začínám chápat důvody moje neúspěchy..)))
Anonymní
17.12.2009 23: 00
Pojď, pojď, rýpej do sebe, vyřeš si to. Máš to jen nepořádek v hlavě, když opravdu pochopíš, co chceš, tak se prostě začneš hýbat.
Anonymní
16.12.2009 16: 44
Pracoval jsem 5 let jako prodavač-pokladník v knihkupectví v centru Moskvy (v té době jsem studoval na večerní fakultě Pleshki)
0,5 roku zástupce hlavního účetního
10 let hlavní účetní
2 roky mateřské dovolené
1 měsíc jako vedoucí účetní ve státní agentuře (získal jsem práci záměrně s degradací, jen práci, nebijte upoutaného na lůžko, blízko domova, což je velmi pohodlné, když jsem mladý). Teď jsem si zase začal hledat práci (s volným rozvrhem jako hlavní účetní), protože ve vládní agentuře můžete umřít nudou a zarůst mechem.
Pracovat začala v 17 letech. Teď je mi 35.
Po vysoké škole office managementu jsem 6 let pracovala jako sekretářka a asistentka manažera V určitém okamžiku jsem si uvědomila, že bez vysokoškolského vzdělání to nejde, vstoupila jsem do International Institute of Advertising, zároveň se mi podařilo dostat se do jednoho mezinárodního. reklamní agentury jako office manager , o rok později mi bylo nabídnuto volné místo assistant account executive a po dalších 2 letech jsem povýšila na account managera Nebýt mateřské dovolené, byla bych možná ředitelkou, že velmi rychle tam výšku. A nebyl jsem jediný v agentuře, kdo si něčím takovým prošel. Dívky z recepce šly na zákaznické oddělení nejednou. Zde jde především o to, abyste se dobře etablovali a našli kontakt s kolegy, oni sami budou mít zájem zaměstnat někoho, koho znají. Zdá se mi, že je potřeba najít kampaň se zájmovým profilem, prosadit se tam a čekat na svou šanci.
Děkuji.. taky o tom přemýšlím, jen se rozhlížím. Dívky v mém věku už pracují jako nějaké specialistky a nejsou skvělé, víš. A zdá se, že si mě váží a své povinnosti zvládám dobře, ale jen známku času. Vedení je spokojené, ale žádné povýšení nebude, protože obor firmy je specifický a teď chci zase skončit. ale kam s takovými zkušenostmi půjdu. tajemník. nebo mladší asistent 5. náhradníka))) no aspoň vypadám mladší na svůj věk 🙂
autor
17.12.2009 23: 11
Po práci sekretářky a asistentky manažera se mi podařilo přejít na jiné oddělení společnosti. Prostě jsem šel na úřady (jak jsem dostal diplom na univerzitě) a požádal o přestup. šéf všemu rozuměl, přispěl, promluvil s ředitelem jiného oddělení a přijali mě.
adekvátní šéf je klíčem k vašemu postupu
Anonymní
18.12.2009 14: 10
Od 1. do 4. ročníku Moskevské státní právnické akademie pracovala jako sekretářka (okresní soud, ministerstvo práce), poté skončila a šla pracovat jako právnička. Moje pracovní zkušenost jako advokátka je nyní 36 let (včetně mateřské dovolené) 13 let. Momentálně pracuji jako matka a manželka a hledám práci poblíž mého bydliště. Už přemýšlím o vlastní právní praxi, už mě nebaví pracovat pro někoho jiného.
Pracovala jsem 1,5 roku jako office manager (v podstatě jako sekretářka + objednávání kancelářských potřeb). Snažil jsem se tam postoupit, ale nepovýšili mě, chodil jsem na pohovory na manažera (je mi jedno, na kterého). Zaměstnával jsem se v investiční společnosti (náměstek ředitele mi věřil a dal mi šanci) jako back office manager, abych se hrabal v papírech, pak jsem byl převeden na jiné oddělení jako manažer, tam jsem pak požádal o pozici obchodníka nebo tradeři – nevzali mě, odešel jsem – teď jsem obchodník)) )))) Pokaždé jsem se stěhoval z místa na místo se ztrátou peněz, ale pozice rostla. A pak, časem, plat byl stále větší než předchozí působiště.
Jsou to buď peníze, nebo zkušenosti.
Dělal jsem jak sekretářku, tak asistentku generálního ředitele a co potom? Šla jsem do kurzu personalistky, tehdy za nepříliš vysoký plat, abych získala pracovní zkušenosti, a přihlásit se do práce je také důležité, pak jsem se zaměstnala ve firmě a jsem šťastná. Personál byl vždy a všude na prvním místě. Jen si musíte dát za úkol jít dál.