Obsah
- 1 Mám žádat o alimenty?
- 2 Mýtus 1: Žádat o výživné je ostudné
- 3 Mýtus 2: Pokud muž nechce platit, neexistuje způsob, jak ho donutit
- 4 Mýtus 3: pokud muž skrývá příjem, pak nelze nic dokázat
- 5 Mýtus 4: nejziskovější formou alimentů je procento z příjmu
- 6 Mýtus 5: Pokud začnu vybírat výživné, otec dítěte mi ho odebere
- 7 Mýtus 6: Výživné na dítě lze pobírat pouze v hotovosti.
- 8 Mýtus 7: Výživné na dítě jsou pouze měsíční platby.
- 9 Mýtus 8: vybírání výživného je pro dítě nebezpečné
- 10 Jak správně žádat o výživné
- 11 Vyplatí se žádat o alimenty?
- 12 Kdo může žádat o výživné
- 13 Výživné dohodou
Mám žádat o alimenty?
Rozvod, i ten nejklidnější, je vždy stresující a především pro ženu a děti. Stává se, že muži toto období procházejí snáze. Někdy je důvodem euforie ze svobody, kterou provází spousta volných peněz a absence potřeby starat se o rodinný život. Žena naopak dostává další zátěž v podobě řešení každodenních problémů, finančních a také musí myslet na to, s kým nechat děti, když onemocní. Pro mnohé je červená čára touha odříznout předchozí život, ukázat svou sílu a nezávislost. Zvláště pokud byl rozchod spojen se zradou, skandály a jinými nepříjemnostmi. Často se „odříznutí“ týká právních otázek, například odmítnutí alimentů.
Mýtus 1: Žádat o výživné je ostudné
Sama jsem prošla rozvodem dvakrát a mohu jako právnička i jako žena, která zůstala se dvěma malými dětmi bez živobytí, říci: „Odmítání alimentů je nejen ostudné, ale i škodlivé.“ V první řadě pro děti. Těch se totiž tyto platby týkají. Do 14 let věku dítěte pobírá výživné matka a od 14 do 18 let může pobírat alimenty samotné dítě. A povinností otce, který žije odděleně, je platit toto výživné na dítě, protože to stanoví zákon. Povinností obou rodičů je dítě nejen vychovávat, ale také ho podporovat. Matka, která se z pýchy a neochoty „zapojit“, ochuzuje nejen sebe, ale i své dítě o prostředky pro pohodlnější život.
INZERCE – POKRAČOVÁNÍ NÍŽE
Mýtus 2: Pokud muž nechce platit, neexistuje způsob, jak ho donutit
Další častá mylná představa na obou stranách. Matky věří, že budou trávit čas a peníze hledáním majetku a peněz, ale výsledky se nedostaví. Bezskrupulózní tatínkové si myslí, že dokážou všechno schovat, aby se k tomu nedostal jejich ex. Realita je taková, že stát neustále hledá způsoby, jak „stimulovat“ neplatiče výživného k placení. Například nyní může být neplatič stíhán, udělovány mu pokuty a omezena jeho schopnost řídit auto, a to jsou velmi účinné metody, které stát aktivně využívá. Zákonodárce navíc přišel s podnětem k vytvoření veřejného registru neplatičů, který bude zahrnovat i otevřenou veřejnou nedůvěru. Pro mnohé to bude klíčový faktor při plnění jejich povinností vyživovat děti.
INZERCE – POKRAČOVÁNÍ NÍŽE
Mýtus 3: pokud muž skrývá příjem, pak nelze nic dokázat
Soudy mají jiný názor. Praxe se nyní aktivně rozvíjí, když příjemce alimentů prokáže, že příjem plátce je jiný, než který tento oficiálně deklaruje. Využívány jsou fotografie a další informace ze sociálních sítí a odpovědi na žádosti právníků. Například pomocí fotografií z dovolené můžete identifikovat hotel, poté si vyžádat cenu letenek od letecké společnosti do vaší destinace a cenu hotelu. Navíc můžete sledovat nejen příjmy bývalého manžela – plátce výživného, ale i jeho nového partnera, jeho nákupy, zejména pokud je zdrojem příjmů tohoto partnera plátce výživného. Pokud druhý rodič dětí podniká, ale neplatí výživné na děti nebo platí minimum s odkazem na nízké příjmy, podává se žádost finančním úřadům o provedení auditu společností a zjištění skutečných příjmů. Stát nyní aktivně chrání práva poživatelů alimentů a pohlíží na situaci poměrně široce.
INZERCE – POKRAČOVÁNÍ NÍŽE
INZERCE – POKRAČOVÁNÍ NÍŽE
Mýtus 4: nejziskovější formou alimentů je procento z příjmu
Ne vždy tomu tak je, zvláště pokud má druhý rodič jiné nebo nekonzistentní zdroje příjmů. Procenta z příjmu jsou například vhodná, když má plátce výživného jeden stálý příjem – stabilní plat. Pokud je zároveň příjem z nemovitosti, která se pronajímá, pak je výhodnější stanovit pevnou částku. Je důležité si uvědomit, že alimenty nemusí být stanoveny v jednom ekvivalentu. Soud můžete požádat o smíšenou formu. Kromě toho lze výživné získat majetkem, například podílem na bytě či domě nebo části pozemku. Proto je třeba každý konkrétní případ posuzovat individuálně a zvolit nejvhodnější formát pro příjem alimentů. No, pokud se situace změní, lze tento formát revidovat buď soudně, nebo uzavřením dohody o výživném.
INZERCE – POKRAČOVÁNÍ NÍŽE
Mýtus 5: Pokud začnu vybírat výživné, otec dítěte mi ho odebere
To je největší strach mnoha matek. Tyto procesy ale nejsou propojené a je třeba se je naučit oddělovat. V naší zemi si soudy za dlouhá desetiletí vytvořily pevnou praxi, že děti by měly žít se svou matkou, a je nesmírně těžké toto pochopení otřást. Všechny případy lze rozdělit na dvě části: děti, které dosáhly věku deseti let, se rozhodly žít s otcem nebo výjimečný případ, například matka zneužívá alkohol nebo drogy, nebo se pokusila o život dětí. otec. Obecně platí, že pro normální adekvátní matku, která věnuje čas svým dětem a žije obyčejný život, je nesmírně těžké dítě vyzvednout. Zejména kvůli jejímu vybírání alimentů. Nebudu zastírat, že bývalí manželé tímto argumentem často „donutí“ svou bývalou manželku vzdát se hmotných nároků, ale většinou to zůstane jen u slov.
INZERCE – POKRAČOVÁNÍ NÍŽE
Mýtus 6: Výživné na dítě lze pobírat pouze v hotovosti.
Této mylné představy jsem se již dotkl v odstavci 4 tohoto článku, kdy jsem řekl, že alimenty lze pobírat nejen pevnou částkou nebo procentem z příjmu, ale lze je fixovat v majetku či podílech. Tato možnost je nejčastěji využívána v dohodách o výživném na dítě a je způsobena tím, že druhý rodič někdy trvá na tom, aby byl majetek například převeden přímo na děti a tato částka byla zohledněna v rámci jeho vyživovacích povinností. Nebo když není hotovost a stálý příjem. Neexistuje žádný problém nebo porušení práv kohokoli, pokud s tím všechny strany souhlasí. Ve všech dohodách je třeba mít na paměti, že zájmy dětí jsou prioritou, protože oba rodiče mají povinnost své děti vyživovat, bez ohledu na existenci registrovaného manželství.
Budete mít nový byt!
A kvůli tomu se vůbec nemusíte stěhovat jinam. Jak snadno a jednoduše aktualizovat byt bez rekonstrukce – přečtěte si o tom v našem exkluzivním kontrolním seznamu! Chtít? Zanechte svou poštovní adresu a okamžitě obdržíte upomínku jako dárek
INZERCE – POKRAČOVÁNÍ NÍŽE
Mýtus 7: Výživné na dítě jsou pouze měsíční platby.
Ve skutečnosti alimenty přesahují jen měsíční platby. Mohou zahrnovat platby za zdravotní pojištění, výdaje na vzdělávání a dodatečné platby za určitá data, například svátky, narozeniny. Také bývalí manželé mohou do svých alimentů zahrnout platbu části dovolené, cestu na místo dovolené, nákup vybavení a oblečení. Rodiče se mohou dohodnout na jakékoli formě platby. Hlavní je nezapomínat, že děti jsou nejzranitelnější součástí rodiny, zvláště v situaci, kdy se rodiče rozvádějí, a právě zájmy dětí by měly být vektorem všech sporů souvisejících s rozvodem. Proto je důležité, aby se ženy, se kterými s nimi děti zůstávají, nestyděly podat žádost o výživné nebo hájit práva svých dětí u soudu.
INZERCE – POKRAČOVÁNÍ NÍŽE
Mýtus 8: vybírání výživného je pro dítě nebezpečné
Za nebezpečné při vymáhání alimentů ženy považují i to, že pokud podají žalobu, tak až dítě dosáhne plnoletosti, bude moci jeho otec po dítěti žádat výživné. Takto se srdce naší matky snaží v budoucnu chránit dospělé děti. Povinnost zletilých dětí živit rodiče, starat se o ně a normální život je totiž zákonem presumována, tedy prostě existuje, a nepomůže ani budoucí matčino odmítnutí výživného. Zvláště pokud druhý rodič například sám převádí nějaké peníze, schází se s dítětem a je aktivně přítomen v jeho životě.
Aby vyživovací povinnost dítěte vůči rodiči fungovala, musí být splněno několik podmínek. Za prvé, rodič musí být postižený a potřebný. To je potřeba dokázat. A za druhé, po celý život dítěte až do jeho 18. narozenin musí takový rodič svého syna nebo dceru podporovat a vychovávat. A nesmí se vyhýbat své odpovědnosti, nesmí ublížit dítěti ani ohrozit jeho život a zdraví. To znamená, že samotná skutečnost uplatnění nároku na výživné k získání práva na vymáhání výživného od dítěte vůbec nepostačuje. Soudy v takových řízeních podrobně prověřují, jak se rodič podílel na životě dítěte: zda toto výživné platil, kolik platil, zda byl pohnán k odpovědnosti za vyhýbání se placení výživného.
INZERCE – POKRAČOVÁNÍ NÍŽE
INZERCE – POKRAČOVÁNÍ NÍŽE
Soudy navíc hledí na to, jaký život takový rodič vedl. Pokud pil, užíval drogy nebo vedl nemorální životní styl, pak soud v praxi dítě zprostí povinnosti takovému rodiči pomoci. Soud přihlédne například k výpovědi příbuzných, sousedů, kteří mohou vysvětlit, jak se druhý rodič podílel na výchově a zda se účastnil. Soud prostuduje a vezme v úvahu všechny dokumenty, osvědčení, korespondenci. Vymáhání výživného od rodiče proto není vůbec jednoduché. Nejprve musíte strávit 18 let snahou být dobrým rodičem ve všech oblastech.
Jak správně žádat o výživné
Někdy je pro získání finanční podpory při výchově společných dětí nutné obrátit se na soud a soudní vykonavatele. V tomto článku si povíme o tom, jak správně žádat o výživné.
- Vyplatí se žádat o alimenty?
- Kdo může žádat o výživné
- Výživné dohodou
- Jak správně podat žádost o výživné u soudu
- Vypracování prohlášení o nároku
- Jak se počítá výše alimentů?
- Další podmínky
- Seznam dokumentů pro podání žádosti o výživné
Otázka zaopatření miminka je akutní zejména v době, kdy jste na mateřské dovolené nebo se citově vyrovnáváte s rozchodem.
Vyplatí se žádat o alimenty?
Podat výživné na otce nebo matku svých dětí, zavázat rodiče k zajištění jejich dítěte je rozhodnutí, které musí druhý rodič učinit samostatně.
Rodič, který s ním nebydlí a pravidelně neutrácí peníze za jídlo, školku, učitele a oblečení, musí platit peníze na podporu dítěte. I přes rozpadlý vztah mezi mámou a tátou jsou za děti zodpovědní oba, a to i finančně.
A pokud je nepřetržitě zodpovědný rodič, se kterým děti zůstávají (ve většině případů je to matka), pak ten, kdo rodinu opustí, kompenzuje tuto povinnost penězi a pravidelnými návštěvami.
Tento přístup je rovněž zakotven v čl. 80 Zákona o rodině Ruské federace, který stanoví, že každý rodič nese finanční odpovědnost za nezletilé (do 18 let) děti.
Olesya procházela obtížnou fází vztahu se svým manželem: nežijí spolu déle než rok, nepodporuje svého syna a dceru, ale nechce žádat o rozvod. Uživit dva školáky z učitelského platu je těžké a rozvod se kvůli dělení majetku protáhne, tak přemýšlela o podání žádosti o alimenty z manželovy strany.
Kdo může žádat o výživné
O měsíční výběr peněz na výživu dětí může požádat druhý rodič, zákonný zástupce nebo opatrovnické orgány, osvojitelé, dětský domov nebo jiný ústav, kde děti žijí bez péče. Můžete také požadovat výživné na nevlastní děti, adoptované děti; děti narozené mimo manželství, pokud jsou oba rodiče uvedeni v rodném listě nebo bylo úředně zjištěno otcovství.
Výživné dohodou
Rodič, který musí finančně pomáhat, tak může učinit dobrovolně nebo z donucení soudu. Pokud si rodiče sami určí výši plateb, jejich načasování, platební postup a dodatečné výdaje, sepíší písemnou dohodu. Je na něj kladena řada požadavků. Za prvé, její podmínky lze změnit pouze bilaterálně, aby se předešlo nedorozuměním. Za druhé, výše plateb musí být stejná nebo vyšší než částka, na kterou mají děti ze zákona nárok (více o tom níže). Za třetí, dohoda vyžaduje registraci u notáře, poté se stává ekvivalentem exekučního titulu (IL). Pokud oba rodiče chápou, že slovo důvěry nestačí, je lepší uschovat si všechna potvrzení o převodu peněz, požádat o sepsání potvrzení o přijetí měsíčních plateb atd. To pomůže v případech, které vedou k právním sporům.
Někdy se vztahy dostanou do slepé uličky a nejlepším řešením problému je rozchod. Úkolem rodičů je dětem tento proces co nejvíce usnadnit, podporovat je a pečovat o ně
Pokud není dostatek peněz na děti nebo rodič odmítne svému dítěti pomoci, má druhý rodič právo požádat o měsíční inkaso.