Obsah
Vlastně nemám rád kočky. A to se nepovažuji za milovníka psů. Moje kamarádka Nina dobrovolně pomáhá zvířatům v útulcích. Respektuji její koníček, ale opravdu se mi nelíbí, když mi začne vnucovat tato nešťastná zvířata. — Už mám tři kočky a dva psy. Tenhle chlupatý zázrak si s sebou prostě vzít nemůžu. A vaše dcera roste. Pořiďte si pudla! zeptala se mě Nina v slzách. – Co je to za pudla! Možná byla babička toho monstra čistokrevná, ale nejde o nedorozumění,“ popřel jsem rozhořčeně.
A pak mi jednou v noci volá můj přítel a nadšeně říká, že se musíme sejít. Jsem vždy připraven pomoci milované osobě. Proto řekla, že je připravena přijít, kam bude potřeba. – Ne, Ol, to je ten případ, přijdu sám! – Nina mě zaujala. O půl hodiny později dorazil můj přítel s taškou. Byl jsem připraven zabít svou přítelkyni, když vypustila z tašky něco chlupatého a mňoukajícího. Na první pohled jsme se nelíbili. I když ten chlap měl skvělý knír. – Olechko, pomoz mi. Pouze jedna noc! Zítra to vyzvednu. Moje Seryoga křičela jako blázen, když jsem přinesl Keshu. Zítra najdu místo, kam ho dám,“ prosil mě přítel.
Zabručel jsem, ale přesto souhlasil. Jeden den je nic. Nina odešla, nalil jsem vodu pro kočku, dal do ní nějaké kuře, které zbylo od večeře, nechtěl jsem hlídat Keshu, tak jsem šel spát. Ráno mě probudilo ječení vlastní dcery. Radostně se zasmála a rozběhla se po bytě s páskem od županu a Innokenty se rozběhl za ní. – Anyuto, poslouchej mě. Tohle je Kesha. Teta Nina přinesla kočku jen na jeden den. Dnes půjde ke svým novým majitelům. – Oh, mami, jaká škoda. Kesha si se mnou ráda hraje.
Oči dcery se zalily slzami. Otočil jsem se a začal vytáčet Ninino číslo. Z nějakého důvodu telefon mého přítele nezvedal. Anya se zvířetem chvíli běhala a pak se šla projít. A večer jsem si uvědomil, že dítě je nemocné. Objevil se kašel a teplota stoupla. No a je to, teď bude moje dcera ležet v posteli alespoň tři dny. A budu si muset vzít nemocenskou. Povzdechl jsem si, uložil Anyu do postele a začal hledat léky v domácí lékárničce. Jako štěstí nebylo nic. A už je pozdě, lékárny už nejsou otevřené. Znovu jsem začal volat Nině. Až si kočku přijde vyzvednout, ať se zastaví v 24hodinovém centru a přinese mi léky pro dceru. Ale telefon jejího přítele byl stále vypnutý.
Anya usnula, ale čelo měla horké. Kašlala i ve spánku. Rozhodl jsem se také spát, a když jsem se probudil, šel jsem do pokoje své dcery. To, co jsem viděl, mě zasáhlo až do morku kostí. Dcera spala na boku. Kesha ležel vedle ní, tiskl se k ní a jako by ji objímal tlapou. Mým prvním instinktem bylo vyhnat zvíře z postele, ale nemohl jsem to udělat, aniž bych dívce narušil spánek. Anyin dech byl čistý. Dotkl jsem se jejího čela a byl jsem ohromen: nebyla tam žádná teplota. Ráno moje dcera nejevila žádné známky nemoci. – Matka! Byla to Kesha, kdo mě vyléčil, jsem si jistá,“ řekla dívka a zakousla se do sendviče. – No, řekni to samé. Ten darebák právě spal ve vaší posteli. „Nevykopl jsem ho jen proto, že jsem se bál, že tě vzbudím,“ odpověděl jsem Anye. – Ne, mami, vyléčil jsem to! V krku mi hodně sípalo, ale kočka přišla a lehla si vedle mě a hned se mi udělalo lépe,“ řekla moje dcera.
Zajímavé, pomyslel jsem si. Ještě víc mě ale zajímalo, kam se poděla Nina. Nikdy se neozvala. To znamená, že kočka stejně musela bydlet celý den u nás. Musel jsem uznat, že zvíře se ukázalo být chytré. Kesha se opatrně najedl, nečinně neřval a na záchod šel do plastové krabičky, kterou jsem mu ukázal. Když jsme se s Anyou večer vrátili domů, kočka nám vyšla vstříc. Nabídl dceři svůj chlupatý náhubek a okamžitě se mu dostalo náklonnosti. Povzdechl jsem si, protože stejně jako předtím od Ninky nebylo ani slovo. A taky mě bolela hlava. Po nakojení dcery, která byla mimochodem naprosto zdravá, jsem se posadil k odpočinku. Innokenty ke mně přišel a požádal mě, aby mě držel v náručí. Podařilo se mu umýt a nyní byl dokonce hezký. „Tak jdi,“ usmál jsem se kysele na Keshu. Kočka ti skočila do náruče. Překvapilo mě, jak může být tak velké zvíře tak lehké a příjemné.
Kočka se mi pohodlně posadila na klín a začala vrnět. Začal jsem ho hladit po měkké, teplé hlavě a aniž bych si toho všiml, usnul jsem. Spal jsem ne déle než hodinu, a když jsem se probudil, zjistil jsem, že už mě hlava nebolí. Tato zmije Ninka se neozvala ani druhý den, ani po týdnu. A Kesha bydlela s námi. Nevytvářel absolutně žádné problémy. Přistihl jsem se, že si myslím, že se mi líbí jeho společnost. Přítel se objevil o dva týdny později. Vzrušeným hlasem cvrlikala, že bychom se měli sejít, a řekla, že mi vypráví ten úžasný příběh jejího zmizení. Nina také řekla, že našla Keshe nový domov a dnes si ho vyzvedne. „Opravdu se na tebe těším a chci slyšet tvůj příběh.“ Ale měj na paměti, že když si vezmeš kočku, tak ti ani neotevřu,“ řekl jsem nečekaně pro sebe. Nina zmlkla. Pak se zasmála. A smál jsem se po ní. Koneckonců, v tu chvíli jsem viděl Kesha, jak se zvědavě dívá na svůj vlastní nádherný knír v zrcadle.
- Citace
- kategorie
- Autoři
- přidat
Jednoho dne přijdeš do mého domu, Gio Rosso
Jednoho dne přijdeš do mého domu,
/můj domeček v lese/.
Řekněte vesele: „Ahoj, Tome.
Přišel jsem. Prohrál jsi sázku.“
Hoď svůj zaprášený batoh na stůl,
a drbat kočku za uchem.
Bílý blok od zasněžených hor,
prázdnota zemře v mém srdci.
Ale budu dělat, že jsem nečekal.
Při měření dnů jsem se nenudil.
Jsem jen velmi unavený.
Jsem zatraceně unavená z lásky.
Od lásky ke všemu a všem:
příbuzným, ženám a přátelům.
Koneckonců, připoutanost je totéž jako zajetí.
Zamilovat se znamená ztratit sám sebe.
Jsem sám. Je to hřích?
Mám tabák. A kočka.
Jsem šťastný. Nejšťastnější ze všech.
A hrudník mě nebolí ani nepálí.
Váš legrační francouzský přízvuk
Italská teplota varu.
Dal jsi sous? Vsadím se o cent
[jako bych se mýlil]:
Ty jsi samozřejmě sešel z cesty
nebo potkal svůj osud.
Nebo jsem možná našel bluebirds
těm, kterým se říká ptáci štěstí.
A vzpomněl sis, že někde je přítel.
/sdílel jsi se mnou všechno:
cigareta, teplo tvých rukou,
štěstí, hořkosti a viny/.
Budete vyprávět, jak svět zestárnul.
A o džungli velkých měst.
Že už nejsou žádné bitvy a šípy,
čarodějnice nepocházejí ze snů.
Možná budu v odpovědi mlčet.
Možná se trochu usměju.
Nejsem zvyklý na emoce a pocity,
stává jedním z deformujících zrcadel.
Odložíš víno a čaj,
/pořád někam spěcháš/,
budete vesele říkat: „nenudit se.“
A půjdeš do svého nového života.
***
Jsem sám. Je to hřích?
Mám tabák. A kočka.
Jsem tak šťastný. Nejšťastnější ze všech.
Jsem ten nejšťastnější idiot.
Dokončím svůj studený grog,
a přehodím si kabát přes ramena.
Pryč od domu, skrz kouř a smog,
beznadějně doufat
že
jednoho dne přijdeš do mého domu,
můj zasněžený dům v lese.
Řekni tiše: no, ahoj, Tome.
Přišel jsem.
já tě zachráním
Vydala Inessa 3. 12. února 2020
0 komentáře
Související citáty
Tohle je moje poprvé –
chuť tvých mátových rtů.
Toto je váš první jazz.
Tohle je moje první blues.
Jsi bazilišek
a líbám tvé oči.
Riziko je hořké a sladké,
v žilách mi koluje vzrušení.
Zavřete dveře
Vylomím zámek.
Říkáte: „šelma“.
Říkám: „Bože
odpustí mi hříchy.
. zobrazit celý text.
60 16
Vydalo nakladatelství Autumn Jazz dne 13. května 2014
Mary
Víš, Mary, v mé hlavě
zvířat.
Měli by tě
jedl
kdybych to dovolil.
Ale vyženu je z prérií,
Zamykám dveře klíčem.
Zvířata sedí na řetězech,
na rezavých řetězech duše.
A moje zvířata
v noci trhá kůži a maso
odděleně.
. zobrazit celý text.
164 34
Vydal Parus 09. září 2015
O Martinovi
Mmm katalyzátor estetického orgasmu. )
Vítr strhává letáky a šátky, sůl vám žere prsty. Martin jde po liniích mapy, město ho vede. V jeho srdci není smutek a bolest, v jeho srdci není lež. Jen slané modré moře naráží na provazy žil. Nohy výškových budov jsou mokré v kalužích, nebe hraje rock. Každý, kdo slyšel: „Nepotřebuji tě,“ nechť vás Bůh ochraňuje. Každý, kdo sdílel lože a srdce, každý, kdo cítil bolest, každý, komu byly rány potřeny pepřem – Bůh je s tebou, Bůh je s tebou.
Martin jde, boty má zaprášené, bundu má pokrytou pískem a popelem. On by…
. zobrazit celý text.