AutoDětiKrásaPřáteléVztah

Jak přestat věnovat pozornost vzhledu?

Jak přestat věnovat pozornost vzhledu chlapa a začít milovat opačné pohlaví pro jeho vnitřní vlastnosti?

V mém životě se objevil takový úžasný muž, cítím se s ním velmi dobře, pokud jde o komunikaci a všechny aspekty týkající se vztahů.
Jiný by se to bál zašklebit a ocenil by takového člověka, sám chápu, že takové lidi v naší době najdeme jen velmi zřídka.
Je citlivý, starostlivý, něžný (nekontroloval jsem, ale je to na něm znát, myslím, že ve vztahu je ještě víc), velkorysý, není výbušný a nikdy se nesnaží hádat.
Ale je tu jedno ALE, a to je pro mě velmi významné, jeho vzhled obecně, není to tak, že by byl nějaký podivín, je dokonce velmi hezký, ale ten typ sám o sobě není můj typ.
Dobře chápu, že v dospělosti a vážných vztazích, v rodinném životě to všechno ustoupí do pozadí, ale vaše vzájemné porozumění zůstane a krása člověka, o kterém si myslím, že tomu nijak nepomůže.
Postupem času lidé nevěnují pozornost vzhledu, zvykají si na to atd., ale stále mám otevřenou otázku
,ale jako?
Jak můžete spát s člověkem, který vás navenek nemá rád, a užívat si být vedle něj?
Pokud jste to v sobě dokázali přehodnotit a překonat tento dětský maximalismus v sobě a začali jste milovat vnitřní složku, tak nám řekněte, jak jste k tomu přišli a co jste udělali?

Nejlepší odpověď

Zajímavé:
Bezbarvá henna a červené vlasy.

Už tě požádal o ruku? Ne? Pak si s ním v klidu promluvte.
Typ, který se vám líbí, je:

Jiné odpovědi
V 65 letech budeš stejně ošklivá jako on.

za co? Tady vůbec nejde o vzhled, ale o vůni, nevnímáte ho jako muže a nemusíte nic vymýšlet. Nehodí se? – další.
Toto obecně není oblast, kde byste se měli přehánět.

ZloEnlightened (34165) před 9 měsíci

Nemyslím si, že tomu tak je, píše, že se s ním cítí dobře a pachy okamžitě a pevně odmítají člověka.

Daria Donskaya Student (209) Naštvaný, to je ono
No, vzhled je pro tebe hlavní, hledej někoho jiného

Tento komplex je výborný student, vše by mělo být 5+ a ne o bod níže. Život se tak neděje, a to nejen s muži, ale ve všem. Není to osoba, kterou nemůžete přijmout, ale názor vašeho okolí, který, jak se vám to zdá nebo už nezdá, vaši přátelé vyjadřují svůj názor a je zjevně negativní.

To se nezmění, jaká jsi a budeš, jak se můžeš změnit. pak se nic nezmění.

Naživu041Profi (817) před 9 měsíci
Ano, je mu to kecy a chce se s ní vyspat
Předstírá
Tady po ní není třeba házet sud.
Možná je to váš přítel, ne milenec. A možná toho budeš litovat celý život.

Udělal jsem to s 5+ sklenicemi vína a pak jsem měl čistě fyzické potřeby. Ale
Byla to špatná zkušenost s ošklivým mužem, nerada na to vzpomínám.

Už ho nemáš rád. A není to kvůli vašemu vzhledu, že vidíte některé charakterové rysy, které jsou odmítnuty. Naslouchejte svému vnitřnímu hlasu.

Jen nepřátelství se po intimitě vyvine v znechucení.

Zajímavé:
Problémy v nové práci, pomozte!.

A také kvůli intimitě se muži slavně tváří, že jsou roztomilí. Bohužel žijeme v sexistické společnosti. Co chceš mít potom – ojetou karoserii? Ještě větší nepřátelství.

Věřte mi, je to pod oblečením ještě děsivější? toho člověka MUSÍTE mít rádi. Nepochybně. Rozuměl mi?

Nedělejte chyby. Bez sexu nikdo nezemře.

Radím vám, abyste s ním nejen nespali, ale úplně přerušili vztah – bude na vás nadále vyvíjet tlak.

Podívejte, oči milionů let evoluce se naučily velmi dobře analyzovat lidskou genetiku.

A to znamená, že jako partner z hlediska genů, z hlediska toho, že se s ním vaše geny nechtějí spojit, protože vám oči hlubokým rozborem řekly, že se jako partner nehodí. Že jeho geny jsou zkurvené, že se nehodí k plození, potomstvo bude úplné svinstvo. Zkrátka opustit muže, ženu. Pokud vás odmítne. Nebo já nevím, zaplať mu plastického chirurga a uvidíš, jestli ho miluješ nebo ne. (SPOILER: NE)

podle toho, jak je starý a vy taky, s věkem se na jeho vzhled nehledí, ale když už, tak se změní k lepšímu a bude mnohonásobně krásnější

Jsem gay, nerozumím tomu
spát ve tmě

Budou z něj vaše děti zdravé!? Na základě vzhledu můžete pochopit krevní skupinu a Rh faktor jeho těla, porovnat je se svými údaji a vyřešit tak otázku potomků – jak se máte!?

Milý!
Tvář není známkou kvality.
Hlavní je duše člověka a jeho postoj k druhému člověku.
Všechno ostatní je svinstvo!

Pokud je nedbalý, je lepší hledat slušného, ​​nebude to k ničemu.

Pokud mě žena navenek nevzrušuje, pak bez ohledu na to, jak skvělá je povahově a cokoli jiného, ​​nebudu moci být v její blízkosti. Na druhou stranu jsem nikdy nebyl v situaci, kdy bych potřeboval být neustále v její blízkosti (v práci, s přáteli, na poušti) a přes noc bych k ní ke svému překvapení nekontrolovatelně přitahoval.

Zajímavé:
19.12.2023: Vodnáři explodují společenské vášně – exkluzivní materiál!.

V žádném případě, pokud se vám nelíbí vzhled, pak s největší pravděpodobností neuvidíte klidný život

Ne tvůj muž. Jste na různých vlnách.

Takové otázky vyvstávají, když se dívka bojí, že přijde o dávky. Chápe, že před ní je připravený manžel. Chybí jeden úder. A zde čelí vnitřnímu odporu. Snaží se překonat sám sebe, ale nejde to. Nemůžete oklamat své libido.

Odpověď psychologa.
PŘÍRODA. JIŽ JSEM ODPOVĚDĚL NA VAŠI OTÁZKU.
Vytvořením zvláštní ženské psychiky.
Žena se téměř nikdy nezamiluje „na první pohled“.
(Vzhled pro ni tedy není to hlavní).
ŽENSKÉ LÁSKY SE VELMI OBJEVÍ. POSTUPNĚ.
S časem.
Stačí si tedy udržet dobrý vztah s mužem po dlouhou dobu.
A LÁSKA PŘIJDE K VÁM. SKUTEČNÉ A HLUBOKÉ JAKO MOŘE.
(To je zásadní rozdíl od „povrchní mužské lásky“.
Na nohách, poprsí atd. oči).

miluješ ho?
většinou když není láska, začíná podobný rozbor pro a proti jako na trhu při výběru produktu

Jak jsem se naučil nesoudit lidi podle vzhledu

Tento příběh se stal asi před 11-12 lety, pracoval jsem v lékárně, dostal jsem povýšení, z prvního stolu rovnou na marketingové oddělení. Přirozeně jsem matně chápal, co to je za práci a jak ji dělat, ale nadšení bylo víc než dost. Lékárna, jedna z několika stejného řetězce, řeknu hned, byla v té době velmi neobvyklá, jako supermarket, později se to stalo novým trendem a v té době byly babičky překvapeny, že to vypadá jako obchod. Mezi více než 1500 položkami sortimentu byla drahá francouzská kosmetika. Nikdo nevěděl, jak to prodat, proč to stojí tolik, a mnoho zaměstnanců se do toho nechtělo nijak zvlášť vrtat.

Zajímavé:
Deprese. A toto není první rok.

A napadla mě jasná myšlenka, že musím udělat prezentaci této kosmetiky, říct krásným obyvatelům našeho malého města, že za krásou nemusíte chodit daleko, vše je poblíž, v lékárně. Sotva jsem řekl a udělal, sbíral jsem informace, vyžádal si vzorky produktů, mimochodem, tehdy se na nich nešetřilo, tiskl letáky na barevné tiskárně, dokonce je oznamoval v rádiu, zval lidi, obecně. Jak jsem již zmínil, byl jsem naprosto nezkušený v provádění jakýchkoli aktivit a moje první chyba: načasování bylo v polovině července! Uprostřed dne! Přirozeně jsou všichni na dači nebo na řece, lékárna je prázdná, jen lékárníci zívají. Dívky na mě s viditelným potěšením po kouskách nadávaly, že je to všechno marné, nikdo nepřijde, a pak vešla ona.

Jakýsi podivný hábit, žabky na bosých nohách a navíc vada řeči. Na něco se zeptala, prakticky mumlala, jako by neměla zuby. Více než hodinu byla jedinou zákaznicí, spěchám k ní, říkám něco o prezentaci, mluvím o nejnovějších úspěších francouzské kosmetologie a s hrůzou si všímám, že ano, nemá zuby. A v jednu chvíli mi jí bylo tak líto! Myslím, že to není staré! Ostatně asi nikdy v životě, nebýt této stupidní prezentace, by nemohla vyzkoušet tak luxusní krémy.

Nechal jsem se unést, řekl jsem jí o péči, o typech pleti, nevnímaje už posměšné pohledy svých kolegů, aplikoval jsem to, nešetřil jsem vzorky. Někde v hloubi probleskla myšlenka, říká se, to je super, že tu nikdo není, jinak by to tetě bylo nepříjemné, a mně ten čas nevadí, teď, dalo by se říct, jsem zkoušel prezentaci v bojových podmínkách a teprve když jsou skuteční kupci, pak já . Než jsem si stačil rozmyslet, co bych dělal, až budou skuteční kupci, žena tiše řekla: „Asi to vezmu.“ V domnění, že to nepochopila, jemně říkám, že to jsou vzorky, samotný krém stojí tolik. Ona, zakrývajíc si ústa dlaní (bez zubů), odpovídá, že vše je jasné, bere VŠECHNO. Vytáhne z ňadra svého nepochopitelného hábitu balík peněz a požádá ho, aby všechno sbalil. Měli jste vidět tváře okolních lékárníků, když jsem jí na vratkých nohách přinesl nákup k pokladně. 16 tisíc rublů v roce 2003 za kosmetiku! Při jedné kontrole! Ukázalo se, že žena přijela z Bodaibo (těžba zlata na severu Irkutské oblasti) na maxilofaciální kliniku a šla do lékárny pro prášky proti bolesti, protože jí v rámci přípravy na další fázi vytrhli zuby. Takhle jsem se navždy naučil posuzovat lidi podle vzhledu! No, celý lékárenský řetězec později zjistil, že jsem čarodějnice, ale to je úplně jiný příběh.

Zajímavé:
Je hrozné chodit s kvalitní replikou značkové tašky?.

Oh, vzpomínám si na příběh, který mi vyprávěl přítel. Poté pracoval v autosalonu Peugeot. V našem městě je salon na periferii. Na cestě z města. Nějak se na ně přijde podívat muž. V maskáčích, gumácích, páchnoucí po rybách. V salonu nejsou žádní lidé. Můj přítel se v té době právě usadil. No, pošlou ho k muži jako nového. Navíc dávají pokyn „neztrácejte mnoho času s tímto dříčem. Přišel jsem se podívat a zjistit. A obecně ho rychle poslat pryč. Je špinavý. Pořád ničí auta.“ Můj přítel se pak před tím mužem cítil tak nesvůj. Lidsky je to škoda. Přišel a řekl mi všechno o všech autech asi za 20 minut a pak jen přivezli úplně nový sporťák. Muž požádal, aby šel do salonu, a navzdory syčení generálního ředitele ho jeho přítel pustil do salonu a zamručel přes zaťaté zuby: „Umyju si to později sám. Se stejnou motivací, kdy do takového auta usedne další muž.

Chlap auto ocenil. Zeptal jsem se, jestli si to můžu hned koupit za hotové. Přítel ohromeně přikývl a muž slíbil, že tam bude za hodinu. Pak se manažeři jen zasmáli. Jak ti slíbil, ale ty jsi naivně věřil.

A o hodinu později dorazil muž s hotovostí.

A byl tam chlap, který vlastnil nějakou místní továrnu, takže šel na pár dní na ryby a blížily se narozeniny jeho dcery. Tenhle stroj se mu opravdu líbil. Přesně pro mou dceru. Takhle prodal přítel svůj první vůz v životě))))

rozšířit vlákno
Před 7 lety

Podobná situace se stala mé matce.

Moji rodiče jsou docela bohatí lidé, ale bez nějakých zvláštních výstředností, žijí v malé vesnici na Uralu, oblékají se jednoduše, nenosí zlato/drahokamy. Jednou přijeli navštívit Jekatěrinburg, v roce 2009-2010, a zůstali s přáteli.

Zajímavé:
Je mi špatně z toho nedostatku peněz!.

Poznámka: na vesnici, kde bydlí, jsou venkovské obchody a je problém s rozmanitostí, takže když jedou do velkých měst, rádi se gastronomicky hýčkají.

A tady je důvod – dlouho jsme se neviděli s přáteli a musíme dát děkovný dopis pro útulek, matka je poslána do nejbližšího hypermarketu (za rohem) pro potraviny. Maminka, oblečená ve starých džínách a jednoduchém tričku, toulající se po hypermarketu, naloží do vozíku lahodné pochoutky, které se volají z kopru do Hennessy, a hladce ho dotlačí k pokladně, zatímco pokladní se prodírá horami jídla, k mámě přistoupí hlídač a hlasitě říká: „ženo, to jsou drahé produkty“ – ukazuje prstem na obzvlášť drahé druhy lahůdek, které se posílají v nekonečných sériích do tašek, – „to by nebyla ostuda, ty nemám dost peněz,“ – a obrátil se k pokladní, – „NONAME, proč jí dáváš pěstí, nevidíš jestli.“

„Puch,“ zamumlá matka a vytáhne kartu, v klidu zaplatí a chystá se k odchodu.

Strážný se tedy celý zčervenal, doprovodil mě ke dveřím, neustále se omlouval, snažil se balíčky vyzvednout a doručit. A když to moje matka vyprávěla, zasmála se a řekla: „Vidíš, Shurliku, v tašce můžu nosit nejméně 1 000 000, to nikdo neuhodne.“

takže soudit podle oblečení je zbytečné.

rozšířit vlákno
Před 7 lety

Komentář ilustrace

rozšířit vlákno
Před 7 lety

Opravdu bolí, když lidé soudí na první pohled. Jednou jsme se byli s kamarádkou podívat na ovčí kožich pro mě na zimu. Jsem skeptický ke všem možným tržnicím a humózním obchodům a nejraději nakupuji ve značkových obchodech, kde nikdy nevíte, zboží můžete vždy vrátit nebo vyměnit. Hned řeknu, že vypadám mnohem mladší, než je můj věk, a na nákupy chodím většinou s culíkem a teplákovou soupravou, takže je únavné strávit půl dne v podpatcích a řízením. Tak jsme zašli do salonu s kožešinovými výrobky, prošli jsme se a podívali se blíž. A poradce z druhého konce chodby na nás křičí: Holky, tady je jen drahé oblečení, tohle není místo pro vás. Když jsme odcházeli z obchodu, dlouho jsme se smáli. Ale z principu jsem tam nechtěl kupovat.

Zajímavé:
Pro obličej, hrudník a rovnováhu: recepty na krásu z růžových lístků.

rozšířit vlákno
Před 7 lety

Na začátku roku 2000 jsem při studiu na vysoké škole pár let pracoval na částečný úvazek jako krupiér v kasinu. Bylo tam dost místních oligarchů oblečených v teplákách, pradědečkových trojdílných kostýmech atd., a bylo tam také dost draze oblečených Papuánců, kteří se po ztrátě stovky rublů vykašli.

Mimochodem, samotného majitele kasina jsem vždy viděl ve stejném outfitu – jednoduché džíny a obnošený konzumní svetr s diamantem uprostřed (byl velmi módní na konci 90. let).

Podobné příspěvky
3697
4 года назад

Pokračování v tématu klamavého zdání.⁠⁠⁠⁠

Včera jsem viděla příběh o koupi kožichu a dalších „božských“ prodejcích a nějak jsem si vzpomněla na příhodu z mého posledního zaměstnání.
Měl jsem poučný příběh s kožichy (pro personál toho obchodu), i když jsem si nepřišel koupit kožich.
Před časem jsem pracoval na finančním úřadě, na terénním oddělení, jako operační referent. Význam takového zaměstnance: jít do háje a podívat se, jestli tam někdo pracuje nebo ne? A pokud ano, tak jak přísně tato činnost odpovídá liteře Zákona. 54-FZ, zejména. No a jakákoli jiná práce, která je pro „plnohodnotného cestovatele“ příliš malá. A pak mě jednoho dne poslali zkontrolovat své kožichy na přítomnost čipu na naši místní zvířecí farmu. Jelikož byla všechna služební auta obsazená, jel jsem po svých – na motorce. Při jízdě někam jsem měl všechny boty a částečně i bundu a džíny od bahna. Pohled je, mírně řečeno, nereprezentativní. Zapomněl jsem dodat: jedním z hlavních „triků“ mé práce nebylo mávat stromem u dveří, ale pod rouškou kupujícího kontrolovat činnost prodejny. Co? Pokud je s kluky všechno v pořádku, proč je znovu stresovat?)
Takže jdu do salonu, procházím se, vybírám kožichy, Děsím se z cen Vypadám velmi zaujatě. Měli jste vidět tváře prodejců, když jsem vešel dovnitř! Znělo to asi takto: „Co jsme my Patriciové sakra za plebejce, opovažte se, vítejte! Zbičuj červa!“ Všiml jsem si toho, ale neukázal jsem to. Myslím, že je pravděpodobně čas začít konverzaci? volám zaměstnance.
Já: Holky, můžu poprosit o radu?
Dívky: *nulová reakce. dál o něčem diskutovat*
Já *hlasitěji*: hmm. holky, můžete přijít?
D: mmm minutu.
10 prošlo.
Já: Už uplynula minuta?
D: *velmi neochotně ke mně přichází* co chceš?
Já: Dobré odpoledne *úsměv*! Řekni mi o tom kožichu, prosím.
D: Co ti mám (tobě? hned? Ach.) o ní říct? Kožich je jako kožich, drahý (důraz na toto slovo), krásný.
Já: to je pravda, ano. A slyšel jsem, že kožich musí mít nějaký čip! Můžete nám k tomu něco říct?
D: Ano. je tady čip.
Já: kde? Jak vypadá?
D: Oh, mladý muži, je uvnitř a takhle ho neuvidíš. Koupíte si kožich?
Sluší se říct, že celou tu dobu se mnou prodavačka mluvila odmítavým a netrpělivým tónem. A už mě to začalo unavovat. A pak se kolegové „mého“ konzultanta rozhodli situaci vyostřit.
Kolegové: mladý muži! No a co ty? Kupte své ženě kožich! Nebo se vám naše nehodí ani se slevami?
Následoval takový ošklivý a hlasitý smích.
A je to. Je čas zabít šek.
Já: Občané, pocházejí vaše kožichy z tohoto obchodu?
Drž hubu.
Jdu si pro ID. Chápu to. Rozbaluji to.
Já: Federální daňová služba. Státní daňový inspektor Taliakron. Dokumenty pro právo podnikat jsou na stole. Dále. Poskytněte všechny dostupné kožichy ke kontrole. Ano, a ty jsou také skladem.
Prodavačky *vyzývavě, ale ne moc sebevědomě*: Proč proboha? Máte objednávku na kontrolu?
Jsem. Navíc gen. ředitel celé zvířecí farmy mě ujistil o své připravenosti k plné spolupráci. A ty, emnipe, jsi mu podřízen.
P: Neděste nás jako režiséra.
Já: Dobře, nebudu.
Vyndám telefon, zavolám řediteli, požádám ho, aby přišel (chůze z administrativní budovy do obchodu trvá minutu). Netřeba dodávat, že poté, co přišel a já mu podrobně řekl, jak jsou jeho zaměstnanci „skvělí“, jsem nepotřeboval ani knihu stížností?
Měl jsem takový případ „na téma“. Později jsem viděl pár stejných prodavaček v místních obchodech s potravinami. A jejich tváře nebyly nejšťastnější.

Zajímavé:
Tchýně kupuje věci pro své dítě a nedává je pryč.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button